Při ruském útoku na ukrajinskou školu zahynuli čtyři lidé, uvedl Kyjev. Drony se objevily i nad Moskvou

Nahrávám video

Po středečním ruském útoku na školu ve městě Romny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli nejméně čtyři pracovníci školy včetně ředitele. Uvedl to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. V noci na středu zaútočili okupanti drony také na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny včetně regionu kolem Dunaje, tedy na důležitá místa pro vývoz obilí. Drony se v noci na středu podle ruského ministerstva obrany pokusily zaútočit také na Moskvu, další bezpilotní letouny nad ruským územím hlásily úřady během dne. Dva protiletecká obrana zničila mimo hlavní město, třetí se zřítil na rozestavěnou výškovou budovu v obchodní čtvrti Moskva-City.

„Budova školy byla zničena, a to těsně před začátkem školního roku, který pro některé bohužel nikdy nezačne,“ uvedl na platformě Telegram ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Sumská oblastní správa informovala, že bezpilotní letoun zasáhl vzdělávací zařízení v 10:05 místního času (9:05 SELČ) a budova je zničená.

Původní informace hovořily o dvou mrtvých pedagozích, které z trosek vyprostili záchranáři. Ti poté pátrali po dalších dvou zaměstnancích instituce.

Ukrajinská média o něco dříve informovala o jiném ruském vzdušném útoku na jihoukrajinské město Cherson, při kterém podle nich ráno vzplála mateřská školka ve čtvrti Korabelnyj. Při tomto útoku bylo zraněno šest lidí, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko, jenž na Telegramu rovněž zveřejnil snímek těžce poškozené budovy.

Moskva navzdory množícím se svědectvím a faktům opakovaně popírá, že by cílila na civilisty.

Útoky na obilná zařízení u Dunaje

Ukrajinská protivzdušná obrana ve středu sestřelila nad Oděskou oblastí devět dronů Šáhed. Byly zasaženy výrobní a překládkové komplexy, kde vypukl požár, poškozené jsou i sýpky, uvedl oblastní šéf Oleh Kiper. Ruský dronový útok na přístav Izmajil u Dunaje zničil třináct tisíc tun obilí, uvedl později na sociální síti Facebook ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov, podle něhož byly zemědělské produkty určené pro Egypt a Rumunsko.

„Tuto noc ruští teroristé tři hodiny útočili drony na jih Oděské oblasti. Cílem nepřítele je civilní infrastruktura regionu,“ napsal na platformě Telegram Kiper, podle něhož hasiči požár lokalizovali kolem šesté hodiny ráno (05:00 SELČ). Úřady neevidují žádné zraněné civilisty.

Podle Kubrakova úder poškodil několik obilných terminálů, skladů a nákladovou infrastrukturu. „Jen během této noci se vývozní kapacita přístavu snížila o patnáct procent, před tím to byl přístav Reni a tam bylo zničeno 35 tisíc tun obilí,“ napsal. Rusko obvinil ze systematického cílení na obilná sila a sklady ve snaze zastavit vývoz zemědělských produktů. „Celkem bylo za měsíc útoků na přístavy zničeno 270 tisíc tun obilí,“ dodal.

Podle zdroje agentury Reuters byly terčem přístavy na Dunaji. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na ukrajinské telegramové kanály informovala o dvou vlnách útoků bezpilotních letounů íránské výroby a o explozích v ukrajinském říčním přístavu Izmajil, jenž se nachází na Dunaji na hranici s Rumunskem.

Ukrajinské letectvo později na platformě Telegram oznámilo, že obráncům se podařilo zničit jedenáct z až dvaceti bezpilotních letounů Šáhed vyslaných Ruskem, mezi nimi devět dronů nad Oděskou oblastí a dva nad Záporožskou. O zbylých strojích se nezmiňuje.

Rusku se nelíbí ukrajinský vývoz

Více informací zatím není k dispozici, ukrajinská armáda podle Reuters uvedla podobné informace jako regionální šéf Kiper. Podobná prohlášení účastníků rusko-ukrajinského konfliktu obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva se zatím nevyjádřila.

Rusko útočí na ukrajinské přístavy na Dunaji od poloviny července, kdy odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty Ukrajině umožňovaly navzdory bojům vyvážet přes Černé moře obilí a další zemědělské produkty. Po pozastavení dohod zprostředkovaných Tureckem a OSN se přístavy na Dunaji staly pro Ukrajinu hlavní trasou pro vývoz obilí, které lodě převáží do rumunského černomořského přístavu Konstanca, uvedla už dříve agentura Reuters.

„I na základě dnešních útoků vidíme, že Rusové jsou s tímto plánem nespokojeni,“ popsala ve středu ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová ruský postoj k ukrajinskému obilnému koridoru. „Neustále se snaží podlomit bezpečnost, která na jihu v Oděské oblasti existuje,“ dodala.

Nahrávám video

Bezpilotní letouny nad Ruskem

Drony v noci na středu zamířily také k Moskvě. Rusko z útoků, které se děly už několik nocí v řadě, obvinilo Ukrajinu. Moskevská letiště druhý den po sobě dočasně přerušila provoz. Následně znovu začala přijímat přílety a odbavovat odlety, informovala ruská státní agentura TASS.

