Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Ukrajinští vojáci na jihu připravují protiofenzivu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobození okupovaného pobřeží na jihu země. V rozhovoru pro The Sunday Times to řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle ministra mají obranné složky k dispozici asi milion mužů.

Ukrajinští vojáci v pondělí informovali o osvobození obce Ivanivka v Chersonské oblasti na jihu země. „Díky koordinované práci se vojákům 60. pěší brigády podařilo získat pod kontrolu další obec. V Ivanivce zbyly po ruských okupantech jen hrůzné vzpomínky a 'mrtvá' vojenská technika,“ uvedla agentura Ukrinform.

Podle prohlášení ministra obrany Reznikova se ukrajinská armáda bude v blízké budoucnosti snažit, aby podobných zpráv přibývalo. Chystá se totiž získat kontrolu nad dočasně okupovaným územím na jihu země. „Chápeme, že z politického hlediska je to pro naši zemi velmi potřebné. Prezident dal příkaz nejvyššímu vojenskému veliteli, aby vypracoval plány,“ řekl Reznikov v rozhovoru pro The Sunday Times.

Nahrávám video
Události: Těžké boje na východě Ukrajiny pokračují
Zdroj: ČT24

Na znovudobytí „okupované pobřežní oblasti, které jsou životně důležité pro ekonomiku země“, se shromažďují vojáci. Ministr uvedl, že ukrajinské bezpečnostní složky tvoří asi milion obránců a alespoň část z nich je vybavená západní technikou. Ukrajinská armáda se podle ministra stala svého druhu cvičištěm, kde se zkouší nové typy zbraní a inovativních řešení.

Civilisté se mají evakuovat, aby se nestali lidskými štíty

V souvislosti s chystanou jižní protiofenzivou už dříve ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková vyzvala civilisty v okupované Chersonské a také Záporožské oblasti, aby se evakuovali. „Vím jistě, že by tam neměly zůstávat ženy a děti a že by se neměly stát lidskými štíty,“ uvedla Vereščuková v televizním projevu. Nenaznačila však, kdy by ukrajinská protiofenziva měla začít.

V současnosti ale Ukrajina stále především odráží útoky v Donbasu. Generální štáb upozornil, že se Rusové snaží postoupit ve směru na Slovjansk, Krasnodarsk a Bachmut. Časté jsou i útoky letadel a vrtulníků. Také britské ministerstvo obrany v pondělí ve své pravidelné ranní analýze konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky zatím pokračovaly v lokálním tlaku na obrannou linii ruských invazních sil na severovýchodě Chersonské oblasti, aniž by pravděpodobně dosáhly územních zisků.

Podle Britů se ruské síly vyčerpávají

Ruský poslanec zastupující anektovaný ukrajinský poloostrov Krym Michail Šeremet podle agentury RIA Novosti označil Zelenského snahu dobýt zpět jihoukrajinské regiony za „politickou agónii“ kyjevské vlády, která podle něj nebude mít dlouhého trvání. „Nemají žádnou šanci dobýt území osvobozená naší armádou,“ prohlásil Šeremet, přičemž použil termín „osvobození“, jímž Moskva označuje svou okupaci ukrajinských území. „Nemají sílu, schopnosti, prostředky ani bojového ducha,“ myslí si poslanec.

Podle britské rozvědky však bojový duch schází spíš ruským vojákům. V ranní zprávě upozornila na video natočené manželkami ruských vojáků z oblasti u Bajkalského jezera, které v něm apelovaly na lokální politické vedení, aby stáhlo jejich muže z bojů na Ukrajině. Podle jedné z nich jsou vojáci jedné z ruských tankových brigád „psychicky i fyzicky vyčerpaní“.

„Nedostatek plánovaných přestávek v intenzivních bojových podmínkách je s velkou pravděpodobností jedním z nejškodlivějších z mnoha personálních problémů, které se ruské ministerstvo obrany snaží odstranit v rámci nasazených sil,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Strategické území

Odhodlanost ruských jednotek by měla zkusit právě ukrajinská protiofenziva. Kam konkrétně budou Ukrajinci své síly soustředit, však Reznikov neuvedl. Zelenskyj mluvil o „okupovaných pobřežních oblastí“ bez bližší specifikace.

Rusové v současnosti ovládají řadu měst na jihu napadené země. Největší bitva se strhla o přístavní město Mariupol, kterého se ruské jednotky zmocnily po tvrdých bojích o železárnu Azovstal 20. května. Už od konce února ale ruské síly ovládají také Melitopol, kde před válkou žilo 150 tisíc obyvatel, a od začátku března i původně třísettisícový Cherson, který zaujímá strategickou polohu mezi separatistickým územím a Oděsou. V Chersonu se okupační síly chystají uspořádat referendum o připojení k Rusku.

Jižní Ukrajina je strategickou oblastí. Často je skloňován její ekonomický význam, z ukrajinských přístavů před válkou odplouvaly lodě naložené obilím, které zásobovaly značnou část světa. Ruská blokáda přístavů ale Kyjevu export neumožňuje, čímž ohrožuje potravinovou stabilitu celého světa. Podle řady médií okupanti zásoby ze sil kradou, převážejí je na Krym, kde je nakládají na lodě. Mezi zeměmi, které ukradené obilniny nakupují, má být například Sýrie nebo Turecko.

Zatímco území připravované protiofenzivy zůstávají neurčitá, dlouhodobé plány Kyjeva hovoří jasně. Prezident Zelenskyj na konci června řekl, že Ukrajina získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Kromě jižních metropolí má jít také o Doněck a Luhansk na východě země, kde se v posledních týdnech vedou ty nejtěžší boje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 12 mminutami

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým, uvádí agentury. Izraelská média uvedla, že jde o společnou izraelsko-americkou operaci. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael. Tamní revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků s využitím raket a dronů, píší agentury.
07:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 49 mminutami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Pentagon označil Anthropic za bezpečnostní riziko, firma se obrátí na soud

Společnost Anthropic se obrátí na soud. Reaguje tím na rozhodnutí ministerstva obrany USA, které ji označilo za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce. Firma v pátek nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Americký prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií.
před 6 hhodinami
Načítání...