Ceny pšenice jsou na čtrnáctiletých maximech. Na vině je ruská invaze

Nahrávám video

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl pro CNN Prima News ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené Západem.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Bavili jsme se o cenách u potravinářské pšenice někde kolem pěti tisíc. Dnes už není výjimkou cena kolem sedmi až osmi tisíc (za tunu – pozn. red.). A zatím nikde nevidíme žádný cenový strop,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý potvrdil, že v důsledku zdražení jak obilovin, tak olejnin velmi zdražují krmiva. „A zejména sektory vepřového a drůbežího masa, jsou již nyní velmi silně postiženy,“ dodal. Ani další vývoj není podle resortu příznivý.

Před válkou se Ukrajina a Rusko na globálním obchodu s pšenicí podílely více než čtvrtinou. Agrárníci očekávají, že v nejbližší době ceny dál porostou. To uvedl i Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Dodal ale, že zdražení pečiva nebude kopírovat nárůst cen mouky. „Například u chleba se mouka podílí na celkové ceně zhruba z 25 procent. Takže pokud vzroste cena pšenice například o třetinu, tak kilogram chleba nebude stát 30 korun, ale 32 korun,“ nastínil.

S obavami sleduje ceny obilí například spolumajitel Hnatova pekařství Petr Hnat. Téměř každá dodávka mouky ho totiž vyjde dráž, než ta předchozí. „Už lítají i koruny, to už nejsou desetníky. Od prosince šla cena mouky nahoru asi o 45 procent. Teď už negarantuje cenu mouky nikdo ani na nejbližší týden,“ přiblížil.

Naposledy přitom v tomto rodinném pekařství zvedali ceny zhruba před dvěma měsíci. Hlavně kvůli rostoucím cenám energií. „Stoprocentně jsme nepokryli všechny náklady, které se nám za poslední dobu zvedly. To jsme do cen ještě nepromítli, protože by to bylo neprodejné,“ podotkl. Nyní už se ale dalšímu zdražování zřejmě nevyhnou.

Na farmě Zephyr ve Františkových Lázních nakupují krmivo za ceny až o 35 procent vyšší než dříve. „Náklady stouply z původních 24 korun na 30 až 31 korun na jedno kilo kachny v peří,“ řekl jednatel farmy Jiří Vacek.

Cena ropy se ocitla nejvýše od roku 2008

Konflikt na Ukrajině dál výrazně ovlivňuje také finanční trhy a ceny komodit. Velkoobchodní cena plynu se v pondělí poprvé na chvíli dostala na 345 eur za megawatthodinu. To je ve srovnání se začátkem roku nárůst o 275 procent. Pak ale zhruba o sto eur znovu klesla. Může za to hlavně nejistota ohledně dalších dodávek. Ze stejného důvodu zdražuje také ropa. Barel je teď o skoro 60 procent dražší než v lednu.

Ceny ropy na světových trzích dorovnaly maxima z roku 2008. Důvodem je obava z možného zákazu dovozu z Ruska do Evropy. Kvůli tomu dál zdražují pohonné hmoty – ty teď v Česku každý den přesahují dosavadní maxima. Za litr benzinu řidiči v neděli zaplatili v průměru 42 korun a 77 haléřů. Za naftu už přes 44 korun.

Plná benzinová nádrž stála o víkendu nejvíc na Liberecku, stojany tam ukazovaly přes 43 korun. Nejlevnější Natural 95 tankovali řidiči v Moravskoslezském kraji. Výraznější nárůst zaznamenaly i ceny nafty – nejlevněji bylo na Karlovarsku, nejdráž pak na Pardubicku.

Nahrávám video

U levnějších benzinových pump v Česku se tvoří fronty a lidé tankují do kanystrů. Hasiči ale upozorňují, že je nutné používat vhodné nádoby, a taky s nimi správně manipulovat. Do potoka na Klatovsku vytekly dva tisíce litrů paliva, které řidič převážel na vozíku.

