Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.
Renault se zbavuje svých ruských aktivit. Zemi opouští McDonald‘s
Šéf podniku Luca de Meo zmínil možnost majetkových změn už před týdnem. Renault 23. března pozastavil své aktivity v Rusku v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února.
„Dnes jsme učinili obtížné, ale nezbytné rozhodnutí. Rozhodujeme se zodpovědně vůči našim 45 tisícům zaměstnancům v Rusku, přičemž zachováváme výkonnost skupiny a svou schopnost vrátit se do země v budoucnu v jiném kontextu. Jsem přesvědčen, že skupina Renault dokáže dále urychlit svou transformaci a překročit své střednědobé cíle,“ uvedl v prohlášení de Meo.
Renault již dříve oznámil, že by v souvislosti s přerušením aktivit v Rusku mohl odepsat až 2,2 miliardy eur (zhruba 55 miliard korun). Renault patří mezi západní podniky s největší angažovaností v Rusku, kde podle finanční společnosti Citibank vytváří zhruba osm procent svých zisků.
Ruské úřady transakci schválily
Obě transakce již schválil ruský Federální antimonopolní úřad, uvedla ruská agentura Interfax s odkazem na ministerstvo průmyslu a obchodu. Převod aktiv uvítal ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov, NAMI má podle něj potřebné zkušenosti a zázemí.
Výroba celé řady vozů Lada v závodech AvtoVAZ bude pokračovat. Společnost se bude také zabývat údržbou vozů Renault na ruském trhu. O budoucí výrobě v závodě CJSC Renault Russia v Moskvě rozhodne moskevská samospráva v nejbližších dnech, uvedl Interfax.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin chce obnovit „výrobu osobních vozů pod historickou značkou Moskvič“. Napsal to na svém blogu.
Z Ruska odchází McDonald's
Po více než třiceti letech působení v Rusku oznámila americká společnost McDonald's, že tento trh opustí. Zahájila proto prodej tamních poboček. Řetězec to uvedl v tiskové zprávě zveřejněné agenturou PR Newswire.
Společnost letos počátkem března dočasně uzavřela všechny své restaurace v Rusku, i přes pozastavení činnosti na ruském trhu ale vyplácela na 62 tisíc zaměstnanců. Prezident a výkonný ředitel společnosti Chris Kempczinski v tiskové zprávě sdělil: „Jsme neskutečně hrdí na našich 62 tisíc zaměstnanců, kteří společně se stovkami ruských zásobitelů podporují naši společnost a lokální franšízy. Kvůli jejich odhodlání a loajalitě společnosti McDonald's je dnešní oznámení extrémně těžké.“
Státy EU se neshodly na dalších sankcích
Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Evropská komise navrhla sankce před dvanácti dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard korun) do modernizace energetické struktury. Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit. „Maďaři tuto válku nezavinili…takže po nich nikdo nemůže chtít, aby ji platili,“ řekl podle agentury MTI po jednání ministr s tím, že vyjednávání pokračují.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po ministerské schůzce nechtěl spekulovat, jak dlouho může přesvědčování Maďarska trvat, ministři se však shodovali, že řešení by měla najít unijní exekutiva. Některé státy se však podle diplomatů zdráhají poskytnout Maďarsku ze společného rozpočtu tak velké peníze a raději by vyjednávaly o ropném embargu odděleně od ostatních částí sankčního balíku.
„Rád bych to udržel pohromadě,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něhož jsou nové sankce potřeba a Česko je podporuje i s embargem. Ministři podle něj navíc začali mluvit o přípravě dalšího balíku, který by měl být na stole ihned po schválení toho současného.
Státy EU se podle Borrella shodly na další půlmiliardě eur, které poskytnou na nákup zbraní pro bránící se zemi z evropského mírového fondu. Celkem tak již první společné financování zbraní pro mimounijní zemi dosáhne dvou miliard eur. Ministři jednali i o tom, jak co nejlépe zajistit přepravu milionů tun ukrajinského obilí, kterou znemožňuje ruská blokáda černomořských přístavů.