Rusko pozastavuje dohodu s Ukrajinou o vývozu obilí. Kvůli útokům na Krymu

Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Oznámila to ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení ministerstva obrany. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zaútočily na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Napadené lodě se údajně podílely na zajištění obilného koridoru. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Kreml používá falešnou záminku.

Ruské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že s ohledem na „teroristický čin“ Ukrajinců za údajné účasti britských expertů proti lodím Černomořské flotily a civilním plavidlům podílejícím se na zajištění bezpečnosti obilného koridoru pozastavuje ruská strana svoji účast na plnění dohod o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.

Ruské ministerstvo tvrdí, že útoky dronů byly z velké části odraženy a mírně poškozena byla ruská minolovka. Z výcviku ukrajinských vojáků, kteří se na útoku prý podíleli, obvinila Moskva příslušníky britského námořnictva. Nepředložila však pro své tvrzení žádné důkazy.

Kuleba na svém účtu na Twitteru kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku, aby s vrátilo k plnění svých závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po útocích na Krymu obvinil Rusko z „vydírání“ a „vymyšlených teroristických útoků“ na vlastním území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že pozastavení dohody o vývozu obilí ze strany Ruska vyžaduje silnou mezinárodní reakci OSN a skupiny velkých ekonomik světa G20. Rusko podle něj záměrně vyvolává potravinovou krizi a mělo by být z G20 vyloučeno.

Organizace spojených národů uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. „Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že rozhodnutí Ruska je skandální a zvýší hladomor. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová předtím uvedla, že Rusko používá potraviny jako zbraň, což má přímý dopad na země v nouzi a ceny potravin po celém světě. Zhoršuje se tím již nyní vážná humanitární krize.

Dohoda z července

Na základě dohody z letošního července, kterou mezi zeměmi pomohla sjednat OSN a Turecko, mohla Ukrajina obnovit vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po ruské invazi a poté, co Rusové ovládli černomořské trasy. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na sto dvacet dnů.

Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths přitom ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický“, že dohoda o vývozu z ukrajinských přístavů bude po polovině listopadu prodloužena, připomíná agentura Reuters.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin na světě. Podle BBC na ni připadá dvaačtyřicet procent slunečnicového oleje, šestnáct procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na globálním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...