Obilí strana 4 z 5

Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. V úterý to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA avizovaly, že na zabránění hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Skupina chce také založit klimatický klub.

Jedním z klíčových aspektů okupace Ukrajiny je osud obrovských zásob obilí. Podle Kyjeva ho Rusové od konce února z území, které kontrolují, ukradli už půl milionu tun. Moskva to vytrvale odmítá – přestože množství důkazů nasvědčuje opaku. Několik takových zajistil i zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Získal záběry nakládání lodě obilím v Sevastopolu, jejího proplutí Bosporem i vykládky v tureckém přístavu vlastněném ruským podnikatelem.

Polsko se potýká se silnou inflací. Její růst se v květnu vyšplhal téměř na čtrnáct procent. Mohou za to vysoké ceny energií. V posledních týdnech i přes daňové úlevy skokově vzrostly také ceny paliv. Výrazně zdražují i potraviny, zejména pečivo.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Část ukrajinského obilí bude letos chybět na světovém trhu. Svět pociťuje další rozměr války kvůli rozbombardovaným silům, zákopům na polích a zablokovaným přístavům. Podle podnikatele v zemědělství na Ukrajině Petra Krogmana jde o zásadní problém do budoucna. „Pokud se Rusku podaří dobýt Ukrajinu, tak zvýší svou sílu na světovém trhu s potravinami, protože samo je velký vývozce. Ke dnešku jsou celosvětové zásoby pšenice už jen na deset týdnů, takže problém je to obrovský,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Z mariupolských oceláren Azovstal už byli evakuováni všichni civilisté a také téměř všichni ukrajinští vojáci, kteří komplex bránili. Podle ukrajinských médií to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Obránci komplexu, který zůstal poslední baštou odporu v Rusy dobytém Mariupolu, dostali v pátek rozkaz ukončit boje. Rusko později prohlásilo, že už kontroluje celý Mariupol. Ruské síly se podle Kyjeva chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc. Zelenskyj také řekl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí k vývozu.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně, nikoliv čtyři až pět milionů, jak by bylo potřeba, pokud se má svět vyhnout riziku, že nebude dostatek potravin. Řekl to polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Ukrajina obilí vyvážela přes černomořské přístavy, ty ale částečně přímo na zemi a částečně na moři blokují ruští vojáci.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině v posledních dvou týdnech vyhnala ceny obilí rekordně vysoko. Kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů, ale i útokům na sklady je pšenice nejdražší od finanční krize v roce 2008. Pokud se konflikt protáhne, může zdražení obilovin kriticky postihnout hlavně Afriku a Blízký východ, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Intenzivní boje na Ukrajině omezily tamní zemědělskou produkci. Podle Světového potravinového fondu nemohou farmáři obdělat teď na jaře asi třetinu půdy. Prezident Světové banky David Malpass odhaduje, že kvůli válce zdraží potraviny o dalších 37 procent. Stovkám milionů lidí podle něj hrozí chudoba a podvýživa.