Řada států EU včetně Česka odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do pětice zemí

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Evropská komise v květnu povolila Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Toto opatření, které neomezuje exportní tranzit do dalších zemí, platí do poloviny září. Ministři zemědělství těchto zemí však hájí myšlenku prodloužit zákaz alespoň do konce roku v zájmu ochrany vlastních trhů. 

Restrikce pětice zemí v pondělí kritizoval jako nepřijatelné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se nyní vyjádřili ministři zemědělství největších unijních ekonomik Německa a Francie. Komise by podle nich neměla povolit státům sousedícím s Ukrajinou omezení dále prodlužovat.

Moskva vypověděla obilnou dohodu

Komisař Wojciechowski se na jednání s ministry ke sporu jednoznačně nevyjádřil. Naproti tomu prohlásil, že má Komise v plánu zvážit možnosti, jak financovat přepravu ukrajinského zemědělského exportu přes EU. Debata získala na aktuálnosti poté, co Moskva vypověděla dohodu umožňující transport přes Černé moře. Podle úterního vyjádření ruského ministerstva zahraničí zatím žádné rozhovory o možném návratu k dohodě neprobíhají.

„Pokud by Evropská komise byla schopna přispět finančně na přepravu, bylo by to výrazně jednodušší,“ prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Unie by podle něho měla posílit především přepravní koridor po řece Dunaj, aby po něm bylo možno vozit až čtyři miliony tun obilovin měsíčně.

Výborný dále řekl, že Česko je plně solidární s Ukrajinou a postup má být jednotný. „Není správné, aby se tady vytvářely dvě kategorie zemí.“ Zvolené květnové opatření, které platí do 15. září, nemá být podle něho trvalé. „Naším společným úkolem je udělat všechno pro to, aby se dostalo obilí z Ukrajiny do zemí třetího světa.“ Podobně je tomu i u dalších zemědělských komodit z Ukrajiny.

Ministr zdůraznil, že chce hájit i zájmy českých zemědělců a spotřebitelů. Dodal, že je nutné zajistit, aby byly funkční „koridory solidarity“ směrem k přístavům na Baltu, případně k Hamburku. Jsou tu podle něho možnosti i silniční a železniční dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 18 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...