Izraelský úder dle civilní obrany zabil nejméně 52 Palestinců včetně osmi dětí

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.

Vzdušný úder ve městě Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy zabil sedmnáct lidí včetně dvou žen a osmi dětí, sdělil agentuře AFP příslušník civilní obrany napojené na Hamás Muhammad Mughajir. Podle agentury WAFA se na místě distribuovaly doplňky dětské výživy.

Mughajir také doplnil, že tři lidé včetně jedné ženy zahynuli při střelbě u distribučního centra humanitární pomoci blízko města Rafáh. Nejméně patnáct lidí pak zahynulo při pěti úderech ve městě Gaza a čtyři osoby při útoku na uprchlický tábor Burajdž v centrální části pásma, řekl Mughajir. Další údery podle něj zasáhly oblasti na jihu Pásma. Ani k těmto informacím se Izrael zatím nevyjádřil.

Nedostatek inkubátorů

Ředitel nemocnice Šifá ve městě Gaza Muhammad Abú Salmíja řekl agentuře Reuters, že zdravotníci v zařízení jsou kvůli nedostatku inkubátorů nuceni vkládat do jednoho inkubátoru někdy až pět dětí. Před vypuknutím války bylo v severní části Pásma Gazy 110 inkubátorů, zatímco nyní jich je přibližně čtyřicet, dodal. V nemocnicích ve městě Gaza je přitom podle ředitele asi stovka předčasně narozených dětí, které jsou v ohrožení života.

Od počátku konfliktu zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) v Pásmu Gazy více než šest set útoků na zdravotnická zařízení.

Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Dohoda podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Opatření mají být zavedena v následujících dnech.

Izrael komplikuje příměří

Rozhovory o příměří se komplikují izraelským požadavkem na udržení jednotek izraelské armády v jižní části Pásma Gazy včetně takzvaného koridoru Morag, píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného izraelského představitele. Koridor od sebe odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh a zcela tak izoluje Rafáh a jeho okolí od zbytku Pásma Gazy. Kontrola koridoru je podle AP klíčová pro přesun statisíců Palestinců do oblasti Rafáhu u hranic s Egyptem, kterou Izrael označuje za humanitární město.

Spojené státy mají podle ministra zahraničí USA Marca Rubia naději, že k uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy dojde v brzké době. Zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff je podle Rubia optimistický ohledně zprostředkovaných rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem, kterých se zmocněnec zúčastní.

„Myslím, že jsme se tomu přiblížili, že jsme tomu možná nejblíž za docela dlouhou dobu,“ řekl Rubio o možném klidu zbraní. Optimismus ohledně možného příměří a propuštění rukojmí vyjádřil vyjádřil také izraelský ministr zahraničí Gideon Saar.

Izrael podle dostupných informací již souhlasil s návrhem Witkoffovy dohody, která počítá s šedesátidenním příměřím výměnou za propuštění zhruba poloviny dosud zadržovaných rukojmí. Nepřímá jednání delegací Izraele a Hamásu se vedou už od neděle v katarském hlavním městě.

Ve čtvrtek večer se pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal slyšet, že klíčovými podmínkami pro ukončení války v Pásmu Gazy je demilitarizace tohoto území, složení zbraní ze strany Hamásu a ukončení existence vojenských a vládních struktur této palestinské organizace. Dodal, že pokud Izrael nedosáhne těchto cílů diplomatickým jednáním, použije vojenskou sílu.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zabito 57 680 Palestinců a dalších 137 409 bylo zraněno, píše AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 1 hhodinou

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska.
před 3 hhodinami

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 3 hhodinami
Načítání...