Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.
Středoevropští agrárníci chtějí obnovit clo na ukrajinské obilí. Nemohou prodat loňskou úrodu
Zásoby pšenice v Česku jsou nyní o čtyřicet procent vyšší než loni touto dobou, zhruba 2,6 milionu tun. „Zemědělci nemají kam obilí prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku je nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí,“ řekl Doležal.
Kolik tun obilí a dalších zemědělských komodit se dostalo na jednotný evropský trh, je nyní prakticky nezjistitelné. Podle místopředsedy Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andreje Gajdoše se mohlo obilí semlít například v Polsku a mouka se prodává na evropském trhu a je deklarovaná jakou mouka z EU. Až v posledních dnech se musí náklad s ukrajinským obilím plombovat. Robert Nowak z polské agrární komory uvedl, že teprve minulý pátek jel přes Polsko vlak, který splňoval požadavky na přepravu na třetí trh a je sledovaný pomocí GPS.
O bezcelním styku s Ukrajinou se má v Radě EU hlasovat na konci května. Zemědělci potřebují řešení, jež jim zajistí skladovací kapacity na novou úrodu, která se začne sklízet za dva měsíce. Problém je i s cenou. Nyní se pohybuje na úrovni roku 2021, což je 250 eur (cca 5900 Kč) za tunu potravinářské pšenice.
„Realizační cena je často ještě níž, protože obchodníci ze západoevropských zemí naši kvalitní pšenici nabízejí jako palivo do bioplynových stanic. I 250 eur je na hranici rentability, protože náklady na pěstování jsou mnohem vyšší, než byly o rok dříve. Minerální hnojiva zdražila šestkrát až sedmkrát, dražší byla i paliva,“ uvedl Doležal.
Neví, kde všude ukrajinská pšenice je
V memorandu, které v úterý zástupci V4 v Brně podepsali, je vyjádřena kromě požadavku na evropské orgány i solidarita s Ukrajinou, která nemohla své obilí vyvážet jako před válkou po moři. Navrhují tak, aby výnos z cel putoval na pomoc ukrajinským zemědělcům. Zároveň zemědělci odmítají snahu EU řešit problémy kompenzacemi.
„Zaprvé je 100 milionů eur (2,35 miliardy korun) málo, za druhé to vůbec neřeší příčinu problémů,“ řekl Doležal. Jednostranná omezení, která zavedly například vlády na Slovensku a v Maďarsku jsou jen krátkodobá a jsou reakcí na nečinnost Evropské komise, dodal.
Slovensko, Polsko, Maďarsko a Bulharsko zavedly tento měsíc vlastní zákazy dovozů některých produktů. Tyto země a Rumunsko by měly ve dvou již připravených balících z unijní zemědělské rezervy dostat celkem 156 milionů eur (zhruba 3,66 miliardy korun). O své se však hlásí také další státy.
Zároveň Doležal s kolegy uklidňuje spotřebitele, že není důvod se obávat toho, že by bylo ukrajinské obilí či mouka z něj semletá kontaminovaná zdraví nebezpečnými látkami. Případ, v němž se na Slovensku vyskytl insekticid v obilí, je zatím ojedinělý. Jednalo se o látku, která byla zakázaná v Evropské unii teprve před třemi lety. „Ale nevíme, kde všude ukrajinská pšenice je, a nemáme tak nástroje, jak ji zkontrolovat,“ řekl Doležal.
6 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Obrovský k dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny
Ministr: Potřeba jsou data o ztrátách
O možné kompenzaci pro zasažené zemědělce mluvil během úterního jednání ministrů zemědělství Evropské unie Nekula. „Hovořili jsme o dalším balíku pomoci, který by mohl být až 250 milionů eur. Protože každý stát má svá specifika, včetně České republiky,“ sdělil Nekula.
Evropská komise by podle něj do dvou měsíců mohla přijít s pomocí pro některé státy včetně Česka, to však musí podle něho nejprve dodat unijní exekutivě potřebná data dokládající ztráty českých zemědělců.
Velká část ministrů v úterý vyzývala, aby EU ohledně ukrajinského dovozu našla společné řešení a aby jednotlivé země nesahaly ke zmíněným vlastním omezením. Současné debaty o dovozu obilí jsou však podle některých médií testem připravenosti Unie na udělení členství Ukrajině.
„Poukazují na to, že Ukrajina má velmi robustní zemědělský sektor, který je schopen velmi levně vyrábět,“ sdělil zpravodaj ČT Petr Obrovský. V případě, že by se Ukrajina začlenila do EU, tak už by státy podle něj neměly možnost jakkoliv omezit dovoz ukrajinských zemědělských produktů, musely by se vyrovnat s velkou konkurencí. Ukrajina by se navíc stala velkým příjemcem zemědělských dotací.
