Směřujeme k občanské válce, míní bývalý izraelský premiér o přijaté justiční reformě

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert televizi Channel 4 News. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ míní liberální politik.

Podle agentury Reuters dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu nyní čelí nejvážnější domácí politické krizi. V pondělí večer premiér označil schválení části reformy za nutný krok pro demokracii a v úterý se snažil rozptýlit obavy ze špatných ekonomických dopadů ve společném prohlášení s ministrem financí Bezalelem Smotričem. Izraelská ekonomika je podle něj silná a bude pokračovat v růstu.

Palestinci podle televize al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, která slouží její „krajně pravicové“ agendě. Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl televizi palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Upozornil především na jmenování vysokých úředníků.

Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní podle Irákího může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“.

Reakce izraelských a světových médií

Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.

Například newyorský deník The Wall Street Journal v úterý ale naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoce při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen… Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.

Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.

Polský list Rzeczpospolita píše, že v Izraeli, který oslavil 75 let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.

Protesty v Izraeli

Vůdci protestů uvedli, že pokud bude vláda pokračovat ve svých plánech, stále více vojenských záložníků se již nebude hlásit do služby. Bývalí vrchní velitelé izraelské armády varovali, že by mohla být ohrožena bojeschopnost Izraele.

Vůdce opozice Jair Lapid požádal záložníky, aby svou hrozbu nenastoupení do služby odložili do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odvolání. Jak politická kontrolní skupina, tak Izraelská advokátní komora podaly námitky proti přijatému návrhu justiční reformy. 

Izraelská armáda mezitím v úterý v souvislosti s protesty proti reformě uvalila první známý disciplinární trest. Jednomu záložníkovi byla udělena pokuta v přepočtu 5900 korun a další byl za ignorování povolávacích rozkazů odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na patnáct dní.

Izraelská lékařská asociace nařídila na úterý lékařům 24hodinovou stávku po celé zemi, nikoli však v Jeruzalémě, který je dějištěm stupňujících se střetů. Zdravotnictví tak fungovalo v omezeném provozu. Soud v Tel Avivu však svazu lékařů v úterý odpoledne nařídil stávku ukončit.

Útok proti demonstrantům

V pondělí, kdy Izraelci pokračovali v demonstracích proti reformě soudnictví, najel řidič do davu protestujících poblíž města Kfar Saba. Tři lidé byli lehce zraněni. Policie uvedla, že zadržela podezřelého, dvacetiletého muže. 

Po celém Izraeli přišly proti přijetí zákona protestovat tisíce lidí, v Tel Avivu a Jeruzalémě policie použila vodní děla. Během pondělí bylo do 22 hodin zatčeno nejméně 34 protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký strategický bombardér B-52 se po startu zřítil v Kalifornii

Na Edwardsově letecké základně v Kalifornii se v pondělí krátce po startu zřítil americký strategický bombardér B-52 Stratofortress. Na síti X o tom informovaly ozbrojené síly USA. Záchranáři nyní pátrají po posádce. Příčina nehody, která se stala v 11:20 místního času (20:20 SELČ), není známa.
21:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 2 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 3 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 3 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 3 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 7 hhodinami
Načítání...