Zdražování potravin je částečně vyvoláno uměle, shodli se Nekula s Prouzou a Šebkem

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Ceny potravin stále rostou
Zdroj: ČT24

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Vzhledem k současné situaci na trhu s potravinami a jejich neustále rostoucím cenám ministerstvo zemědělství požádalo ministerstvo financí o provedení cenového šetření uplatňovaných nákupních a prodejních cen vybraných potravinářských výrobků v obchodních řetězcích, a to s datem od 1. června letošního roku. Podobné cenové šetření bylo uskutečněno už v roce 2016, a to z důvodu krize na trhu s potravinářskými výrobky.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) upozornil, že je třeba se podívat už na vývoj na konci března a začátkem dubna. Tehdy dle něj začalo hrozit, že dojde k prudkému, až skokovému nárůstu cen potravin, které se však nekonalo.

Vyzval, aby se na růst cen nahlíželo nikoli retroaktivně, ale směrem dopředu. „To, co nám tu nastává, třeba u obilí – všichni začali na jaře křičet, že bude málo obilí, že tady umřeme hlady a tak dále. Ve finále zjišťujeme, že obilí máme dostatek, zemědělci zaseli více, takže obilí bude více, než jsme očekávali.“

Přitom podle ministra je více obilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Postupně se ho podle něj daří dopravovat i z Ukrajiny. „To znamená, že za rok tady můžeme mít nadbytek obilí. Předpokládám, že kolegové (v debatě - pozn. red.) se mnou budou souhlasit, že pokud bude nadbytek obilí, ceny začnou padat dolů,“ řekl.

Vývoj cen výrobců
Zdroj: ČT24

Zatím ale nepadají. Obilí zdražilo v květnu meziročně o 60 procent, olejniny o 56 procent, cena brambor je vyšší o třetinu. Nekula ale upozornil, že je potřeba se podívat na proinflační očekávání neboli „strašení“ na trhu. Obilí, které se v současnosti zpracovává na mouku, vyrostlo za výrazně nižších nákladů. Hráči na trhu tak dle něj jen reagovali na paniku a ceny jsou dle něj zbytečně „vyšroubované“ nahoru.

„Pokud se mají promítnout vyšší vstupy do zemědělství, tak se promítnou později. Ale my na to nějakým způsobem reagujeme a snažíme se pomoci těm nejslabším skupinám obyvatelstva konkrétními opatřeními,“ uvedl ministr.

Prouza: Pekárnám pomoci lze

Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který byl dalším hostem pořadu, je rovněž přesvědčen, že cena mouky je navyšována uměle, protože jde o mouku vyrobenou z loňského levného obilí. Ceny v pekárnách ale již z pohledu plynu našponované nejsou, proto by tam čekal výraznější pomoc státu.

„Ve chvíli, kdy vláda pomůže s cenou plynu, okamžitě může zlevnit pečivo, mléko. To jsou věci, které se s cílenou pomocí velmi rychle promítnou do cen. Možná největší problém je, že nikdo nevysvětluje, že část toho zdražování je naprosto umělá,“ řekl Prouza.

S tím, že je zdražování potravin částečně způsobeno panikou, souhlasí i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Myslí si, že jde o multidimenzionální problém a nelze hledat jednoho viníka současné krize.

„Co ovlivnit můžeme a měli jsme, a nepodařilo se, je to, aby došlo ke zpestření struktury zemědělské výroby v České republice. Tady vznikl jakýsi svatý grál velkoproducentů, jakási modla toho, že co se má vyrábět v zemědělství levně a správně, zajistí největší podniky. To vůbec není pravda. Pravda je ta, že prostředí, které bude nejlépe odpovídat jak zemědělcům, tak potravinářům i zákazníkům, je to nejpestřejší. Takže my chceme, aby se více podpořily menší subjekty, které dosud nebyly vůbec podporovány. Ale říkáme také, že je nutno podpořit i střední podniky. U nás to bylo celou dobu nevyvážené,“ uvedl Šebek.

Snížení DPH na potraviny

Nekula dále uvedl, že očekává zklidnění cen po konci války. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny by v současné situaci dle ministra nemělo žádný efekt na koncové ceny, vyšlo by do ztracena jako v případě spotřební daně u pohonných hmot. Ta se od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr z benzinu a nafty, ale řidiči nyní tankují paliva dráž než před jejím snížením. 

Ministr je podle svých slov zastáncem snížení patnáctiprocentní sazby DPH, ale až po skončení konfliktu na Ukrajině. Po snížení DPH volá například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, jak později uvedl Prouza. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...