Slovensko čekají v sobotu předčasné parlamentní volby. Strany se v kampani předháněly, kdo dokáže účinněji posílit ekonomiku země. Slováky trápí hlavně přetrvávající vysoká inflace a současně nízké platy. V kampani rezonoval také spor s Kyjevem ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí.
Slováky trápí drahota a nízké platy. V předvolební kampani rezonovalo i ukrajinské obilí
Události ČT: Příští slovenská vláda bude muset řešit vysokou inflaci i nízké mzdy (zdroj: ČT24)
Stejně jako Polsko a Maďarsko i Slovensko upřednostnilo v otázce ukrajinské úrody domácí zemědělce. „Obilí z Ukrajiny konkuruje nízkou cenou. Takže naše obilí je těžko prodejné,“ upozornil majitel zemědělského podniku Viliam Kompas.
Pokud se nenajde řešení, zákaz prodeje ukrajinského obilí na Slovensku bude platit až do konce roku. Rozhodnutí v této otázce možná čeká už na příští vládu.
Zdražování základního zboží
Ochrana domácích obilnářů sice přitáhla v kampani značnou pozornost, před stranami přitom stojí ekonomické výzvy, na které je podle znalců nutné dívat se z mnohem většího nadhledu. Kupříkladu inflace na Slovensku zůstává druhá nejvyšší v Evropské unii. Lidem podražily základní věci jako jídlo, energie a bydlení.
Byty na Slovensku patří vzhledem k platům mezi nejdražší v Evropě, stejně tak jídlo. I když inflace z lednových patnácti procent výrazně klesla, na cenách to příliš vidět není.
„Medicína, kterou nabízejí jednotlivé strany, je do značné míry jednoduchá, populistická. V různých obměnách se tu hovoří o regulaci cen potravin, o nějakém dohledu nad cenami,“ všímá si ekonom z Institutu ekonomických a společenských analýz Martin Vlachynský.
Zároveň schodek slovenského rozpočtu je vůbec nejvyšší v celé Unii, oproti Česku skoro dvojnásobný. „Příští rok má být také podle předpokladů nejvyšší v celé Unii,“ podotkl Vlachynský s tím, že tohle ale příliš téma není.
Euro
Nízké platy
Co naopak mezi tématy nechybí, jsou nízké platy Slováků, které průměrně v přepočtu činí 34 700 korun. Hůře už je na tom v Unii jen Bulharsko a Řecko. „V současnosti platy zdaleka nejsou vysoké, ale v podstatě dokážou pokrýt základní potřeby slovenského obyvatelstva,“ míní ekonom Vladimír Baláž ze Slovenské akademie věd.
Přesto mají platy v budoucnu spíš stagnovat. Podle expertů je za tím i slabá pružnost. Po těžkém průmyslu Slovensko příliš spoléhá třeba na ten automobilový. „Růst v podobě nových automobilek do jisté míry naráží na své limity. To už je potom otázka slovenského vysokého školství, celkového vzdělávání na Slovensku, odchodu kvalifikované pracovní síly,“ konstatoval Vlachynský.
Na vzdělávání a výzkum dává země ročně jen jedno procento HDP. Právě takové vklady se přitom v očích ekonomů vrátí a navíc zaručí, že zásoby ve státní kase nebudou tak rychle mizet.