Česko hledá nové trhy v rychle se rozvíjejících zemích v Asii, Africe či Jižní Americe, aby zajistilo alternativní odbytiště. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to uvedl v souvislosti s novými americkými cly v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Poslanec SPD Radek Koten kritizoval, že Unie odešla z ruského trhu. Situaci by podle něj výrazně zlepšilo zrušení Green Dealu.
Hledáme nové trhy, řekl Jurečka. Koten kritizoval odchod z Ruska
27 minut
UK: Marian Jurečka a Radek Koten o dopadech amerických cel
Evropská unie by podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) měla dál usilovat o jednání se Spojenými státy. Cílem je podle něj obchodní vztahy EU s Washingtonem spíše prohlubovat než ho ničit.
Jurečka sleduje zavedení nových amerických cel s obavami. „Nikdo nemá radost z takovéto (obchodní) války, kdy se tu 35 let snažily všechny státy vytvářet dobré podmínky a odstraňovat zbytečné obchodní bariéry a těžit z čím dál tím většího vzájemného trhu. Ten mohou využívat naše firmy, které díky tomu mohou dát práci našim lidem,“ uvedl ministr.
Doufá proto, že bude i na americké straně vůle dále jednat a celní válku ukončit, nebo ji alespoň minimalizovat. Česká vláda dlouhodobě usiluje o diverzifikaci trhu, což je způsob, jak snížit kupříkladu právě závislost na vývozu do USA, upozornil Jurečka s tím, že se nabízí Afrika, Jižní Amerika, Blízký východ či některé asijské státy.
Jde o země, které se rychle rozvíjejí, roste jim hrubý domácí produkt (HDP) a je v nich velká poptávka po technologiích z Evropy, upřesnil Jurečka. „Made in Czechoslovakia je tam pořád dobrá značka. My jsme v těch zemích často vypadli a neusilovali jsme o ty trhy, přestože tam máme dobrý brand, a teď se tam snažíme vracet,“ řekl ministr.
Koten si myslí, že s Washingtonem ještě bude možné vyjednávat. „Já bych ještě úplně neházel flintu do žita. Pokud jde o diverzifikaci trhu, my jsme měli poměrně slušné trhy na východ od nás, jenže to jsme si zakázali sankcemi, takže naše zboží musí pouze na Západ,“ podotkl poslanec. Narážel tak na restrikce zavedené kvůli nevyprovokované ruské vojenské agresi na Ukrajině.
Problém je v tom, že Česko se hodně orientuje na německou ekonomiku, přičemž Berlín hodně vyváží do Spojených států, upozornil Koten. „Takže ano, jsme na tom také hodně závislí, nicméně věřím, že po prvotním výkopu Donalda Trumpa se podaří najít řešení s tím, že by mohlo být výhodné pro obě strany. Například bezcelní zóna nebo zóna volného obchodu mezi EU a USA,“ představuje si Koten.
Dopady na Česko
Kolem dopadů nových amerických cel na Česko vyvstává řada otázek. Ministerstvo financí odhaduje pokles růstu HDP o 0,6 až 0,7 procentního bodu.
Jurečka připustil, že pokles HDP může být „nepříjemný“ a mohou se snížit příjmy státního rozpočtu, ale nedomnívá se, že by mělo dojít k výrazné změně na trhu práce. „Český trh práce má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Máme buď první, nebo druhou pozici,“ připomněl ministr, že očekává nízkou nezaměstnanost i nadále.
Roli podle něj hraje několik faktorů, zejména výrazná pracovní síla ze třetích zemí mimo EU. Firmy si navíc vyzkoušely při minulých krizích, že sehnat dobrého člověka na pracovním trhu je obtížné, takže si pracovníky raději ponechají. Obranný průmysl, kde je poptávka, by navíc mohl stáhnout pracovníky z jiných oblastí, míní Jurečka.
Budoucnost Green Dealu
Podle Kotena by pomohlo opustit Green Deal. Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je, aby se EU stala do roku 2050 prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. „Energie jsou alfou a omegou každé firmy, která tady má výrobní program. A čím se vyrábí výrobky s větší energetickou náročností, tak tím jsme méně konkurenceschopní, protože platíme nesmyslně vysoké částky za emisní povolenky,“ konstatoval poslanec.
Postupná revize Green Dealu, k níž už dochází, podle Kotena nestačí. „Řeči tomu nepomohou. Myslím, že je nutné, stejně jako to udělaly Spojené státy, odstoupit od Pařížské klimatické dohody,“ prohlásil zákonodárce.
„V případě, že tu chceme rozvíjet zbrojní průmysl, těžký průmysl a chceme tu mít pracovní místa, tak je to jedna brzda vedle druhé a nedá se zvládnout obojí. V případě, že tu budeme hlídat každý gram kysličníku uhličitého, a na straně druhé budeme chtít vyrábět konkurenceschopně, tak obojí naráz není možné,“ je přesvědčen Koten.
Jurečka v reakci zdůraznil, že Green Deal vznikl s cílem zabránit negativním dopadům změny klimatu, jako jsou povodně nebo extrémní sucho, které přináší hospodářské škody a mají zásadní dopad na obyvatele planety.
„Voláme po tom, abychom racionalizovali ty plány. Chceme mít udržitelnou krajinu, chceme tady žít – naše děti a vnoučata, ale zároveň tím nemůžeme úplně podseknout naši ekonomiku a konkurenceschopnost,“ souhlasí Jurečka.
Česko také spolu s dalšími zeměmi prosadilo úpravu normy Euro 7, připomněl ministr. „To samé děláme nyní u automotivu s výhledem k roku 2035 i v dalších věcech, které jsme si jako Evropa stanovili,“ prohlásil ministr. „Česká vláda diverzifikuje energetiku, snížili jsme naši závislost. Podporujeme lokální zdroje a to, aby se daly instalovat i jiné energetické zdroje než fotovoltaika,“ shrnuje Jurečka.
Šance spojené s obranným průmyslem
Pokud jde o transformaci výroby směrem k obraně, automotive podle Jurečky nelze vypnout. „Jsme zemí, která vyrábí nejvíc aut a autobusů na hlavu na světě. To si máme ponechat a sledovat technologický vývoj. Na druhou stranu vidíme příležitosti, které přináší obranný průmysl,“ poznamenal Jurečka s tím, že investice správným směrem se vyplatí, jelikož obranný průmysl na sebe „umí natáhnout navazující obory“.
Koten souhlasí, že obranný a bezpečnostní průmysl nabízí velké možnosti pro zaměstnávání lidí. „Je nutné i vyzbrojovat naši armádu dobrými zbraněmi tak, aby servis byl následně zajišťován v České republice. Máme tu hodně zbrojovek s dlouhou tradicí, naše výrobky jsou plně konkurenceschopné,“ míní.
Evropská unie se ale podle poslance mění z tržní na „přerozdělovací, dotační, rozpočtovou“ ekonomiku, což dle jeho názoru brzdí celoevropskou ekonomiku. „V případě, že automobilky vyrábějí vozidla, která nikdo nechce a vyrábí se to takzvaně na sklad, tak jsme se ocitli zase před rokem 1989,“ obává se Koten, který tak narážel na relativně nízký zájem o elektrická auta.
