Obilí strana 5 z 5

Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Část ukrajinského obilí bude letos chybět na světovém trhu. Svět pociťuje další rozměr války kvůli rozbombardovaným silům, zákopům na polích a zablokovaným přístavům. Podle podnikatele v zemědělství na Ukrajině Petra Krogmana jde o zásadní problém do budoucna. „Pokud se Rusku podaří dobýt Ukrajinu, tak zvýší svou sílu na světovém trhu s potravinami, protože samo je velký vývozce. Ke dnešku jsou celosvětové zásoby pšenice už jen na deset týdnů, takže problém je to obrovský,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Z mariupolských oceláren Azovstal už byli evakuováni všichni civilisté a také téměř všichni ukrajinští vojáci, kteří komplex bránili. Podle ukrajinských médií to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Obránci komplexu, který zůstal poslední baštou odporu v Rusy dobytém Mariupolu, dostali v pátek rozkaz ukončit boje. Rusko později prohlásilo, že už kontroluje celý Mariupol. Ruské síly se podle Kyjeva chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc. Zelenskyj také řekl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí k vývozu.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně, nikoliv čtyři až pět milionů, jak by bylo potřeba, pokud se má svět vyhnout riziku, že nebude dostatek potravin. Řekl to polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Ukrajina obilí vyvážela přes černomořské přístavy, ty ale částečně přímo na zemi a částečně na moři blokují ruští vojáci.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině v posledních dvou týdnech vyhnala ceny obilí rekordně vysoko. Kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů, ale i útokům na sklady je pšenice nejdražší od finanční krize v roce 2008. Pokud se konflikt protáhne, může zdražení obilovin kriticky postihnout hlavně Afriku a Blízký východ, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Intenzivní boje na Ukrajině omezily tamní zemědělskou produkci. Podle Světového potravinového fondu nemohou farmáři obdělat teď na jaře asi třetinu půdy. Prezident Světové banky David Malpass odhaduje, že kvůli válce zdraží potraviny o dalších 37 procent. Stovkám milionů lidí podle něj hrozí chudoba a podvýživa.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.

Kvůli válce na Ukrajině výrazně rostou ceny obilovin, například pšenice za poslední týden zdražila o třetinu. Reagují na to jak zemědělci, kterým se prodražuje výkrm zvířat, tak pekárny, které zvyšují ceny výrobků. A to i kvůli tomu, že není dražší pouze obilí, ale také plyn či pohonné hmoty.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Část obyvatel Slatiňan na Chrudimsku protestuje proti záměru národního hřebčína umístit poblíž stájí silo s čističkou obilí. Lidé se obávají nadměrného zatížení prachem a hlukem. Příspěvková organizace ministerstva zemědělství se hájí tím, že se jedná o modernizaci stávajícího zařízení, která ušetří peníze za obilí nyní často znehodnocené plísněmi a škůdci.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Obilí, líh, řepka, jetelová semena, chmel, ale hlavně cukr. Ten způsobil, že Praha se stala obchodním střediskem pro celé Rakousko-Uhersko a čile se zde obchodovalo se zmíněnými komoditami. A to ještě dříve, než se z nadšení a touhy tehdejších podnikatelů po vlastním trhu cenných papírů a komodit zrodila samotná burza. Byla to pak právě ona, která v druhé polovině 19. století umožnila vzestup českého cukrovarnictví, když se pro své první zájemce 17. dubna 1871 otevřela. A důležitou součástí finančního systému je podle analytiků i dnes, přestože by potřebovala nabízet větší počet titulů, jak zdůrazňují.