Dohoda o vývozu ukrajinského obilí Černým mořem bude platit další čtyři měsíce

4 minuty
Události: Kyjev a Moskva se dohodly na prodloužení dohody o vývozu obilí
Zdroj: ČT24

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ uvedl Kubrakov s tím, že dohodu bude dál garantovat OSN a Turecko. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“.

Ruské ministerstvo zahraničí později také oznámilo, že země prodloužení dohody schválila. Podle agentury TASS bude dohoda dál platit beze změny. „Žádné námitky vzneseny nebyly,“ uvedlo ministerstvo. Varovalo však před „pokusy využít humanitární koridor v Černém moři pro vojenské provokace“.

Guterres takový výsledek ocenil. „Vítám dohodu všech stran pokračovat v Černomořské iniciativě pro zajištění bezpečné plavby k vývozu obilí, potravin a hnojiv z Ukrajiny,“ uvedl. Dodal, že udělá vše pro odstranění posledních překážek ve vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. To považuje Moskva za zásadní. Tvrdí, že export vázne v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvalil západ poté, co rozpoutalo válku proti svému sousedovi.

Rusko po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února zablokovalo její černomořské přístavy, čímž výrazně klesl objem vývozů zemědělských výrobků z této východoevropské země. Propad ukrajinského exportu obilí vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. Ukrajina i Rusko jsou předními světovými producenty obilí, rostlinných jedlých olejů a hnojiv.

V Istanbulu funguje mezinárodní koordinační centrum (JCC), které dohlíží na bezpečný vývoz obilí z ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Za necelé čtyři měsíce z nich vypluly lodě s více než 11 miliony tun nákladu, píše agentura AFP.

Agentura Reuters ovšem upozornila, že prodloužení dohody není úplným ukrajinským úspěchem. Kyjev totiž usiloval o to, aby platila celý další rok. „Znamená to, že za čtyři měsíce zase nastane nejistota a všichni budou čekat, jestli Rusko podespíše prodloužení, nebo ne,“ řekl francouzský obchodník, kterého agentura oslovila.

Ostřelování ukrajinských měst pokračuje

Navzdory dohodě, ke které se připojily obě strany konfliktu, ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje. Terčem raketových útoků se stal přístav Oděsa, město Dnipro i metropole Kyjev. Podle agentury Unian byl ráno vyhlášen letecký poplach ve všech oblastech Ukrajiny. 

„Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Maksym Marčenko.

Části Dnipra i celé Dněpropetrovské oblasti jsou po několika explozích bez proudu. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala zasáhly ruské střely ve městě podnik Južmaš, který vyrábí raketovou a leteckou techniku, a další závody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociální síti Telegram video, které zobrazuje explozi rakety před jedoucím autem, podle prezidenta je to záznam čtvrtečního dění v Dnipru. Starosta města uvedl, že při útocích utrpělo zranění pět lidí včetně patnáctiletého dítěte. 

V noci podle Kyryla Tymošenka z prezidentské kanceláře zahynuli nejméně čtyři lidé při ostřelování Vilňansku v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři dál pátrají po přeživších v sutinách. Tři lidé utrpěli zranění také při raketovém útoku poblíž Izjumu v Charkovské oblasti.

Rusko v úterý spustilo podle ukrajinských představitelů dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok vůči ukrajinským městům a energetické infrastruktuře od svého vpádu na Ukrajinu. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo sto střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...