Jih Ukrajiny opět hlásí ruské útoky. Kyjev se chystá na osvobození Bachmutu

3 minuty
Rusové dál útočí na jih Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

„Garáž a třípodlažní budova hoří. Na místo přijeli hasiči,“ informoval o situaci v Mykolajivu šéf tamní oblasti Vitalij Kim. Později uvedl, že při útoku bylo zraněno devatenáct lidí, z nichž osm muselo být ošetřeno. Mezi zraněnými je také pět dětí.

Starosta města Oleksandr Senkevyč odpoledne uvedl, že v Mykolajivu zahynul manželský pár. Ukrajinská média dříve informovala o jedné oběti.

Třetí noc útoků za sebou zažila Oděsa. Guvernér oblasti Oleh Kiper podle agentury Reuters sdělil, že zahynul člen ochranky a dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dítěte. Uvedl také, že poškozena byla budova čínského konzulátu v Oděse. Oděská prokuratura oznámila, že vážné škody utrpěla administrativní budova a další objekty včetně mateřské školy. „Nepřátelský útok rovněž poškodil či zničil přístavní infrastrukturu a sklady soukromého podniku v okolí Oděsy,“ uvedla prokuratura. 

Peking později potvrdil poškození budovy čínského generálního konzulátu v Oděse, podle mluvčího ministerstva zahraničí nastala v blízkosti budovy exploze. Tlaková vlna otřásla částí obložení stěn a okenními tabulemi, pracovníci tam v té době nebyli a nikdo nebyl zraněn, uvedl mluvčí čínské diplomacie. Nesdělil však, zda Čína učinila nějaké diplomatické kroky vůči Rusku. Omezil se na konstatování, že Čína je v kontaktu s dotčenými stranami, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín uvedl, že Rusko útočilo na obě přístavní města různými druhy raket. Zmínil, že mezi nimi byly i rakety, na které Ukrajina nemá žádnou odpověď, jak jim čelit. Konkrétně uvedl staré sovětské CH-22 nebo střely Onix, vypálené z pozemních komplexů na Krymu. Dále to byly často používané Kalibry, další druhy raket i drony. „Byl to opravdu masivní, komplexní letecký útok. Úřady hovoří o tom, že to byl nejhorší útok na Oděsu.“

8 minut
Zpravodaj Českého rozhlasu Dorazín o útocích na ukrajinská města
Zdroj: ČT24

Rusové vypustili střely i íránské drony

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusové na Oděsu a Mykolajiv vypustili devatenáct střel s plochou dráhou letu a stejný počet útočných dronů íránské výroby Šáhed. Protivzdušné obraně se podařilo sestřelit pět střel a třináct bezpilotních letounů.

Dříve letectvo informovalo, že zaznamenalo odpal ruských raket Onix směrem na Oděsu. O těchto protilodních a obtížně sestřelitelných raketách ukrajinští představitelé ve středu uvedli, že je ruské vzdušné síly začaly ve zvýšené míře využívat při útocích na ukrajinské cíle.

Vypovězení obilné dohody

Ruské vzdušné útoky na jihu Ukrajiny přichází poté, co Moskva v pondělí definitivně potvrdila, že bezmála po roce pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.

Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková ve čtvrtek podle agentury Unian uvedla, že útoky se zaměřují zejména na přístavní infrastrukturu a logistické objekty, tedy především skladiště. „Hned poté, co Rusko začalo hovořit o svých podmínkách pro prodloužení obilné dohody, začalo přecházet na jazyk vydírání,“ uvedla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil Rusko, že záměrně útočí na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí. Moskva naopak tvrdí, že zasáhla výhradně vojenské cíle. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve čtvrtek prohlásil, že Rusko provedlo v noci na čtvrtek „odvetné údery“ na výrobny a sklady hladinových dronů.

8 minut
Taras Vysockyj hovořil o vývozu obilí z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Rusové útočí na východě, Ukrajinci na jihu

Na bojišti za posledních 24 hodin nenastaly podstatnější změny: Rusové nadále útočí na několika místech na východní frontě, Ukrajinci zase na jihu, vyplývá podle ruské redakce BBC z ranní zprávy ukrajinského velení.

List The Washington Post ve čtvrtek napsal, že ukrajinská armáda začala používat proti ruským invazním silám na jihovýchodě Ukrajiny kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Odkazuje se při tom na nejmenované ukrajinské činitele obeznámené se situací. 

Jeden z ukrajinských představitelů řekl americkému deníku, že armáda munici nasadila, aby rozbila zákopy, které brzdí ukrajinské jednotky snažící se získat zpět okupované území. Kromě frontových pozic na jihovýchodě Ukrajiny se očekává, že kazetová munice bude použita také v blízkosti Bachmutu, poznamenal The Washington Post.

Ukrajinská armáda už používá kazetovou munici dodanou ze Spojených států. Na dnešním tiskovém briefingu to oznámil zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Munice je podle něj efektivní při manévrování ruských jednotek na Ukrajině a proti jejich obranným pozicím, informovala agentura Reuters.

„Dostali jsme od Ukrajinců nějakou prvotní zpětnou vazbu, používají to docela efektivně,“ řekl později zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby k otázce využití kazetové munice.

Analytici amerického Institutu pro studium války zaznamenali dílčí úspěchy ukrajinské protiofenzivy na třech úsecích fronty, v okolí Bachmutu na východě a rovněž na jihu země.

Armáda si v současnosti vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut, řekl velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj ukrajinské redakci BBC. Generál ujistil, že se město vrátí do ukrajinských rukou za cenu desetkrát menších ztrát, než jaké utrpěly ruské jednotky při jeho dobývání. Právě Bachmut by se mohl stát místem, kde ukrajinské jednotky použijí kazetovou munici od Američanů, podotkl list Ukrajinska pravda.

Ukrajinští vojáci za uplynulý den podle generálního štábu vyřadili z boje 530 ruských vojáků, 19 děl, 33 dronů, 14 střel s plochou dráhou letu, šest tanků, šest obrněných vozidel a tři raketomety. 

Ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany, další úřady a armádní představitele uvedla, že Rusové naopak na jihu Ukrajiny zničili dvě ukrajinská plavidla při pokusu překonat řeku Dněpr a východní uskupení ruských vojsk rovněž na jihu Ukrajiny zničilo dvě skupiny ukrajinských průzkumníků a u Bachmutu ruské dělostřelectvo vyřadilo z boje dvě ukrajinská bojová vozidla pěchoty.

Podobná tvrzení znepřátelených stran však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Právě teď

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel dvanáctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit.
16:54Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 2 hhodinami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...