Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.
Ukrajina vyváží téměř stejně obilí jako před válkou, zaznělo na pražském jednání ministrů. Zemědělci ale očekávají problémy
Před válkou Ukrajina vyvážela 5 milionů tun obilí měsíčně. Po začátku ruské agrese vůči sousedovi poklesl export na stovky tisíc tun měsíčně, podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je však téměř zpět na původních hodnotách. Považuje to za výsledek otevření takzvaných solidárních tras, tedy pozemních koridorů, které nahradily částečně zablokovanou námořní trasu.
„V srpnu těmito solidárními trasami putovaly tři miliony tun obilí. Další milion a půl směřoval přes Černé moře,“ upřesnil. Vzhledem k přesunu ukrajinského exportu na souš by mohly mít evropské investice na podporu vývozu obilí například podobu nových lokomotiv a nákladních vozů.
Ukrajinští pěstitelé se ovšem obávají, že se brzy projeví další potíže. „Začínáme v centrálních regionech sklízet slunečnice. Když ještě začneme sklízet kukuřici, bude problém, že nebude kde to skladovat,“ ozřejmil podnikatel v zemědělství Oleksandr Sova.
V sýpkách a skladech totiž stále zůstává část loňské sklizně. Ta ale chybí jinde, třeba v Africe nebo Asii. Podle českého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který neformálnímu jednání předsedal, by mělo být cílem Evropy vyprodukovat více potravin, a to nejen pro sebe.
Na geneticky upravených rostlinách se ministři zatím neshodnou
Klíčová je i udržitelnost. Častější totiž budou vlny veder a sucho nebo naopak déšť. Nekulův náměstek Jiří Šír podotkl, že se nejvíce pšenice pěstuje v oblastech, které jsou zároveň nejvíce ohroženy klimatickou změnou.
Pomoci mohou metody genetické úpravy rostlin. Díky nim můžou být výnosnější a odolnější vůči extrémnímu počasí. Evropa si ale vlastními pravidly rozvoj těchto nástrojů výrazně omezila. Podle rostlinného genetika Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd jsou naopak již asi ve dvou desítkách zemí ve světě „plodiny, které jsou získány moderními metodami, s minimálními potížemi povolovány“.
Ministr Nekula připustil, že by se mohla změnit pravidla i v Evropské unii. „Chceme o tom diskutovat, abychom začali postupovat intenzivněji a dokázali i touto cestou zajistit dostatek bezpečných potravin,“ prohlásil.
Mezi ministry ale úplná shoda nepanuje. Změnu legislativy chce Evropská komise navrhnout do příštího jara.