Žně na Ukrajině mohou být kvůli ruské invazi poloviční, tvrdí Zelenskyj

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na Twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.

Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by pokračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.

Minulý týden byla dojednána dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem určující podmínky pro obnovu námořní přepravy, žádná loď z ukrajinských přístavů s obilím ale zatím nevyplula. Kyjev tvrdí, že je připraven provoz obnovit. Podle aktuálního vyjádření kanceláře tureckého prezidenta by první loď s obilím mohla vyplout z ukrajinského přístavu v pondělí.

Prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin uvedl, že jsou lodě naložené a připravené vyplout. Podle něj zbývá už jen dojednat pár maličkostí. „Je velká pravděpodobnost, že první loď by mohla vyplout zítra (v pondělí) ráno, pokud se vše vyřídí do večera,“ nechal se Kalin slyšet s tím, že by vyplula z Oděsy. O situaci v neděli jednal s ukrajinskými představiteli i turecký ministr obrany Halusi Akar, podle kterého je rovněž vše technicky připraveno pro zahájení přepravy přes Černé moře.

Úřady v Mykolajivu zároveň oznámily, že při ruském ostřelování města zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka. Město zažilo silné ruské bombardování, podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ tvrdí. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi třicet nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.

Expert: Ukrajina je na exportu obilí závislá

„Pro Ukrajinu je to maličký krůček k opětovnému zapojení se do mezinárodního obchodu s obilím. Oni jsou na tomto neskutečně závislí – v Česku je podíl zemědělství na HDP kolem dvou procent, možná ještě méně, na Ukrajině je to deset procent. Já jsem ale zároveň trochu skeptický, protože dohodám s Ruskem je velice obtížné věřit,“ okomentoval nejnovější vývoj ve vysílání ČT24 Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Myslí si, že ruský prezident Vladimir Putin na „obilnou“ dohodu přistoupil jen proto, aby si zachoval tvář, aby „nebyl on ten zlý“. Maier je ovšem skeptický k tomu, že by toto Ukrajině dlouhodobě vytrhlo trn z paty. Dodal, že cena pšenice na burze v Chicagu je nyní stejná jako před začátkem ruské invaze – přes sedm tisíc korun za tunu pšenice. Výpadek ukrajinského obilí se podle experta podařilo nahradit, na čemž Kyjev nyní tratí.

7 minut
Studio ČT24: Tomáš Maier z ČZU o vývozu obilí z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 51 mminutami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom dnes agentura Reuters
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 1 hhodinou

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 7 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...