Cena pšenice na trzích klesá, je blízko hodnot před válkou na Ukrajině

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 USD za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 USD za bušl.

Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.

V sobotu z ukrajinského přístavu Čornomorsk vyrazila třetí loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP) a která veze přibližně 30 tisíc tun pšenice. Cílem cesty je Etiopie, uvadla agentura Reuters. Druhá taková loď na cestu vyrazila koncem srpna.

Na začátku února, tedy ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, se cena pšenice pohybovala kolem osmi dolarů za bušl. Vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou významnými dodavateli obilí na světový trh, cena pšenice krátce po začátku invaze prudce vzrostla a dostala se až nad 12 dolarů za bušl. V dubnu se vrátila pod deset dolarů, aby se v květnu nad 12 USD vrátila. Pak ale začala klesat a od července se pohybuje v pásmu od 7,50 do devíti dolarů za bušl.

Na trzích teď panuje nejistota, kterou vyvolává rázné zvyšování úrokových sazeb v mnoha zemích, jejichž centrální banky se tak snaží bojovat s vysokou inflací. To vede mezi obchodníky k obavám, že rychlé zpřísňování měnové politiky by mohlo globální ekonomiku příští rok uvrhnout do recese.

Výrazně kolísat podle analytiků mohou v nadcházejícím období ceny sójových bobů, k čemuž přispívá vysoká konkurence ve vývozu z Jižní Ameriky. Farmáři v Argentině zvýšili export sójových bobů v reakci na příznivější směnný kurz, který vláda pro tyto účely stanovila. Argentina je největším světovým vývozcem sójového oleje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 36 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...