Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Turecká média ale o jednání zatím nepřinesla více konkrétních informací.
Stoltenberg jednal s Erdoganem o rozšíření NATO o Finsko a Švédsko
Události: Stoltenberg jedná v Turecku o rozšíření NATO (zdroj: ČT24)
Deník Hürriyet napsal, že schůzka trvala asi dvě a půl hodiny a že se diskutovalo o obilném koridoru z ukrajinských přístavů a vstupu Švédska a Finska do NATO. Stoltenberg podle tureckého deníku Erdoganovi poděkoval za roli v obnovení plnění obilné dohody ze strany Ruska.
Erdogan se šéfem NATO podle tisku hovořil také o regionálních otázkách a sporech Turecka s Řeckem. Bližší podrobnosti turecká média zatím neuvádí.
Stoltenberg přiletěl do Turecka na třídenní návštěvu ve čtvrtek, kdy jednal s ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem. Po tomto setkání šéf NATO novinářům řekl, že nastal čas, aby se Švédsko a Finsko staly plnohodnotnými členy Aliance, a že obě severské země splnily požadavky Turecka.
„V těchto nebezpečných časech je ještě důležitější dokončit jejich vstup (do Aliance), zabránit nějakému nedorozumění nebo mylné kalkulaci v Moskvě,“ dodal Stoltenberg. Çavuşoglu byl po schůzce se Stoltenbergem zdrženlivější a řekl, že kroky ohledně potírání terorismu, které doposud Švédsko a Finsko podnikly, ještě nejsou dostatečné.
Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je mimo jiné obviňuje z podpory kurdských skupin, které Ankara označuje za teroristické. Větší výhrady má turecká vláda ke Švédsku, jehož premiér Ulf Kristersson přijede jednat do Ankary 8. listopadu, uvedl Çavuşoglu. Kromě Turecka zbývá už jen ratifikace přijetí dvojice severských zemí Maďarskem.