Obilí strana 5 z 5

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině v posledních dvou týdnech vyhnala ceny obilí rekordně vysoko. Kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů, ale i útokům na sklady je pšenice nejdražší od finanční krize v roce 2008. Pokud se konflikt protáhne, může zdražení obilovin kriticky postihnout hlavně Afriku a Blízký východ, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Intenzivní boje na Ukrajině omezily tamní zemědělskou produkci. Podle Světového potravinového fondu nemohou farmáři obdělat teď na jaře asi třetinu půdy. Prezident Světové banky David Malpass odhaduje, že kvůli válce zdraží potraviny o dalších 37 procent. Stovkám milionů lidí podle něj hrozí chudoba a podvýživa.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.

Kvůli válce na Ukrajině výrazně rostou ceny obilovin, například pšenice za poslední týden zdražila o třetinu. Reagují na to jak zemědělci, kterým se prodražuje výkrm zvířat, tak pekárny, které zvyšují ceny výrobků. A to i kvůli tomu, že není dražší pouze obilí, ale také plyn či pohonné hmoty.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Část obyvatel Slatiňan na Chrudimsku protestuje proti záměru národního hřebčína umístit poblíž stájí silo s čističkou obilí. Lidé se obávají nadměrného zatížení prachem a hlukem. Příspěvková organizace ministerstva zemědělství se hájí tím, že se jedná o modernizaci stávajícího zařízení, která ušetří peníze za obilí nyní často znehodnocené plísněmi a škůdci.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Obilí, líh, řepka, jetelová semena, chmel, ale hlavně cukr. Ten způsobil, že Praha se stala obchodním střediskem pro celé Rakousko-Uhersko a čile se zde obchodovalo se zmíněnými komoditami. A to ještě dříve, než se z nadšení a touhy tehdejších podnikatelů po vlastním trhu cenných papírů a komodit zrodila samotná burza. Byla to pak právě ona, která v druhé polovině 19. století umožnila vzestup českého cukrovarnictví, když se pro své první zájemce 17. dubna 1871 otevřela. A důležitou součástí finančního systému je podle analytiků i dnes, přestože by potřebovala nabízet větší počet titulů, jak zdůrazňují.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu, uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Zatímco zákazníky v obchodech navýšení postihnout nemusí, problémové nejspíš bude pro pekárny.

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů proti loňskému roku klesne o 3,3 procenta na 6,784 milionu tun. Jejich hektarový výnos má být nižší o dvě procenta. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,135 milionu tun, meziročně o 1,9 procenta méně, vyplývá z prvních odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší úroda může zdražit pekárenské výrobky a lidé by měli počítat i s vyššími cenami ovoce a zeleniny, upozorňují analytici.

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

V zemědělském areálu na Jičínsku se roztrhla a zřítila třiadvacetimetrová silážní věž, ve které bylo 1200 tun pšenice. Incident se obešel bez zranění. Stav zbytku sila, které sestávalo ze čtyř věží, zkontroluje statik.