Ekonomika strana 4 z 5

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Premiér Petr Fiala (ODS) se přel ve sněmovně s předsedkyní opozičního klubu ANO Alenou Schillerovou o stav a výhled české ekonomiky. Schillerová ho vinila z toho, že je odtržený od reality. Fiala naopak tvrdil, že strašení a katastrofické scénáře prezentované politiky hnutí ANO jsou „úplně mimo“. Předseda vlády hájil během interpelací i navrhované řešení možného předčasného důchodu pro zaměstnance s rizikovou prací v takzvané třetí kategorii.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.

Pražská burza se dostala na nejsilnější úroveň od poloviny prosince roku 2007. Index PX v pátek posílil o 1,49 procenta na 1838,52 bodu. Stoupl počtvrté v řadě. Z údajů na webu burzy vyplývá také to, že si polepšila i naprostá většina jejích hlavních emisí. Nahoru je táhlo hlavně zdražení akcií energetické firmy ČEZ, Komerční banky a Monety Money Bank. Akcie Monety dokonce zaznamenaly nejvyšší cenu od svého vstupu na burzu v roce 2016.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Hosty nedělních otázek Václava Moravce byli tři bývalí premiéři, kteří hovořili mimo jiné o vysokých cenách energií i situaci české ekonomiky. Podle Jana Fischera je česká ekonomika ochablá a ochabovala už před covidem, protože má spoustu strukturálních problémů. S tím souhlasil i Mirek Topolánek, který řekl, že Evropa zaspala některé dlouhodobé trendy. Bývalý premiér Vladimír Špidla zmínil, že snaha dělat věci jako předtím a uhýbat nic nepřinese.

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu, informuje agentura DPA. Prezident tak vyhověl žádosti sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, který 16. prosince nezískal důvěru poslanců. Na datu předčasných voleb se dříve dohodly části parlamentních stran.

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Uvalení cel na dovoz zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump, Evropu podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Martina Wichterleho nezničí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle ekonoma z Kolumbijské univerzity Jana Švejnara bude Trump chtít vyrovnanou obchodní bilanci s Evropskou unií.

Argentinský prezident Javier Milei po roce v úřadu může slavit úspěch. Podařilo se mu stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržel si podporu zhruba poloviny obyvatel. Jeho razantní kroky sice vedou k hospodářskému oživení, ale velmi negativně dopadají na životní úroveň obyčejných lidí.

O spolupráci v energetice, rozvoji železničního spojení, ekonomických vztazích či přeshraniční spolupráci jednali ve čtvrtek na úřadu vlády český předseda vlády Petr Fiala (ODS) s bavorským premiérem Markusem Söderem. Do Prahy Söder zavítal den po návštěvě Varšavy, kde se setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst ale brzdí strukturální problémy ekonomiky jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.