Izraelský úder dle civilní obrany zabil nejméně 52 Palestinců včetně osmi dětí

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.

Vzdušný úder ve městě Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy zabil sedmnáct lidí včetně dvou žen a osmi dětí, sdělil agentuře AFP příslušník civilní obrany napojené na Hamás Muhammad Mughajir. Podle agentury WAFA se na místě distribuovaly doplňky dětské výživy.

Mughajir také doplnil, že tři lidé včetně jedné ženy zahynuli při střelbě u distribučního centra humanitární pomoci blízko města Rafáh. Nejméně patnáct lidí pak zahynulo při pěti úderech ve městě Gaza a čtyři osoby při útoku na uprchlický tábor Burajdž v centrální části pásma, řekl Mughajir. Další údery podle něj zasáhly oblasti na jihu Pásma. Ani k těmto informacím se Izrael zatím nevyjádřil.

Nedostatek inkubátorů

Ředitel nemocnice Šifá ve městě Gaza Muhammad Abú Salmíja řekl agentuře Reuters, že zdravotníci v zařízení jsou kvůli nedostatku inkubátorů nuceni vkládat do jednoho inkubátoru někdy až pět dětí. Před vypuknutím války bylo v severní části Pásma Gazy 110 inkubátorů, zatímco nyní jich je přibližně čtyřicet, dodal. V nemocnicích ve městě Gaza je přitom podle ředitele asi stovka předčasně narozených dětí, které jsou v ohrožení života.

Od počátku konfliktu zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) v Pásmu Gazy více než šest set útoků na zdravotnická zařízení.

Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Dohoda podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Opatření mají být zavedena v následujících dnech.

Izrael komplikuje příměří

Rozhovory o příměří se komplikují izraelským požadavkem na udržení jednotek izraelské armády v jižní části Pásma Gazy včetně takzvaného koridoru Morag, píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného izraelského představitele. Koridor od sebe odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh a zcela tak izoluje Rafáh a jeho okolí od zbytku Pásma Gazy. Kontrola koridoru je podle AP klíčová pro přesun statisíců Palestinců do oblasti Rafáhu u hranic s Egyptem, kterou Izrael označuje za humanitární město.

Spojené státy mají podle ministra zahraničí USA Marca Rubia naději, že k uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy dojde v brzké době. Zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff je podle Rubia optimistický ohledně zprostředkovaných rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem, kterých se zmocněnec zúčastní.

„Myslím, že jsme se tomu přiblížili, že jsme tomu možná nejblíž za docela dlouhou dobu,“ řekl Rubio o možném klidu zbraní. Optimismus ohledně možného příměří a propuštění rukojmí vyjádřil vyjádřil také izraelský ministr zahraničí Gideon Saar.

Izrael podle dostupných informací již souhlasil s návrhem Witkoffovy dohody, která počítá s šedesátidenním příměřím výměnou za propuštění zhruba poloviny dosud zadržovaných rukojmí. Nepřímá jednání delegací Izraele a Hamásu se vedou už od neděle v katarském hlavním městě.

Ve čtvrtek večer se pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal slyšet, že klíčovými podmínkami pro ukončení války v Pásmu Gazy je demilitarizace tohoto území, složení zbraní ze strany Hamásu a ukončení existence vojenských a vládních struktur této palestinské organizace. Dodal, že pokud Izrael nedosáhne těchto cílů diplomatickým jednáním, použije vojenskou sílu.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zabito 57 680 Palestinců a dalších 137 409 bylo zraněno, píše AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.
03:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla v pátek nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, informuje Reuters.
před 6 hhodinami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 13 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 13 hhodinami
Načítání...