Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.
Dál od fronty startují kombajny a připravují se traktory. Sýpky ale nejsou prázdné. Na rodinné farmě Volodymyra Pohorelého, který hospodaří na třech tisících hektarech, zůstalo dvanáct set tun loňské pšenice. Teprve v pondělí se mu vrátila vnoučata z Polska, kam je evakuovali na začátku války. „Logistika je zpřetrhaná. Není kam zrno vozit. Ceny se silně propadly, a to jsme měli štěstí, protože jsme hodně prodali ještě na podzim,“ vysvětluje ukrajinský velkofarmář.
Ještě před válkou vyvážela Ukrajina z Oděsy a dalších jižních přístavů do celého světa pět milionů tun potravin každý měsíc. Kvůli ruské okupaci a zaminování přístavů klesl export na stovky tisíc tun měsíčně.
„Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon a velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy,“ prohlásil také v rozhovoru s agenturou Reuters ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. „Ukrajina na dlouhou dobu vypadne z trhu,“ předpověděl ministr. „Teď mluvíme o třech sklizních pšenice najednou: nemůžeme sklidit loňskou úrodu, nemůžeme sklidit a odvézt tu současnou a do setí té příští se nám nijak zvlášť nechce,“ řekl Solskyj agentuře Reuters.
Zatímco Rusko plundruje sklady v okupovaných přístavech, jeho černomořská flotila blokuje přístavy pod ukrajinskou kontrolou. Uvázlo v nich osmdesát zahraničních lodí. Naloženým nákladům hrozí teď v třicetistupňových vedrech rychlá zkáza.
Řešení nabízí Turecko, a to bezpečné koridory Černým mořem. Jenže ty předpokládají konec ruské blokády a odminování ukrajinských přístavů. Ty by tím ale přišly o poslední obranu. „To by bylo možné výhradně v případě garance NATO a za účasti jeho válečných lodí. Jen tak mohou fungovat humanitární koridory, bez účasti Ruska,“ říká mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk.
Ukrajina hledá alternativy. Pšenice a další potraviny převeze například železnicí do Rumunska a pak lodí po Dunaji. Druhá cesta je po železnici do polských a německých přístavů na Baltu. I při maximálním využití se tím export dostane nejvýš na polovinu – dva a půl milionů tun měsíčně.
