Obilí strana 2 z 5

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Sedmnáct lidí přišlo o život při ruském útoku na tržiště ve městě Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i místní úřady. Další lidé utrpěli zranění. Jeden člověk zemřel při ruském útoku na dunajský přístav Izmajil. Náletu čelil také Kyjev a Záporoží.

Organizace spojených národů (OSN) žádá Rusko, aby Ukrajině opět zaručilo bezpečný vývoz obilí přes Černé moře. Odstoupení od obilné dohody totiž zvýšilo tlak na dopravní trasy po souši. Pětice unijních států chce proto prodloužit zákaz dovozu ukrajinských plodin a chránit tak domácí trh před levnější konkurencí. Ministři Polska, Maďarska, ale například i Slovenska to hodlají prosadit na nejbližší schůzi Evropské unie.

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Po středečním ruském útoku na školu ve městě Romny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli nejméně čtyři pracovníci školy včetně ředitele. Uvedl to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. V noci na středu zaútočili okupanti drony také na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny včetně regionu kolem Dunaje, tedy na důležitá místa pro vývoz obilí. Drony se v noci na středu podle ruského ministerstva obrany pokusily zaútočit také na Moskvu, další bezpilotní letouny nad ruským územím hlásily úřady během dne. Dva protiletecká obrana zničila mimo hlavní město, třetí se zřítil na rozestavěnou výškovou budovu v obchodní čtvrti Moskva-City.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Ukrajinští zemědělci stále čelí obrovským problémům nejen při pěstování, ale i při vývozu obilí. Práci na polích ztěžují raketové útoky či nevybuchlé miny, ale také nedostatek lidí, neboť mnozí farmáři odjeli bojovat na frontu. Vývoz plodin zase komplikuje neprodloužení obilné dohody ze strany Ruska a útoky Moskvy na infrastrukturu. S farmáři u východoukrajinského Charkova natáčel Jan Řápek.

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

Z přístavu v jihoukrajinské Oděse před vypršením takzvané černomořské obilné dohody vyplula poslední loď naložená ukrajinskými zemědělskými produkty. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení, platnost smlouvy vyprší v pondělí.

Požár pole u Dobřan na Plzeňsku se podařilo hasičům vpodvečer lokalizovat. Uvedli to na svém twitterovém účtu. Oheň se už dál nešíří, zničil ale prakticky celé pole. Zásah, kterého se účastnilo dvaadvacet jednotek hasičů, komplikoval silný vítr, který plameny hnal přes suché pole. Na místě nyní zůstane hlídat pět jednotek hasičů, řekl před 20:00 řídicí důstojník hasičů.

Jihočeská sila jsou plná obilí. Zemědělcům se nedaří prodat loňskou úrodu do zahraničí. Situace je podobná i ve zbytku republiky. Většina pěstitelů se s ní setkává poprvé, každoročně se totiž vyvezou přes tři miliony tun obilnin. Přitom žně už začnou za několik týdnů a místo v silech budou potřebovat na novou sklizeň.

Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy, která je určena na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to v pondělí Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun).

Mezi Simferopolem a Sevastopolem na ukrajinském poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, stojí železniční doprava, informuje Reuters. Na trati vykolejil vlak převážející obilí, sdělil podle ruskojazyčného webu BBC šéf proruské správy Krymu Sergej Aksjonov. Telegramový kanál Baza píše o explozi na trati v tomto regionu. Ruská Kurská oblast, která se nachází u hranic s Ukrajinou, mezitím informovala o výbuchu v rekreačním zařízení.

Rusko odsouhlasilo prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře o další dva měsíce. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Platnost ujednání měla vypršet ve čtvrtek a Moskva hrozila vypovězením smlouvy, pokud nebudou zrušeny překážky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. Dohodu zprostředkovala v červenci 2022 organizace OSN za pomoci Ankary. Její prodloužení už potvrdily i Moskva a Kyjev.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Slovensko zúží seznam ukrajinských zemědělských produktů, které je zakázáno dovážet do země. Bratislava tak restrikce sladí s nejnovějším ochranným opatřením Evropské unie (EU), které se vztahuje na dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do pěti členských států Unie včetně Slovenska. Jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny už zrušilo Polsko.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Magdolna Gozonová okusuje zelené pálivé papričky ze stánku s ovocem a zeleninou na rozlehlém krytém trhu v Budapešti. Zkouší, zda jsou dostatečně ostré pro polévku, kterou připravuje. Tato třiaosmdesátiletá žena v důchodu si se svou nízkou penzí v Maďarsku nemůže dovolit koupit více kusů, píše agentura AP. Míra inflace v Maďarsku je nejvyšší v Evropské unii.