Směřujeme k občanské válce, míní bývalý izraelský premiér o přijaté justiční reformě

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert televizi Channel 4 News. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ míní liberální politik.

Podle agentury Reuters dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu nyní čelí nejvážnější domácí politické krizi. V pondělí večer premiér označil schválení části reformy za nutný krok pro demokracii a v úterý se snažil rozptýlit obavy ze špatných ekonomických dopadů ve společném prohlášení s ministrem financí Bezalelem Smotričem. Izraelská ekonomika je podle něj silná a bude pokračovat v růstu.

Palestinci podle televize al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, která slouží její „krajně pravicové“ agendě. Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl televizi palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Upozornil především na jmenování vysokých úředníků.

Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní podle Irákího může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“.

Reakce izraelských a světových médií

Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.

Například newyorský deník The Wall Street Journal v úterý ale naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoce při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen… Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.

Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.

Polský list Rzeczpospolita píše, že v Izraeli, který oslavil 75 let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.

Protesty v Izraeli

Vůdci protestů uvedli, že pokud bude vláda pokračovat ve svých plánech, stále více vojenských záložníků se již nebude hlásit do služby. Bývalí vrchní velitelé izraelské armády varovali, že by mohla být ohrožena bojeschopnost Izraele.

Vůdce opozice Jair Lapid požádal záložníky, aby svou hrozbu nenastoupení do služby odložili do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odvolání. Jak politická kontrolní skupina, tak Izraelská advokátní komora podaly námitky proti přijatému návrhu justiční reformy. 

Izraelská armáda mezitím v úterý v souvislosti s protesty proti reformě uvalila první známý disciplinární trest. Jednomu záložníkovi byla udělena pokuta v přepočtu 5900 korun a další byl za ignorování povolávacích rozkazů odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na patnáct dní.

Izraelská lékařská asociace nařídila na úterý lékařům 24hodinovou stávku po celé zemi, nikoli však v Jeruzalémě, který je dějištěm stupňujících se střetů. Zdravotnictví tak fungovalo v omezeném provozu. Soud v Tel Avivu však svazu lékařů v úterý odpoledne nařídil stávku ukončit.

Útok proti demonstrantům

V pondělí, kdy Izraelci pokračovali v demonstracích proti reformě soudnictví, najel řidič do davu protestujících poblíž města Kfar Saba. Tři lidé byli lehce zraněni. Policie uvedla, že zadržela podezřelého, dvacetiletého muže. 

Po celém Izraeli přišly proti přijetí zákona protestovat tisíce lidí, v Tel Avivu a Jeruzalémě policie použila vodní děla. Během pondělí bylo do 22 hodin zatčeno nejméně 34 protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 17 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 56 mminutami

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.