Po naftě je teď největší poptávka, i proto její cena roste citelněji. „Největší spotřebitelé nafty, jako jsou dopravci a zemědělci, se masivně v posledních dnech předzásobovali. To vyhnalo ceny nafty nad cenu benzinu,“ vysvětlil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Pro dopravce jsou náklady na paliva zásadní, sdružení Česmad Bohemia proto vyzvalo k okamžitému stanovení maximální ceny. „Bez zásahu vlády finančně z covidu vyčerpaní dopravci neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží,“ řekl mluvčí sdružení dopravců Martin Felix.  

Vláda zváží pomoc

Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajinu se už projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny.

Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že nutná pomoc občanům a domácnostem je jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. „Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit,“ řekl k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.

O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například takzvané zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil.

Zároveň dodal, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím Česko hospodaří podle rozpočtového provizoria.

Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil i bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Napsal to na Twitteru. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. „Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ doplnil.

O možných řešeních dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.

Druhá největší ruská banka VTB se chystá stáhnout z Evropy

Sankce Západu kvůli ruskému útoku na Ukrajinu se promítají i do bankovního sektoru. Druhá největší ruská banka VTB se kvůli jejich dopadu chystá ukončit své aktivity v Evropě. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

VTB je jednou ze sedmi ruských bank, které se Evropská unie v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla vyloučit z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ten by měl banky odpojit příští týden v sobotu. VTB má aktivity v oblasti investičního bankovnictví v Londýně a aktivity v oblasti drobného bankovnictví v Německu, kde má zhruba 160 tisíc klientů.

Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice. Sberbank a VTB ovládají více než polovinu bankovního trhu v Rusku. Jejich odchod z Evropy podle listu Financial Times znamená v podstatě konec dvě desetiletí trvajícího úsilí ruských bank vybudovat si globální působnost, které podkopaly již sankce uvalené na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu v roce 2014.

Evropské vklady u VTB činí přes čtyři miliardy eur (více než sto miliard korun), patří zejména drobným klientům v Německu. VTB tento týden na svém německém webu klientům sdělila, že jejich peníze jsou v bezpečí a že její ekonomická situace je „stabilní“.

Řada ruských bank nyní plánuje začít k vydávání platebních karet využívat čínský platební systém UnionPay namísto západních platebních systémů Visa a Mastercard. V neděli to podle agentury Reuters uvedla ruská centrální banka poté, co firmy Visa a Mastercard oznámily ukončení aktivit v Rusku.

Pozastavení aktivit v Rusku v neděli oznámil rovněž vydavatel karet American Express. „Ve světle pokračujícího neoprávněného útoku na ukrajinský lid přerušuje American Express všechny aktivity v Rusku,“ uvedla firma. „Ukončujeme také všechny aktivity v Bělorusku,“ dodala. Upozornila rovněž, že již dříve přerušila vztahy s ruskými bankami, které se staly terčem mezinárodních sankcí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Šmyhal podle ní uvedl, že podepsal oficiální žádost o ukončení členství zemí v institucích adresovanou zahraničním vládám, včetně vlády Spojených států. „Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku,“ dodal.

TikTok omezuje služby v Rusku

Kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření jiných než oficiálních informací o tamní armádě, omezila své služby aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok. Aplikace uvedla, že dokud nevyhodnotí důsledky zákona, nebudou moci její uživatelé v Rusku uskutečňovat živé přenosy a vkládat nové videonahrávky. Upozornila, že restrikce nebude mít vliv na službu umožňující zasílání zpráv. Majitelem aplikace je čínská společnost ByteDance.

„TikTok je platformou pro kreativitu a zábavu, která může přinášet úlevu a lidský kontakt v době války, kdy lidé čelí obrovské tragédii a izolaci. Naší nejvyšší prioritou však zůstává bezpečnost našich zaměstnanců a uživatelů. Ve světle nového ruského zákona o 'fake news' jsme neměli jinou možnost, než pozastavit živé streamování a nový obsah u své videoslužby, zatímco budeme posuzovat bezpečnostní důsledky tohoto zákona,“ uvedla aplikace na svém twitterovém účtu.

Přerušení svých služeb v Rusku v neděli ohlásila americká internetová televize Netflix. O pozastavení investic v zemi informovala také francouzská potravinářská skupina Danone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.