Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.
Evropská unie by měla pomoci Ukrajině dodávat obilí na předválečné trhy, míní Pýcha. Dovoz z Ruska by se měl utnout, dodal Krogman
Hosty Událostí, komentářů byli Petr Krogman a Martin Pýcha (zdroj: ČT24)
V Česku stále trvají protesty zemědělců požadujících mimo jiné snížení byrokratické zátěže nebo nedanění evropských provozních dotací. Potíž pro jejich podnikání prý znamená také dovoz levných zemědělských komodit z východních zemí, které značně snižují ceny, za něž je oni sami mohou prodat. V tomto smyslu se mluví o obilí z Ukrajiny, čím dál tím více se ale jako problém ukazuje obilí pocházející z Ruska, které vede vojenskou agresi na Ukrajině, nebo Běloruska.
„Strašně bych si přál, aby platilo to, co jsme navrhovali my: aby sedmadvacítka pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se na ty původní trhy (na které dodávali produkci před válkou, pozn. red.),“ prohlásil Pýcha. To jsou primárně země mimo Evropskou unii, ale Pýcha podotkl, že rovněž i třeba Španělsko. „Tyto země kupují dnes částečně i ruskou pšenici,“ upozornil.
Pružnost poptávky po zemědělských komoditách je podle něj velmi nízká, lidé například dokáží sníst jen určité množství pečiva. „Jsme v situaci, kdy bychom zkrátka a dobře potřebovali, aby Evropská komise zároveň pomohla ukrajinským zemědělcům pokrýt náklady na dopravu do přístavů, protože je logické, že ukrajinský zemědělec raději prodá pšenici v Polsku, protože nemusí hradit náklady do přístavu a pak ještě z přístavu někam do severní Afriky. Dnes to do Afriky prodává Rusko a používá to jako nástroj získání nějakého politického vlivu,“ zmínil Pýcha.
Také by se podle něj měly zavést vratné kauce na ukrajinské obilí. „To znamená v okamžiku, kdy pšenice překročí hranice, zaplombuje se, v přístavu se zase rozplombuje a vrátí se kauce,“ vysvětlil.
Podle Krogmana Rusko používá obilí jako zbraň. Uvedl, že ještě v roce 2021 mělo celé Rusko zhruba stejnou zemědělskou produkci jako Ukrajina. S ruskou agresí se ale ukrajinská produkce asi o čtvrtinu zmenšila, zatímco ta ruská asi o čtvrtinu vzrostla – podle všeho i kvůli krádežím obilí v okupovaných částech Ukrajiny.
Krogman podotkl, že je dobře, že se podařilo Ukrajině vyhnat Rusy od ukrajinských přístavů. „Dnes už devadesát procent komodit putuje z Ukrajiny po moři,“ řekl.
Zároveň ale prohlásil, že s dovozy z východu má problém jen ta část českých zemědělců, která pěstuje obilí. „Když sem nepřijede žádné obilí, tak jeho ceny stoupnou a druhá část zemědělců bude krmit svá zvířata dráž a bude dražší maso, bude dražší mléko, bude dražší chleba,“ vyjmenoval Krogman.
Dovoz z Ruska
Oba muži se shodli na tom, že ruská zemědělská produkce znamená pro české farmáře velký problém. Podle Krogmana zaplavují Rusové svým obilím Evropu a zbytek světa, což má být i důvodem jeho nízkých cen.
Pro Zemědělský svaz bylo překvapením, že se do EU stále dováží obilí i z Ruska a Běloruska, poznamenal Pýcha. „My jsme to vlastně zjistili na setkání s kolegy z pobaltských zemí. Přiznám se, že jsme to vůbec netušili. Oni nás informovali, že jenom přes Pobaltí přišly do Evropy další tři miliony tun pšenice,“ prohlásil. „Divím se, že Evropská komise, která by přehled mít měla, nezareagovala už mnohem dřív,“ dodal.
„Myslím si, že je lepší přispívat si na naši ochranu, to znamená kupovat radši ukrajinské obilí než přispívat na naši další okupaci ze strany Ruska,“ dodal Krogman. Evropská unie by podle něj měla obchod s Ruskem přerušit kompletně, včetně například dodávek léků.
Z velké části ale Krogman vnímá problém také uvnitř České republiky. V oblasti hnojiv v ní má dominantní postavení firma Agrofert, která zároveň vykupuje velkou část produkce zemědělců, prohlásil. „To drží české zemědělství v kleštích a snižuje jeho zisk,“ míní. Tuzemští farmáři jsou tak podle něj zároveň méně konkurenceschopní vůči produkci z jiných zemí, třeba Polska. Věcí by se podle něj měla zabývat jak Agrární komora, tak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Pokračování protestů
Pýcha už dříve zmínil, že protesty farmářů budou pokračovat. „Pořád bojujeme, protože jsme přesvědčeni, že to má smysl, a chceme věřit, že vláda i Evropská komise pochopí, že tady je nějaký problém,“ zdůvodnil. Čím déle bude náročná situace trvat, tím více zemědělců bude protestovat a nejspíše se bude stupňovat i intenzita jejich protestů, dodal.
Zemědělský svaz se prý momentálně snaží hledat taková opatření, která pomohou zlepšit přísun finančních prostředků farmářům. Má to být třeba výplata záloh, kdy by se jim mohly zálohově vyplatit dříve některé dotace, které se jinak vyplácejí buď na konci kalendářního roku, nebo na jeho začátku.
„Nám vadí, že vláda neplní sliby, které nám dala,“ doplnil Pýcha. Zmínil například nedanění dotací. „Po několika dnech řekli, že to je nesystémové a my to zavrhujeme,“ postěžoval si. „Zemědělci mají pocit, že vláda neví, co se děje,“ prohlásil.
Podle Krogmana jsou ale věci na nejlepší cestě k dohodě. Vyzdvihl zemědělce, že na problémy v odvětví upozornili. „Jen ať se odstraní maximum omezení, ať mohou zemědělci produkovat a zvýšit svoje zisky,“ vzkázal.
