Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.
Ceny potravin rostly už před válkou. Meziroční inflace v únoru přesáhla jedenáct procent a u jídla byl únorový meziroční růst ještě výraznější; mléko zdražilo o osmnáct procent, máslo o třicet, cukr i mouka o čtvrtinu – aniž by se přitom do ceny poslední zmíněné suroviny promítla ruská válka proti Ukrajině, která v zemědělské velmoci Evropy mění obilná pole v bojiště.
„Největší problémy máme se zvýšením vstupů energií, hlavně zemního plynu, druhým zásadním vstupem je pšeničná mouka, jejíž cena roste v posledních týdnech neuvěřitelným tempem. Tuto situaci nepamatují ani nejstarší pekaři, kteří v oboru pracují desítky let. Bavíme se o růstu až o šedesát procent,“ řekl v 90' ČT24 Bohumil Hlavatý z pekařského svazu.
„Navýšené vstupy se musí promítnout do konečných spotřebitelských cen,“ dodává. Únorové statistiky totiž podle něj ceny energií a pšenice „absolutně nepokrývají“. Na strop podle Hlavatého momentálně narážejí hlavně menší řemeslní pekaři s výběrovými, a tedy dražšími druhy pečiva, kterým se při případném zvyšování cen znatelně snižuje odbyt – lidé už tolik platit nechtějí. Klidnější situace je sice v řetězcích, ale to jen proto, že se do zdejších cen pečiva růst nákladů ještě příliš nepromítl.
Česká pšenice
Poměry na tuzemském potravinářském trhu nereguluje ani skutečnost, že je Česká republika v pěstování pšenice soběstačná a že sklizeň vždy dalece převyšuje domácí spotřebu. „Nadprodukce, která je určena k vývozu, má ve většině případů majitele v zahraničí – obilí už v tuto chvíli bylo prodáno a je vázáno dlouhodobými smlouvami,“ upozorňuje.
Protože kvůli ruské válce na Ukrajině vypadla více než čtvrtina světové nabídky pšenice, ceny rostou globálně – a navíc je podle Hlavatého zvyšuje poptávka zemí, které si mohou dovolit víc zaplatit, zejména nákupčích ze Saúdské Arábie a Egypta, které jsou na ukrajinské sklizni do značné míry závislé a nyní přicházejí s vysokými finančními nabídkami na trhy v Polsku, Rumunsku, Bulharsku i České republice.
„Máme obavy, aby se z České republiky nevyvezlo více pšenice, než kolik potřebujeme, aby pro Českou republiku zůstalo,“ říká Hlavatý.
Drahé maso
Válka na Ukrajině dopadá i na další komodity. Zdražuje například maso. Jeho ceny rostou v celé Evropě včetně Česka. Podle údajů statistického úřadu například loni v únoru zaplatili lidé za kilogram hovězího zadního bez kosti 217 korun a dvacet haléřů. Letos ve stejném období už to bylo skoro o sedmnáct korun více. Cena navíc ještě pravděpodobně poroste.
Také vepřové maso na burze od začátku války na Ukrajině zdražilo zhruba o šedesát procent. Z původních v přepočtu přibližně třiceti korun za kilogram v období před ruskou invazí na Ukrajinu stoupla cena až na nynějších více než 46 korun. Zdražení se tak pravděpodobně dotkne i konečných zákazníků. Česká republika je v produkci vepřového soběstačná přibližně jen z poloviny - do tuzemska tak musí ve velkém dovážet.