Moskevská oblast se stala terčem už šestou noc po sobě. Šéf Kremlu Vladimir Putin si proto předvolal místního guvernéra. „Doufám, že tomu budete dále věnovat pozornost, byl by to dobrý příklad pro další oblasti,“ prohlásil Putin.

„Kyjev se pokusil zaútočit třemi bezpilotními letouny na objekty v Moskvě. Byly sestřeleny a zničeny, jeden narazil do rozestavěné budovy v Moskva-City,“ citoval TASS z prohlášení ministerstva obrany. Podle ruskojazyčného servisu BBC se Moskva-City stalo dějištěm takového incidentu v poslední době už počtvrté. 

Starosta Sergej Sobjanin podle TASS uvedl, že se nikomu nic nestalo. Záchranáři prohlásili, že na rozestavěné budově nazvané One Tower vznikly nevelké škody.

Následky dronového útoku v Moskvě
Zdroj: ČTK / AP

 Telegramový kanál Baza zveřejnil video z moskevského předměstí Chimki, kde dopadly úlomky sestřeleného dronu a poškodily dům.

Moskevská letiště Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo přerušila provoz i v noci na úterý. Souviselo to zřejmě s výskytem dronů nad Moskevskou oblastí. Ministerstvo obrany informovalo, že protiletecká obrana zničila dva bezpilotní letouny nad tímto regionem a dva nad Brjanskou oblastí. Gubernátor Brjanské oblasti později během úterka tvrdil, že se do ní přes hranice pokusili proniknout „ukrajinští sabotéři“.

Rusko hrozí odvetou

Ruské úřady posléze oznámily sestřelení dalších dvou dronů nad Kalužskou oblastí, která leží jihozápadně od Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo, že ruské ozbrojené síly nenechají nálety bezpilotních letadel na Moskvu a další místa bez odvety.

„Během dnešního dne (středy) na území Kirovského okresu, poblíž obce Šajkovka, protivzdušná obrana zničila dva bezpilotní letouny,“ oznámil gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša podle agentury TASS. Šapša dodal, že nálet si nevyžádal raněné ani nezpůsobil škody na infrastruktuře.

V bezprostřední blízkosti obce Šajkovka leží vojenské letiště, které se podle Kyjeva používá k útokům ruských bombardérů na ukrajinská města. Už v pondělí gubernátor Šapša ohlásil odražení útoku dronu v Kirovském okrese, kde se letiště nachází. Tvrdil, že útok si nevyžádal ani raněné, ani nezpůsobil škody na infrastruktuře. Ale zpravodajský kanál Baza, který působí na sociální síti Telegram, uvedl, že dron se zřítil na letiště a poškodil nepoužívaný letoun. Poškození letadla hlásil také mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov, připomněl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

V Rusku došlo v poslední době k několika dronovým útokům

Podle gubernátora ruské Bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova ve středu ukrajinské drony útočily také v obci Lavy. Dron podle něj zaměřil území místního sanatoria, kam shodil výbušné zařízení. Tři lidé zemřeli. Bělgorodská oblast se nachází u hranic s Ukrajinou, ruští činitelé hlásí přeshraniční útoky relativně často. Podobná prohlášení jednotlivých stran ruské války na Ukrajině nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruská metropole se terčem útoků bezpilotních letounů v poslední době stává stále častěji. Rusko z nich obviňuje Ukrajinu, proti níž už téměř rok a půl vede válku. Kyjev se oficiálně k útokům na ruské území nehlásí, ačkoliv někteří činitelé někdy vyjadřují nad těmito údery spokojenost.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí podle agentury Reuters řekl, že Spojené státy nikoho k útokům uvnitř Ruska nepobízí ani k nim nedávají svolení. Je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak se bude bránit před ruskou invazí, řekl mluvčí a dodal, že Rusko by mohlo válku kdykoliv ukončit, pokud by se z Ukrajiny stáhlo.

Mezi nejúspěšnější dronové útoky se zařadil nálet na základnu strategického letectva u Petrohradu. V plamenech skončil bombardér Tu-22.

Soukup: Dron, který zničil bombardér, neodstartoval z území Ukrajiny

„Do značné míry jsou to spíše psychologické útoky, protože drony, které dolétají do Moskvy – typ, kterému Ukrajinci říkají bobr, nese asi 50 kilogramů výbušniny,“ uvedl redaktor zahraničního zpravodajství Českého rozhlasu Ondřej Soukup. Nálož podle něj rozbije okenní sklo v mrakodrapu, ale nic zásadního nepoškodí.

„Jiná věc je útok na strategický bombardér Tu-22, což jsou mimochodem strategické bombardéry ještě z dob Sovětského svazu, které už se nevyrábí. Nemají to čím nahradit,“ pokračoval Soukup. Dron podle jeho slov neodstartoval z území Ukrajiny, ale z území Ruska nedaleko oné vojenské základny a dokázal stroj zničit.

Rusové tak musejí posilovat protiraketovou protileteckou obranu kolem Moskvy, ale i kolem dalších velkých měst a nemohou ji soustředit blízko ukrajinské fronty, uzavřel Soukup.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled