Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.
Obchodníci a zemědělci se obviňují z přílišných marží na potravinách. Spolu si stěžují na drahé energie
77 minut
90' ČT24: Sníží ceny potravin kontrola jejich marží?
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula řekl, že antimonopolní úřad kontroluje, o kolik obchodníci navyšují ceny pro spotřebitele, a obvinil je, že si v některých případech přidávají i stovky procent. Předseda ÚOHS Petr Mlsna avizoval, že po přijetí zákona o významné tržní síle začne rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který označil za „černou skříňku“.
Že se mohou v obchodech vyskytovat výrobky prodávané s velmi vysokou marží – Nekula se zmínil o 246 procentech u točeného salámu a 255 procentech u šunky, neprozradil však kde –, je podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory možné. Obchodníky viní z toho, že pultové ceny, které považuje vzhledem k příjmům obyvatel za vysoké, standardně snižují výraznými slevovými akcemi, což si však chtějí jinde vynahradit.
„Obchodníci dávají množství zboží do slev, do akcí. Pak se snaží marži dohnat na výrobcích, kde si myslí, že je to možné. Jsou to vesměs výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ poznamenal Koberna.
Naopak prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zapochyboval o původu čísel, o nichž hovořil Nekula. „Pan ministr vyřkl nějaké číslo. Nevíme, kde ho vzal, na základě čeho, doteď neměl odvahu se s námi potkat a říct, co přesně bude dělat. (…) Kdyby se pan ministr choval férově, musel by také říct, že je řada potravin, které se prodávají se zápornou marží,“ prohlásil Prouza.
Obchodníci odmítají, že by to byli oni, kdo by měl rozhodující slovo při stanovení konečných cen pro spotřebitele. Mluvčí skupiny Coop Lukáš Němčík uvedl, že po začátku války na Ukrajině stoupla cena obilí, i když to bylo totéž obilí z týchž skladů jako dříve. „Zemědělci se zachovali tržně, prodali to dráž do mlýna, mlýny prodaly dráž obchodníkům a cena se objevila na prodejnách. Není to tak, že by obchodníci najednou něco upravovali,“ uvedl.
I zemědělci však tvrdí, že oni ceny nestanovují, a odmítají, že by mohli za zdražování. „Zemědělci jsou dlouhodobě nejslabším článkem potravinové vertikály. Cenu neurčujeme, v řadě případů nám je diktována aktuální situací na trhu nebo při vyjednávání s obchodními řetězci. Obchodní řetězce mají výrazně silnější postavení a mohou si cenu diktovat,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Poukázal, že „zemědělství je dlouhodobě jedním z nejméně výnosných sektorů a je závislé na dotačních podporách“. Obchodníci ale odmítají, že by na tom byli výrazně lépe. „Pokud by obchodníci byli tak za vodou, jak pan ministr naznačuje, zřejmě by stát nepodporoval malé prodejny v obcích,“ poznamenal Němčík.
Stejně tak zpracovatelé odmítají, že by peníze, které platí lidé za jídlo navíc oproti minulosti, končily v jejich kapsách. „Určitě z dat nevyplývá, že by zpracovatelé, a to ani velcí, vydělávali enormním způsobem,“ zdůraznil Miroslav Koberna.
Stížnosti na cenu energií a zelenou politiku
Přestože je patrné, že se zemědělci, potravináři a obchodníci sotva na čem shodnou, společně považují za klíčový faktor ceny zdražování energií. Na ně by se měl podle Koberny stát zaměřit, pokud chce ceny dostat pod kontrolu. „Pokud porostou ceny zemědělských komodit a ceny energií, tak logicky musí růst i ceny potravin. Někdo to musí zaplatit,“ zdůraznil. Kompenzace podle něj mohou mít podobu plateb z nějakého fondu, případně snížení daní. „Anebo to musí zaplatit spotřebitel, víc možností není,“ dodal.
Jan Doležal ovšem míní, že by mohlo pomoci i přesměrování části dotací, které jdou do zemědělství. „Chceme, aby alespoň na dva roky bylo možné dát až 20 procent zemědělských podpor na podporu produkce, třeba pěstování brambor, ovoce, zeleniny nebo živočišnou výrobu,“ vyzval.
Miroslav Koberna dává zdražení energií do souvislosti hlavně s evropskou zelenou politikou. „Situace je hodně vyostřená, hledají se pachatelé. Celé mně to přijde zbytečné, problém vznikl mnohem dříve než v letošním roce, teď jenom eskaluje. Upozorňujeme na něj od roku 2019 kompetentní instituce, že přesně k těmto důsledkům povede evropská Zelená dohoda,“ řekl. I prezident Agrární komory naznačil, že má podobný postoj. Chtěl by, aby se Evropa nepouštěla do „šílených zelených experimentů, které nám teď leží na stolech“.
Ceny zvyšuje i válka, výpadek z Ukrajiny bude svět podle děkana z ČZU nahrazovat pomalu
Kromě cen energií je příčinou dražších potravin i válka na Ukrajině, podotkl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Válka omezuje vývoz ukrajinského obilí. „Už začíná chybět, je to vidět na rostoucích cenách. Začíná chybět hlavně rozvojovému světu,“ poukázal.
Varoval, že i kdyby válka skončila, nepodařilo by se situaci napravit ihned. Problém vidí i v tom, že chybějí průmyslová hnojiva nebo že Ukrajina kromě omezení produkce nebude moci obilí snadno vyvážet. Poukázal, že její přístavy jsou buď uzavřené, nebo vybombardované.
Stejně tak několik let potrvá, než se podaří zajistit dodávky tam, kde bude chybět ukrajinské obilí, od jiných velkých výrobců. Jmenoval zejména Austrálii a severoamerické i jihoamerické státy.
Česku by však podle Soukupa nemělo chybět kvůli válce samotné obilí. „Nebyli jsme velkými importéry ukrajinského zboží. Zrniny jsme prakticky nedováželi. Omezením ukrajinského exportu nejsme ohroženi,“ ujistil. Na druhé straně Česká republika rozhodně není podle něj zemí, která by mohla situaci zvrátit v globálním měřítku, na to je příliš malým producentem.
