Obilí strana 3 z 5

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Slovensko zúží seznam ukrajinských zemědělských produktů, které je zakázáno dovážet do země. Bratislava tak restrikce sladí s nejnovějším ochranným opatřením Evropské unie (EU), které se vztahuje na dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do pěti členských států Unie včetně Slovenska. Jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny už zrušilo Polsko.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Magdolna Gozonová okusuje zelené pálivé papričky ze stánku s ovocem a zeleninou na rozlehlém krytém trhu v Budapešti. Zkouší, zda jsou dostatečně ostré pro polévku, kterou připravuje. Tato třiaosmdesátiletá žena v důchodu si se svou nízkou penzí v Maďarsku nemůže dovolit koupit více kusů, píše agentura AP. Míra inflace v Maďarsku je nejvyšší v Evropské unii.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), prezident Agrární komory Jan Doležal a předseda Ukrajinsko-české komory Petr Krogman. V diskuzi také zaznělo, že tento export by mohly podpořit subvence.

Nynější příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zřejmě změní na státní podnik se stejným jménem. Novelu zákona, která to má umožnit, sněmovna propustila do třetího čtení. Schvalovat by ji mohla na své příští schůzi. Poslanci v úterý do třetího čtení také propustili návrh na zrušení zákona o zemědělských skladních listech či novelu o hornické činnosti, která by měla zjednodušit úřední podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin.

Maďarsko zakázalo dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, oznámila v noci na neděli tamní média. K podobnému kroku se v sobotu rozhodlo také Polsko, kde bude zákaz stejně jako v maďarském případě platit do 30. června. Evropská komise se proti kroku Varšavy a Budapešti ohradila.

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti premiéra Mateusze Morawieckého a nového ministra zemědělství Roberta Teluse. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Generální tajemník OSN António Guterres a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po společném jednání v Kyjevě vyzvali k prodloužení obilné dohody s Ruskem, která Ukrajině umožnila vývoz zemědělských plodin z černomořských přístavů do světa i přes pokračující válku. Dosavadní dohoda platí do poloviny března a Moskva si klade podmínky v podobě povolení vlastního exportu.

Bělorusko přes své území umožní transport ukrajinského obilí určeného na export tak, aby mohlo být vyváženo do světa z litevských přístavů. Minsk si přitom neklade žádné předběžné podmínky, oznámil v pátek v New Yorku podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres po setkání s náměstkem běloruského ministra zahraničí Juryjem Ambrazevičem.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Turecká média ale o jednání zatím nepřinesla více konkrétních informací.

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Organizace spojených národů (OSN), Turecko a Ukrajina se v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel, které jsou součástí černomořské obilné iniciativy a nacházejí se v tureckých vodách. Přesun se uskuteční v pondělí. Dohoda přichází den poté, co Rusko pozastavilo svoji účast v iniciativě umožňující vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení OSN. Světová organizace zprvu informovala o čtrnácti lodích, kterých se nejnovější ujednání týká.

Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Oznámila to ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení ministerstva obrany. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zaútočily na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Napadené lodě se údajně podílely na zajištění obilného koridoru. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Kreml používá falešnou záminku.

Už v červnu investigace České televize ukázala, že na palubě ruské lodi Michail Nenašev se zřejmě nacházelo obilí ukradené Ruskem na Ukrajině, které odtud bylo vyvezeno pryč. Nyní se s novými důkazy připojují i další světová média. Vše nasvědčuje tomu, že celý „pašerácký“ systém je velice propracovaný.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.

Z ukrajinských přístavů vyrazily další dvě lodě naložené obilninami. Vůbec poprvé jedna z nich veze náklad pšenice. Námořní cestu v červenci odblokovala dvojice paralelních dohod mezi Kyjevem, Moskvou, Tureckem a OSN. Dosud se po ní vydalo čtrnáct naložených plavidel. Podle OSN by v dohledné době mohla Ukrajina po moři vyvážet až pět milionů tun zemědělských produktů měsíčně.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.