Z Azovstalu už evakuovali téměř všechny, uvedl Zelenskyj. Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

Nahrávám video
Události: Evakuace Azovstalu
Zdroj: ČT24

Z mariupolských oceláren Azovstal už byli evakuováni všichni civilisté a také téměř všichni ukrajinští vojáci, kteří komplex bránili. Podle ukrajinských médií to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Obránci komplexu, který zůstal poslední baštou odporu v Rusy dobytém Mariupolu, dostali v pátek rozkaz ukončit boje. Rusko později prohlásilo, že už kontroluje celý Mariupol. Ruské síly se podle Kyjeva chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc. Zelenskyj také řekl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí k vývozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„K dnešnímu dni (k pátku – pozn. red.) byli vyvedeni všichni civilisté – ti, kteří byli zablokováni v podniku (Azovstal). Evakuace všech ostatních civilistů, kteří se nacházeli v blízkosti závodu nebo v jiných částech Mariupolu, již dávno začala,“ prohlásil Zelenskyj podle ukrajinských médií.

Z komplexu byli podle něj vyvezeni civilisté, zdravotníci i těžce ranění. Akce dál pokračuje a její završení lze očekávat v brzké době, nepůjde prý ani o dny.

Zelenskyj dále uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravit letecky do Azovstalu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. „Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo,“ řekl prezident v ukrajinské televizi. „Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné.“

Prezident mluvil také o tom, že evakuace obránců Azovstalu byla koordinována se zahraničními partnery, jmenoval Turecko, Švýcarsko, Izrael a Francii. Řekl také, že každého z představitelů partnerských zemí žádal o dodávky zbraní, s jejichž pomocí by se mohla ukrajinská armáda pokusit o odblokování situace v Azovstalu vojenskou cestou.

Ukrajinské velení dalo obráncům Azovstalu rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků, uvedl v pátek velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Řekl také, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce.

Rusko tvrdí, že kontroluje celý Mariupol

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu později podal hlášení šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov řekl, že od 16. května se v ocelárnách vzdalo 2439 ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl v pátek.

Americký think tank Institute for the Study of War (ISW) ale upozornil, že Rusko může počet evakuovaných ukrajinských vojáků nadsazovat, buď aby zvýšilo počet Rusů, za které by Ukrajince mohlo vyměnit, nebo aby se vyhnulo ponížení z případného přiznání, že ho na několik měsíců zaměstnalo obléhání pouze „stovek“ obránců.

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že vojáci jsou na území pod kontrolou Moskvou podporovaných separatistů. Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území.

Kyjev: Rusko chystá další pokus o přechod řeky Severní Doněc

Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc, informoval ukrajinský generální štáb.

Předchozí pokus Ruska postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na sedmdesát ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně dvacet kilometrů jihovýchodně od města Izjumu.

Rusové podle Kyjeva blokují evakuace z Chersonské oblasti

Ukrajinský armádní generální štáb podle stanice CNN rovněž uvedl, že ruské síly dál blokují evakuace civilistů z okupované Chersonské oblasti na území pod kontrolou ukrajinské armády. Rusové umožňují lidem odchod pouze na Moskvou okupovaný Krym. Obyvatelé oblasti podle CNN mluví o kritickém nedostatku léků či šikaně a násilí ze strany Rusů.

Generální štáb dále uvádí, že nepřítel pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. „Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slovjansk.“

Obranné pozice agresor ostřeloval v prostoru ukrajinských příhraničních obcí v Sumské a Černihivské oblasti, upřesnil mimo jiné štáb. Upozornil také, že nadále hrozí nebezpečí leteckých a raketových úderů vedených z území Běloruska.

Podle britského ministerstva obrany ale Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze západních sankcí.

Blokáda obilí

Podle Zelenského Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Rusové podle něj obilí kradou. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce, aby zabránila hladu v Africe a dalších částech světa.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500 tisíc tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

Vývozem z Ukrajiny se zabývaly i Spojené státy. Zvažují, že by kvůli tomu dočasně zrušily část sankcí proti ruskému spojenci Bělorusku, pokud by Minsk umožnil vyvážet ukrajinské obilí přes Bělorusko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Rusko obvinil, že používá potraviny jako zbraň.

Spojené státy zvažují možnost vývozu přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda výměnou za šestiměsíční výjimku ze sankcí proti Bělorusku na uhličitan draselný, který se používá k výrobě hnojiv.

Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová tento týden řekla, že svět může kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu čelit největšímu hladomoru od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...