Cena pšenice na trzích klesá, je blízko hodnot před válkou na Ukrajině

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 USD za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 USD za bušl.

Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.

V sobotu z ukrajinského přístavu Čornomorsk vyrazila třetí loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP) a která veze přibližně 30 tisíc tun pšenice. Cílem cesty je Etiopie, uvadla agentura Reuters. Druhá taková loď na cestu vyrazila koncem srpna.

Na začátku února, tedy ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, se cena pšenice pohybovala kolem osmi dolarů za bušl. Vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou významnými dodavateli obilí na světový trh, cena pšenice krátce po začátku invaze prudce vzrostla a dostala se až nad 12 dolarů za bušl. V dubnu se vrátila pod deset dolarů, aby se v květnu nad 12 USD vrátila. Pak ale začala klesat a od července se pohybuje v pásmu od 7,50 do devíti dolarů za bušl.

Na trzích teď panuje nejistota, kterou vyvolává rázné zvyšování úrokových sazeb v mnoha zemích, jejichž centrální banky se tak snaží bojovat s vysokou inflací. To vede mezi obchodníky k obavám, že rychlé zpřísňování měnové politiky by mohlo globální ekonomiku příští rok uvrhnout do recese.

Výrazně kolísat podle analytiků mohou v nadcházejícím období ceny sójových bobů, k čemuž přispívá vysoká konkurence ve vývozu z Jižní Ameriky. Farmáři v Argentině zvýšili export sójových bobů v reakci na příznivější směnný kurz, který vláda pro tyto účely stanovila. Argentina je největším světovým vývozcem sójového oleje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18AktualizovánoPrávě teď

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 3 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 9 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 10 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 19 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 20 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
včera v 14:10

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026
Načítání...