Obilí strana 2 z 5

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Ukrajina při vývozu svého obilí dál využívá náhradní mořský koridor, a to navzdory hrozbě ruských útoků. Kyjev také stále více používá pro převoz zboží pozemní cesty. Na nových podmínkách tranzitu se v úterý dohodl s Varšavou.

Varšava a Kyjev dosáhly dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko, uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Slovensko čekají v sobotu předčasné parlamentní volby. Strany se v kampani předháněly, kdo dokáže účinněji posílit ekonomiku země. Slováky trápí hlavně přetrvávající vysoká inflace a současně nízké platy. V kampani rezonoval také spor s Kyjevem ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

Do Istanbulu doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku, kde vyznamenal dva dobrovolníky. S představiteli polské vlády podle dostupných informací nejednal, uvedl server Onet.pl. Tento týden vzrostlo napětí mezi Varšavou a Kyjevem mimo jiné kvůli sporu o export ukrajinského obilí a zákaz jeho dovozu do Polska.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Sedmnáct lidí přišlo o život při ruském útoku na tržiště ve městě Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i místní úřady. Další lidé utrpěli zranění. Jeden člověk zemřel při ruském útoku na dunajský přístav Izmajil. Náletu čelil také Kyjev a Záporoží.

Organizace spojených národů (OSN) žádá Rusko, aby Ukrajině opět zaručilo bezpečný vývoz obilí přes Černé moře. Odstoupení od obilné dohody totiž zvýšilo tlak na dopravní trasy po souši. Pětice unijních států chce proto prodloužit zákaz dovozu ukrajinských plodin a chránit tak domácí trh před levnější konkurencí. Ministři Polska, Maďarska, ale například i Slovenska to hodlají prosadit na nejbližší schůzi Evropské unie.

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Po středečním ruském útoku na školu ve městě Romny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli nejméně čtyři pracovníci školy včetně ředitele. Uvedl to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. V noci na středu zaútočili okupanti drony také na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny včetně regionu kolem Dunaje, tedy na důležitá místa pro vývoz obilí. Drony se v noci na středu podle ruského ministerstva obrany pokusily zaútočit také na Moskvu, další bezpilotní letouny nad ruským územím hlásily úřady během dne. Dva protiletecká obrana zničila mimo hlavní město, třetí se zřítil na rozestavěnou výškovou budovu v obchodní čtvrti Moskva-City.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Ukrajinští zemědělci stále čelí obrovským problémům nejen při pěstování, ale i při vývozu obilí. Práci na polích ztěžují raketové útoky či nevybuchlé miny, ale také nedostatek lidí, neboť mnozí farmáři odjeli bojovat na frontu. Vývoz plodin zase komplikuje neprodloužení obilné dohody ze strany Ruska a útoky Moskvy na infrastrukturu. S farmáři u východoukrajinského Charkova natáčel Jan Řápek.

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

Z přístavu v jihoukrajinské Oděse před vypršením takzvané černomořské obilné dohody vyplula poslední loď naložená ukrajinskými zemědělskými produkty. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení, platnost smlouvy vyprší v pondělí.