Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí Černým mořem bude platit další čtyři měsíce
Rusko-ukrajinská válka (listopad 2022)
„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ uvedl Kubrakov s tím, že dohodu bude dál garantovat OSN a Turecko. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“.
Ruské ministerstvo zahraničí později také oznámilo, že země prodloužení dohody schválila. Podle agentury TASS bude dohoda dál platit beze změny. „Žádné námitky vzneseny nebyly,“ uvedlo ministerstvo. Varovalo však před „pokusy využít humanitární koridor v Černém moři pro vojenské provokace“.
Guterres takový výsledek ocenil. „Vítám dohodu všech stran pokračovat v Černomořské iniciativě pro zajištění bezpečné plavby k vývozu obilí, potravin a hnojiv z Ukrajiny,“ uvedl. Dodal, že udělá vše pro odstranění posledních překážek ve vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. To považuje Moskva za zásadní. Tvrdí, že export vázne v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvalil západ poté, co rozpoutalo válku proti svému sousedovi.
Rusko po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února zablokovalo její černomořské přístavy, čímž výrazně klesl objem vývozů zemědělských výrobků z této východoevropské země. Propad ukrajinského exportu obilí vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. Ukrajina i Rusko jsou předními světovými producenty obilí, rostlinných jedlých olejů a hnojiv.
V Istanbulu funguje mezinárodní koordinační centrum (JCC), které dohlíží na bezpečný vývoz obilí z ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Za necelé čtyři měsíce z nich vypluly lodě s více než 11 miliony tun nákladu, píše agentura AFP.
Agentura Reuters ovšem upozornila, že prodloužení dohody není úplným ukrajinským úspěchem. Kyjev totiž usiloval o to, aby platila celý další rok. „Znamená to, že za čtyři měsíce zase nastane nejistota a všichni budou čekat, jestli Rusko podespíše prodloužení, nebo ne,“ řekl francouzský obchodník, kterého agentura oslovila.
Ostřelování ukrajinských měst pokračuje
Navzdory dohodě, ke které se připojily obě strany konfliktu, ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje. Terčem raketových útoků se stal přístav Oděsa, město Dnipro i metropole Kyjev. Podle agentury Unian byl ráno vyhlášen letecký poplach ve všech oblastech Ukrajiny.
„Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Maksym Marčenko.
Části Dnipra i celé Dněpropetrovské oblasti jsou po několika explozích bez proudu. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala zasáhly ruské střely ve městě podnik Južmaš, který vyrábí raketovou a leteckou techniku, a další závody.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociální síti Telegram video, které zobrazuje explozi rakety před jedoucím autem, podle prezidenta je to záznam čtvrtečního dění v Dnipru. Starosta města uvedl, že při útocích utrpělo zranění pět lidí včetně patnáctiletého dítěte.
V noci podle Kyryla Tymošenka z prezidentské kanceláře zahynuli nejméně čtyři lidé při ostřelování Vilňansku v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři dál pátrají po přeživších v sutinách. Tři lidé utrpěli zranění také při raketovém útoku poblíž Izjumu v Charkovské oblasti.
Rusko v úterý spustilo podle ukrajinských představitelů dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok vůči ukrajinským městům a energetické infrastruktuře od svého vpádu na Ukrajinu. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo sto střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit.