Z ukrajinských přístavů bude opět možné vyvážet obilí. Cestu otevírá dohoda z Istanbulu

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Páteční krok označil za „maják naděje“.

V ukrajinských přístavech Rusko zablokovalo 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Pohled do sálu, kde se podepsala dohoda
Zdroj: AP (ČTK)/Khalil Hamra

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar.

Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese, vysílané v přímém přenosu, si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí. Jak upozornila agentura Reuters, zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.

Nahrávám video
Události ČT: Odblokování přístavů na válkou zmítané Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podrobnosti dohody

Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodě než ty určené pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku ani s tím, že by ukrajinské lodě měla provázet ruská plavidla.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich prověrkám budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit. 

Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí, uvedla na svém ruskojazyčném webu BBC. Jiné zdroje však uvádějí, že Ukrajinci své přístavy odminují, byť tím budou riskovat v případě ruského útoku. 

Ruská média odhadují, že bezpečné koridory umožňující pravidelnou plavbu mohou vzniknout do dvou týdnů. Inspekce mají kontrolovat, zda lodě, plující do ukrajinských přístavů, nepřevážejí zbraně a munici. Ruský ministr Šojgu podle agentur přislíbil, že Rusko dodrží své závazky a nevyužije příležitosti k napadení přístavů.

„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před 'trojskými koňmi',“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře.

Příležitost pro Egypt

Ukrajinská strana už před podpisem zdůraznila, že nepodepisuje žádné ujednání s Ruskem, ale že podepisuje dohodu s Tureckem a OSN. Zrcadlově pak Rusko podepisuje smlouvu s Tureckem a OSN, uvedli Ukrajinci. 

Fungující dohoda bude skvělou zprávou například pro Egypt, který byl podle společnosti S&P Global v roce 2021 se 3,62 milionu tun největším dovozcem ukrajinského obilí.

Ceny nesubvencovaných (nedotovaných) potravin v zemi od začátku ruské invaze vzrostly o 50 procent. Pšeničný chléb v Egyptě denně konzumuje 70 milionů lidí, píše BBC. Egyptské úřady již zvažovaly, že by do pšeničné mouky přimíchávaly brambory, obávají se ale dopadu na chuť.

Američané budou Rusko kontrolovat

Americké ministerstvo zahraničí v pátek dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN, uvítalo, ale uvedlo, že se soustředí na to, aby Rusko dodržovalo svou část dohody. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price to prohlásil na pravidelném setkání s novináři, informovala agentura Reuters.

„Do této situace jsme se vůbec neměli dostat,“ řekl Price. „Ze strany Ruska šlo o záměrné rozhodnutí udělat z potravin zbraň. To, co jsme slyšeli během několika posledních hodin, je vítaný vývoj, ale to, na čem bude skutečně záležet, je realizace této dohody,“ doplnil mluvčí americké diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 24 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...