Deset let od tragédie, která změnila pravidla leteckých společností. V roce 2015 pilot aerolinek Germanwings, který trpěl psychickými problémy, navedl stroj se 150 lidmi na palubě v plné rychlosti do horského masivu. Od té doby musí posádky pravidelně procházet pečlivými psychologickými testy a v kabině nesmí nikdy být jen jeden z pilotů.
Od nehody, která změnila pravidla pro piloty, uplynulo deset let
3 minuty
Události: Deset let od tragédie aerolinek Germanwings
Aerolinky po celém světě pak zavedly nové pravidlo. V kokpitu nesmí nikdy zůstat pouze jeden z pilotů. V současné chvíli ale mnohé argumentují, že i toto střídání za jiného člena posádky má svá rizika.
„Ve Spojených státech je změna tohoto pravidla teď pozastavena, v Evropě také, ale mluví se o tom čím dál víc. Chtějí zase omezit možnost počtu pilotů v kabině pouze na jednoho, což by byl samozřejmě, co se bezpečnosti týče, krok zpět,“ uved pilot Ángel Gonzáles.
Letecké společnosti také zavedly programy psychologické podpory pro posádku. Od roku 2020 jsou povinné. Testy duševního zdraví pilotů jsou častější a lékaři musí všechny problémy hlásit.
Letadlo na pravidelné lince ze španělské Barcelony do německého Düsseldorfu se zřítilo 24. března 2015 krátce před 11 hodinou dopoledne v jižní části francouzských Alp, zhruba 150 kilometrů severovýchodně od Marseille. Na palubě bylo 144 cestujících a šest členů posádky, prudký náraz do horského pásma Massif des Trois-Évêchés nikdo nepřežil. Letoun, který teprve ráno téhož dne přiletěl do Barcelony, přitom nesignalizoval žádné potíže a do země narazil v plné rychlosti.
K odhalení příčiny pádu pomohly vyšetřovatelům černé skříňky, zejména záznamník zvuků z pilotní kabiny, nalezený jako první. Z něj vyplynulo, že šestatřicetiletý kapitán Patrick Sondheimer odešel asi deset minut před pádem (tedy v době, kdy airbus začal prudce klesat) na toaletu. Druhý pilot, sedmadvacetiletý Andreas Lubitz, pak zamkl dveře do kabiny a kapitán se nemohl vrátit. Nevyšel ani pokus o vyražení dveří, které byly zesílené po zkušenostech z teroristických útoků 11. září 2001.
Z druhé černé skříňky, nalezené v těžko přístupném terénu havárie po týdnu, se zjistilo, že druhý pilot, zamčený v kabině, použil autopilota k navedení letounu na klesání do asi 30 metrů a pak měnil nastavení na vyšší rychlost – do horského masivu narazil letoun rychlostí asi 700 kilometrů za hodinu. Pilot nevyslal nouzový signál a podle záznamu zvuků těsně před nárazem dýchal. Německá a francouzská prokuratura nehodu uzavřely s tím, že Lubitz nejspíš způsobil pád letounu záměrně.
Vzpomínkové akce
Na malém hřbitově ve francouzských Alpách byla pochována těla obětí, která se po havárii nepodařilo identifikovat. K pomníku se jmény všech, kteří 24. března 2015 nepřežili pád stroje mířícího z Barcelony do Düsseldorfu, přišly v pondělí rodiny cestujících a posádky.
„Pořád nechápu, jak letadlo mohlo celé jen tak zmizet,“ uvedl někdejší velitel policie regionu Provence-Alpy-Azurové pobřeží David Galtier.
V místě, kde je dnes pětimetrová zlatá koule – jako připomínka tragédie – ležely tehdy rozeseté trosky letadla. Co se před nárazem stalo, odhalily až černé skříňky. „Nechápal jsem, jak v tak dobrém počasí mohlo to letadlo narazit do skály. Nebylo pro to žádné rozumné vysvětlení,“ popsal člen pátracího týmu Gilles.
Vzpomínková akce k prvnímu výročí po havárii ve francouzských Alpách
Psychické problémy kopilota
Vyšetřování ukázalo, že Andreas Lubitz měl už v minulosti psychické problémy a sebevražedné myšlenky. Společnost Lufthansa přiznala, že její leteckou školu v roce 2009 informoval o problémech s depresemi, když na několik měsíců přerušil výcvik. Před tragickým letem Lubitz hledal na internetu informace o sebevraždách a zabezpečení dveří kokpitu, což policisté zjistili v jeho tabletu. Na den nehody měl neschopenku od lékaře, kterou našla policie u něj doma roztrhanou.
Lufthansa, mateřská firma aerolinek Germanwings, vyplatila všem pozůstalým odškodné deset tisíc eur (zhruba čtvrt milionu korun) na osobu a dalších 25 tisíc eur (téměř 650 tisíc korun) za každou oběť. Osm pozůstalých ale u soudu v Essenu požadovalo další peníze. Šlo jim také o objasnění dalších okolností případu a o přesné pojmenování zodpovědných osob. Soud ale v červenci 2020 jejich nároky odmítl s tím, že žaloba směřuje vůči špatné právnické osobě. Zdravotní dohled nad piloty ve výcviku podle něj není úkolem Lufthansy, ale státu.
