Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.
Podle jižního velení ukrajinské armády se dvě zasažené vlečné lodě zapojovaly právě do vývozu obilí z Ukrajiny. „V důsledku útoku (…) se rozhořel požár, kontrola nad plavidlem byla ztracena, dva členové posádky zahynuli a jeden vyvázl se zraněními. Osud dalšího je neznámý,“ stojí v prohlášení ukrajinské armády.
Není jasné, zda byl ruský útok takto zamýšlený, nebo je výsledkem „hloupého“ bombardování nepřesnými zbraněmi. Server Maritime Executive připomíná, že přístav Očakiv, který leží zhruba na půli cesty mezi Oděsou a Chersonem, není zahrnut v obilné dohodě a během války se mnohokrát stal terčem ostřelování. Například na počátku září podle náměstka tamního starosty Oleksije Vaskova ruský úder zničil v očakivském přístavu tisíce tun obilí.
V prvních měsících války ruská invazní vojska opakovaně cílila na obchodní plavidla a civilní plavbu z ukrajinských přístavů znemožňovala námořní blokáda. Kvůli ruské invazi Ukrajina nemohla vyvézt dvacet až pětadvacet milionů tun obilí a dalších plodin, což vedlo ke zvýšení světových cen potravin a vyvolalo to obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě.
Situaci částečně vyřešila až istanbulská dohoda o ukončení blokády, která vešla v platnost 1. srpna. Od té doby podle údajů OSN vyvezla Ukrajina přes devět milionů tun obilí, slunečnicového oleje či kukuřice.
Klíčová dohoda v ohrožení
Moskva svou účast na obilném paktu pozastavila v sobotu. Zdůvodnila to tím, že se obává zneužití civilních lodí v koridoru pro vojenské akce proti sobě. Krok přišel po útoku na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Kreml tvrdí, že Kyjev využil obilný koridor k bojové akci proti Rusku, a proto je plavba v něm nepřípustná.
Rusko pro tvrzení o zneužití obilného koridoru k vojenskému útoku nepředložilo žádné důkazy a Kyjev nařčení odmítá. Naopak, stejně jako Západ viní Moskvu z toho, že blokování vývozu potravin používá jako další zbraň ve válce.
Ještě v pondělí vyplulo z ukrajinských přístavů v rámci obilné dohody dvanáct lodí, mimo jiné směřujících do Afrického rohu, kde je situace s dostupností potravin kritická. V úterý ráno opustily přístavy podle OSN další tři nákladní lodě. Dle OSN se na tom dohodla Ankara, Kyjev a zástupci Organizace spojených národů, přičemž ruská strana byla informována. Inspekce lodí s obilím nadále provádí Mezinárodní koordinační centrum, neúčastní se jich ale ani ukrajinští, ani ruští inspektoři.
„Snaží se vydírat celou planetu tím, že zablokují obilný koridor. Ale my pracujeme. V pondělí vyplulo dvanáct lodí a další čtyři čekají na náklad. Doufám, že to takto bude pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro ČT mluvčí Oděské regionální vojenské správy Serhij Bratčuk. To, že obilný koridor funguje, považuje vzhledem k ruským výrokům za nejdůležitější zprávu.
V úterý večer ale delegace OSN, Ukrajiny a Turecka avizovaly domluvu, že ve středu v rámci obilného koridoru žádná loď neodpluje.
Podle dat OSN Ukrajina každoročně vyveze zhruba desítky milionů tun obilí – v sezoně 2019/2020 to bylo 55 milionů, o rok později 45 milionů. Patří mezi pětici největších exportérů pšenice, ječmene či kukuřice a na světovém vývozu slunečnicového oleje se podílí z více než čtyřiceti procent. Naprostá většina ukrajinského obilí putovala před válkou do světa právě skrze přístavy.
V důsledku obilné dohody a s ní spojeného poklesu cen potravin se podle odhadů OSN vyhnulo extrémní chudobě sto milionů lidí. Pozastavení účasti ze strany Kremlu naopak vyhnalo celosvětové ceny pšenice o pět procent nahoru.
Kreml poukazuje na vyšší riziko
V tuto chvíli není osud obilného paktu jasný. Původní dohoda měla stanovenou dobu trvání na 120 dní, přičemž po vypršení této lhůty v polovině listopadu se měla obnovit. „Mnoho pozorovatelů bylo přesvědčeno, že obnovení nebude rozhodně jednoduché. Teď vidíme tento krok, který obchod s obilninami opět uvrhl do nejistoty,“ konstatuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
„Jakékoliv narušení dohody hrozí zvýšením cen potravin, snížením důvěry pojišťoven a rejdařů, kteří se vrátili do Černého moře, a dalším strádáním chudých zemí,“ okomentoval ruský krok mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Turecko, Ukrajina i OSN chtějí nadále pokračovat ve vývozu klíčových artiklů, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je ale přesvědčen, že bez ruské účasti je úmluva nejspíš neudržitelná. „Dostane jiný ráz, bude mnohem riskantnější, nebezpečnější a nezaručitelná,“ prohlásil mluvčí režimu, který se nezdráhá bombardovat školky, nemocnice, dětská hřiště či kritickou energetickou infrastrukturu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země se na dohodě spolu s OSN podílí, předeslal, že je odhodlán úmluvu o vývozu obilí ochránit. Rovněž koordinátor OSN Amir Abdulla se snaží o plné obnovení dohody.
Erdogan v telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem řekl, že Ankara pracuje na vyřešení problémů kolem obilného koridoru, a vyjádřil přesvědčení, že se podaří dospět k řešení. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu také předeslal, že Erdogan bude o dohodě jednat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Kreml avizoval, že pokračování obilného vývozu z Ukrajiny bude možné až po „detailním vyšetření okolností incidentu“ v Sevastopolu. Po Kyjevu agresor požaduje také garance, že bude dodržovat istanbulskou dohodu, „především nevyužívat humanitární koridor k vojenským účelům“.
