Řada států EU včetně Česka odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do pětice zemí

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.

Evropská komise v květnu povolila Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Toto opatření, které neomezuje exportní tranzit do dalších zemí, platí do poloviny září. Ministři zemědělství těchto zemí však hájí myšlenku prodloužit zákaz alespoň do konce roku v zájmu ochrany vlastních trhů. 

Restrikce pětice zemí v pondělí kritizoval jako nepřijatelné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se nyní vyjádřili ministři zemědělství největších unijních ekonomik Německa a Francie. Komise by podle nich neměla povolit státům sousedícím s Ukrajinou omezení dále prodlužovat.

Moskva vypověděla obilnou dohodu

Komisař Wojciechowski se na jednání s ministry ke sporu jednoznačně nevyjádřil. Naproti tomu prohlásil, že má Komise v plánu zvážit možnosti, jak financovat přepravu ukrajinského zemědělského exportu přes EU. Debata získala na aktuálnosti poté, co Moskva vypověděla dohodu umožňující transport přes Černé moře. Podle úterního vyjádření ruského ministerstva zahraničí zatím žádné rozhovory o možném návratu k dohodě neprobíhají.

„Pokud by Evropská komise byla schopna přispět finančně na přepravu, bylo by to výrazně jednodušší,“ prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Unie by podle něho měla posílit především přepravní koridor po řece Dunaj, aby po něm bylo možno vozit až čtyři miliony tun obilovin měsíčně.

Výborný dále řekl, že Česko je plně solidární s Ukrajinou a postup má být jednotný. „Není správné, aby se tady vytvářely dvě kategorie zemí.“ Zvolené květnové opatření, které platí do 15. září, nemá být podle něho trvalé. „Naším společným úkolem je udělat všechno pro to, aby se dostalo obilí z Ukrajiny do zemí třetího světa.“ Podobně je tomu i u dalších zemědělských komodit z Ukrajiny.

Ministr zdůraznil, že chce hájit i zájmy českých zemědělců a spotřebitelů. Dodal, že je nutné zajistit, aby byly funkční „koridory solidarity“ směrem k přístavům na Baltu, případně k Hamburku. Jsou tu podle něho možnosti i silniční a železniční dopravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 8 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled