Recep Tayyip Erdogan strana 4 z 5

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Míra inflace v Turecku v listopadu se podle očekávání poprvé zhruba za rok a půl zmírnila, činila 84,4 procenta po říjnové hodnotě 85,5 procenta. V pondělí o meziročním vývoji informoval turecký statistický úřad. Polevil růst cen v dopravě a pomaleji se zvyšoval i růst cen bydlení a energií. Meziměsíčně ceny vzrostly o 2,9 procenta po růstu o 3,5 procenta v říjnu.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Turecká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Nejméně tři mrtvé a deset zraněných si vyžádal útok na turecké pohraniční město Karkamiş, které zasáhlo pět raket vypálených ze severní Sýrie. S odvoláním na guvernéra provincie Gaziantep o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Turecká média ale o jednání zatím nepřinesla více konkrétních informací.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Turecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. Podle kritiků může tato norma, kterou navrhl prezident země Recep Tayyip Erdogan, vést k omezení svobody slova. Informovala o tom agentura Reuters.

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zrychlil na 83,45 procenta ze srpnových 80,2 procenta. Spočítal to turecký statistický úřad. Inflace se nachází na nejvyšší úrovni od poloviny roku 1998. K jejímu růstu přispívá nekonvenční politika turecké centrální banky, která navzdory vysoké inflaci a slabému kurzu domácí měny snižuje úrokové sazby.

Prahu čekají dva propojené vrcholné summity. Do metropole v týdnu zamíří prezidenti a premiéři sedmadvacítky, ale i představitelé Ukrajiny, Británie, Turecka, Izraele a dalších zemí. Na čtvrteční jednání Evropského politického společenství přijede až padesát delegací. V pátek se pak v Praze v rámci českého předsednictví sejde neformální summit členských zemí. Bezpečnost a doprovod účastníků bude zajišťovat Ochranná služba a stovky dalších policistů. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu. Ten bude od úterý do soboty pro veřejnost uzavřen.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Turecké úřady skokově zdražily elektřinu a plyn, domácnostem o pětinu, průmyslu o polovinu. Jako důvody citovaly globální vlivy včetně dopadů války na Ukrajině a pandemie. Očekává se, že krok přispěje k dalšímu růstu meziroční míry inflace, která dosahuje bezmála osmdesáti procent. Podle kritiků k růstu cen výrazně přispívá kontroverzní úroková politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ta dopadá i na zdejší tradiční produkci lískových oříšků.

Švédsko a Finsko nejspíš v nejbližším období nevstoupí do Severoatlantické aliance. Jejich začlenění do NATO stále zdržuje Turecko, s jehož zástupci vlády obou zemí v pátek vedly první uzavřené rozhovory. Jednání mají pokračovat minimálně ještě několik měsíců.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje. O situaci po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Turecko se snaží vystupovat v Ruskem rozpoutané válce proti Ukrajině v roli prostředníka. Společně s OSN sjednalo vývoz ukrajinského obilí a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se kvůli invazi sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem i v pátek v Soči. Ankara se však snaží využít situaci i k posílení vlastních regionálních ambicí.

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.