Americký poradce pro bezpečnost jedná na Blízkém východě o arabsko-izraelských vztazích a situaci v Gaze

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan má za sebou jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a čeká ho setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho cesta na Blízký východ je zaměřena na aktuální konflikt Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás, v Saúdské Arábii hovořil s korunním princem také o dokončení širší dvoustranné dohody.

Spojené státy se Saúdskou Arábií vyjednávají o dohodě, jejímž výsledkem by mělo být i narovnání saúdsko-izraelských vztahů. Washington by v ní měl například poskytnout Rijádu bezpečnostní záruky a také přislíbit pomoc v civilním jaderném programu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena i Rijád se snaží vzájemnou dohodu dokončit, a to přestože jedna z ambicí Spojených států zůstane zřejmě prozatím nenaplněna. Jak poznamenala agentura Reuters, navázání diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které má být také součástí blízkovýchodní „velké dohody“, je kvůli válce v Pásmu Gazy v nedohlednu.

Sullivan se saúdským korunním princem, který v zemi de facto vládne, se ostatně nevyhnuli ani diskusi o tomto konfliktu. Podle saúdskoarabské státní tiskové agentury SPA hovořili o potřebě nalézt „důvěryhodnou cestu k dosažení dvoustátního řešení“ pro obě strany, zastavit válku Izraele proti teroristické organizaci Hamás a usnadnit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Jake Sullivan se ze Saúdské Arábie přesune do Izraele, kde by se měl setkat s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Americký server Axios v pátek napsal, že dva přední představitelé Bidenovy administrativy tento týden nepřímo jednali i se svými íránskými protějšky ve snaze zabránit další eskalaci útoků v blízkovýchodním regionu. Šlo o první jednání mezi Washingtonem a Teheránem od letošního ledna, připomněl Axios.

Íránská státní tisková agentura IRNA v sobotu s odvoláním na misi OSN v zemi jednání potvrdila a uvedla, že se jedná o „trvalý proces“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled