Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.
Obilnice Evropy se kvůli válce uzavírá, největší rána to bude pro Afriku
Horizont ČT24: Obilnice Evropy se kvůli válce uzavírá (zdroj: ČT24)
Malý Hasan se svojí matkou nalezli útočiště v přeplněném uprchlickém táboře v Somálsku. Utekli před džihádisty ze skupiny aš-Šabáb i extrémními suchy. Ve věku jednoho roku váží Hasan jen něco málo přes pět kilo – asi polovinu toho, co jeho vrstevníci. Díky speciální výživě se daří ale Hasanovi pomalu přibírat. I na jeho budoucnost dopadá stín tisíce kilometrů vzdálené války na Ukrajině.
Kvůli bojům ceny potravin raketově stoupají. UNICEF odhaduje, že během půl roku speciální výživa zdraží o 16 % a mohla by se stát nedostupným zbožím. O péči by mohlo přijít na 600 tisíc podvyživených dětí.
Humanitární pomoc se začíná hroutit. Světový potravinový fond odkupuje pro třetí země asi polovinu ukrajinské produkce pšenice, ta teď ale chybí. Zničená jsou třeba pole u Charkova. Těžké ostřelování v nich zanechalo díry. Místo obilí leží na polích granáty i rakety. Úrodu ještě zmenšuje rabování Rusů v okupovaných oblastech.
Cena pšenice je na rekordní úrovni, 450 dolarů za tunu. Kradené zásoby Rusko prodává. Satelitní snímky už zachytily ruskou loď v syrském přístavu Latákie. Režimu Bašára Asada, který je spojencem Kremlu, dovezla z krymského Sevastopolu podle odhadů na 30 tisíc tun obilí.
Zatímco ruské lodě se vydávají přes Černé moře dál, ty ukrajinské zůstávají kvůli pokračující blokádě v přístavech, přes které vede většina ukrajinského exportu. Běžně jsou v tomto období ukrajinské sýpky prázdné, teď jsou ale z víc než poloviny zaplněné.
Hladovějící Afrika
Podle Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze bude výpadkem dovozu jídla nejvíce zasažena Afrika, která dováží až dvě třetiny své spotřeby pšenice. Kromě té budou podle něj velký problém představovat i oleje.
„Africké země často změnily stravování od těch plodin, které tam byly historicky pěstované, k pšenici, a proto jsou na ní tak závislé,“ vysvětluje Soukup. „Obávám se, že náhrada pšenice a částečně i těch olejů nebude jen tak možná.“
Obilí teď chybí třeba v Egyptě, který je největším dovozcem pšenice na světě. Tamní vláda obilí potřebuje na dotovaný chléb pro asi 70 milionům chudých. Klasy teď hodlá vypěstovat na vlastních polích. Jenže farmáři nestíhají. Chybí pracovní síla i peníze.
Na ukrajinském obilí závisí také třeba Libanon, Etiopie nebo Jemen, který dováží asi devadesát procent potravin ze zahraničí. Už během pandemie tady ceny vzrostly na dvojnásobek a zdražování nekončí. Podle OSN v Jemenu hladoví pět milionů lidí. Válka na Ukrajině by mohla dostat na pokraj hladomoru v příštím půlroce další dva miliony Jemenců.