Rusko pozastavuje dohodu s Ukrajinou o vývozu obilí. Kvůli útokům na Krymu

Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Oznámila to ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení ministerstva obrany. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zaútočily na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Napadené lodě se údajně podílely na zajištění obilného koridoru. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Kreml používá falešnou záminku.

Ruské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že s ohledem na „teroristický čin“ Ukrajinců za údajné účasti britských expertů proti lodím Černomořské flotily a civilním plavidlům podílejícím se na zajištění bezpečnosti obilného koridoru pozastavuje ruská strana svoji účast na plnění dohod o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.

Ruské ministerstvo tvrdí, že útoky dronů byly z velké části odraženy a mírně poškozena byla ruská minolovka. Z výcviku ukrajinských vojáků, kteří se na útoku prý podíleli, obvinila Moskva příslušníky britského námořnictva. Nepředložila však pro své tvrzení žádné důkazy.

Kuleba na svém účtu na Twitteru kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku, aby s vrátilo k plnění svých závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po útocích na Krymu obvinil Rusko z „vydírání“ a „vymyšlených teroristických útoků“ na vlastním území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že pozastavení dohody o vývozu obilí ze strany Ruska vyžaduje silnou mezinárodní reakci OSN a skupiny velkých ekonomik světa G20. Rusko podle něj záměrně vyvolává potravinovou krizi a mělo by být z G20 vyloučeno.

Organizace spojených národů uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. „Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že rozhodnutí Ruska je skandální a zvýší hladomor. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová předtím uvedla, že Rusko používá potraviny jako zbraň, což má přímý dopad na země v nouzi a ceny potravin po celém světě. Zhoršuje se tím již nyní vážná humanitární krize.

Dohoda z července

Na základě dohody z letošního července, kterou mezi zeměmi pomohla sjednat OSN a Turecko, mohla Ukrajina obnovit vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po ruské invazi a poté, co Rusové ovládli černomořské trasy. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na sto dvacet dnů.

Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths přitom ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický“, že dohoda o vývozu z ukrajinských přístavů bude po polovině listopadu prodloužena, připomíná agentura Reuters.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin na světě. Podle BBC na ni připadá dvaačtyřicet procent slunečnicového oleje, šestnáct procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na globálním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 8 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 18 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.