Indie zakázala vývoz pšenice. Experti očekávají další růst cen na mezinárodních trzích

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se po kroku Indie obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. K omezení vývozu došlo kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.

Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko.

Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.

Jak se vedra projeví na výnosech?

Cílem vládního opatření je podle zahraničních agentur zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Ve čtvrtek dosáhly teploty v provincii Rádžasthán 48,1 stupně. V Dillí by v neděli mohlo být až 46 stupňů.

Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí.

Obchodník s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je „šokující“. Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. „Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry,“ dodal.

Když velcí dodavatelé odcházejí z trhů…

Zákaz exportu ale počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát, pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.

Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. „Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel,“ řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o čtyřicet procent.

K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. Během konfliktu byly zničeny sklady s obilím a Rusko navíc blokuje ukrajinské černomořské přístavy, odkud vývoz proudil do ostatních částí světa. OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled