Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
Pod nečekaným objevem jsou podepsáni také vědci z Kanady a Španělska. „Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ přiblížil Ladislav Bocák z CATRIN.
Přestože jde o prastarou linii, tento hmyz skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysušení organického materiálu.
„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci,“ sdělil spoluautor studie Dominik Kusý.
Signál klimatických změn
Díky pokročilým technologiím získali experti i z takto malého jedince dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. „Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ dodal Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.
Badmaater představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. Výzkum dle odborníků rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny.
Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu de Chile. Další exempláře budou v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a Národním přírodovědném muzeu v Londýně.
