David Borek strana 2 z 2

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.

Válečné operace začínají vysilovat izraelské obyvatelstvo. Opoziční politici varují před nekonečnou válkou a v dubnu k příměří v otevřeném dopise vyzvaly i tisíce rezervistů a veteránů. Vojenský personál raněný při izraelských vojenských kampaních se léčí na špičkové rehabilitační klinice.

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.

Z Jemenu byla v neděli vypuštěna na Izrael raketa, která podle izraelské armády dopadla poblíž letiště Bena Guriona v Tel Avivu. Ve městě se ráno rozezněly sirény a letiště krátce přerušilo provoz. Armáda incident vyšetřuje. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové podporovaní Íránem. Izrael v reakci pohrozil odvetným úderem. Některé aerolinky kvůli události ruší lety do a z Tel Avivu.

V Pardubicích testují první baterii izraelského raketového systému protivzdušné obrany SPYDER, který zkompletovali pro českou armádu. Ta celkem dostane čtyři baterie, první podle plánů už příští rok na jaře. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 13,7 miliardy korun.

Izrael zaútočil na cíl poblíž prezidentského paláce v syrské metropoli Damašku, oznámil v pátek podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který zároveň zopakoval slib chránit členy menšinové komunity drúzů – náboženské skupiny s islámskými kořeny, která v Sýrii tvoří kolem tří procent populace.

Izraelští hasiči dostali po třiceti hodinách pod kontrolu všechny lesní požáry. Oheň spálil nejméně 20 kilometrů čtverečních krajiny. Tisíce lidí musely utéct ze svých domovů. Plameny se rozšířily v horkém a větrném počasí, úřady ale vyšetřují i podezření na žhářství. Kvůli ohni se po celé zemi rušily oslavy Dne nezávislosti.

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Útoky z 11. září 2001 obnažily patologickou povahu řady blízkovýchodních režimů, jenže i když se džihádismus zpočátku vysvětloval jako důsledek absence demokracie, revoluce arabského jara zproblematizovaly i tu – a jako nejstabilnější se nakonec jeví konzervativní monarchie a teokracie v Íránu. O siločarách blízkovýchodní politiky po útoku na Světové obchodní centrum píše blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Znám jen jedno horší místo pro novináře-zpravodaje než jsou veletrhy: poslanecká sněmovna v Praze. Tam postáváte hodiny v předsálí a nic. Poslanec, se kterým chcete udělat rozhovor, sedí někde ve své lavici. Pak je zase všude poslanců plno, protože mají přestávku, a vy se snažíte provádět kvadraturu poslance, tedy dělat rozhovory se dvěma politiky najednou, protože oba potřebujete a oba pospíchají. Veletrhy mají jiné záludnosti. Především, jak vyplývá z názvu, jsou velké. Hannoverský CeBIT, extraliga mezi veletrhy zaměřenými na výpočetní techniku a elektroniku, se rozkládá na ploše, kterou bych se vší vážností přirovnal k menšímu českému městu (a to prosím není žádné novinářské nadsazování). Představte si tedy, že máte za úkol strávit víkend dejme tomu v Milevsku. Projít všechny ulice, navštívit každý byt v každém domě a z toho všeho pak vyvodit čtivý a stručný závěr, na základě kterého si každý udělá obrázek, jaký je vlastně život v Milevsku.

Když jsem v roce 2003 nastupoval do České televize, spouštěla právě vláda Vladimíra Špidly reformu veřejných financí. Pamatuji se, že v následujících měsících pak každá druhá reportáž obsahovala tohle sousloví. Bylo to doslova všude a při zpětném pohledu nemám pocit, že by ten krotký balík daňových a sociálních zákonů takovou pozornost zasluhoval. Mám jako novinář radši období bez konjunkturálních sloganů (vědeckotechnická revoluce, evropanství, globalizace, globální oteplování, ptačí chřipka). Toto jazykově-psychologické ohrazení říkám jen proto, že se dopředu bojím vyprázdněnosti, kterou po padesátém opakování každá, byť dobře míněná věc, vzbuzuje. Taky mě napadá, že možná mohli poradci Mirka Topolánka zvolit pro reformy o něco víc "sexy“ pojmenování…