Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.
V dokumentu určeném členským státům Unie, do kterého nahlédla agentura Reuters, jsou navrženy závažné kroky, jako je pozastavení asociační dohody, ale i méně tvrdá opatření, jako například pozastavení určitých technických projektů mezi EU a Izraelem.
Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na konci května oznámila, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy, kde Izrael od října 2023 válčí s teroristickým hnutím Hamás, přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení jejího druhého článku o lidských právech. Na červnovém jednání pak Kallasová představila ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy podmínky asociační dohody porušit mohl.
Česká republika patří k nejzarytějším podporovatelům Izraele a domnívá se, že by Evropská unie neměla vypovědět asociační dohodu. Naproti tomu například Irsko nebo Španělsko zastávají opačný názor. Další kroky by měly být projednány příští týden v úterý na červencové schůzce ministrů zahraničí EU.
Na tomto jednání by měla Kallasová představit právě výše zmíněných deset možností, které budou předmětem debaty. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v Unii několik spojenců. Patří k nim kromě Česka také Maďarsko či Rakousko.
Některé země proto prosazují omezení alespoň obchodních vazeb, což by mohlo být schváleno kvalifikovanou většinou. Proti omezení obchodu se ale podle zdrojů agentury ČTK staví i další země, například Německo či Itálie, což by mohlo znamenat, že se nepodaří dát dohromady ani onu kvalifikovanou většinu.
Dohoda na zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy
Evropská unie zároveň ve čtvrtek dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Ta podle Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dohodu potvrdil.
„Tato opatření jsou nebo budou zavedena v nadcházejících dnech s všeobecným porozuměním, že pomoc ve velkém rozsahu musí být poskytována přímo obyvatelstvu a že budou i nadále přijímána opatření k zajištění toho, aby nedošlo k přesměrování pomoci Hamásu,“ uvedla Kallasová ve svém prohlášení.
Izraelský ministr zahraničí Saar na tiskové konferenci ve Vídni dohodu s EU potvrdil, napsal server The Times of Israel. Podle něj dohoda znamená „víc kamionů (s pomocí), více přechodů (do Pásma Gazy) a více tras pro humanitární pomoc“.
Šéfka unijní diplomacie vyjmenovala hned několik kroků, které by současnou kritickou situaci v Pásmu Gazy měly zlepšit. Mezi tyto kroky patří mimo jiné podstatné zvýšení denního počtu kamionů, které do oblasti míří s potravinovou a další pomocí, dále otevření několika dalších hraničních přechodů v severní i jižní oblasti, rovněž znovuotevření jordánských a egyptských tras, po kterých může proudit pomoc a také umožnění distribuce potravin prostřednictvím pekáren a veřejných kuchyní v celém Pásmu Gazy.
Izrael podle EU rovněž slíbil obnovení dodávek paliva pro humanitární zařízení i to, že bude chránit humanitární pracovníky.
„EU je připravena koordinovat své kroky se všemi příslušnými humanitárními subjekty, agenturami OSN a nevládními organizacemi v terénu, aby zajistila rychlé provedení těchto naléhavých kroků,“ stojí v prohlášení unijní diplomacie. Kallasová rovněž opětovně vyzvala k okamžitému příměří a propuštění všech zbývajících rukojmí.
Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy
Izrael veškeré dodávky pomoci do Pásma Gazy zastavil od 2. března do 19. května. I po tomto datu je přeprava pomoci omezená. Od 19. května do čtvrtka 10. července překročilo hranici do Pásma Gazy 3285 nákladních vozů s pomocí, tvrdí portál izraelského úřadu pro palestinská území COGAT. Používány jsou dva přechody – Erez a Kerem Šalom. Podle předchozích odhadů by bylo nutné do Pásma Gazy přepravit na pět set nákladních vozů s pomocí denně, aby bylo možné pokrýt základní potřeby obyvatelstva. Humanitární situace v Pásmu tak zůstává katastrofální.
Podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem při izraelské ofenzivě od října 2023 zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 57 575 Palestinců, převážně žen a dětí, uvedly Spojené národy podle BBC. Další tisíce jsou podle úřadů OSN zřejmě pod troskami budov v této oblasti zničené masivním izraelským bombardováním. Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí.
