V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.
Turecko usiluje o propuštění Izraelců. Země, která hostí vůdce Hamásu, chce roli prostředníka
Události: Turecko financuje Hamás, tvrdí Izraelci (zdroj: ČT24)
Po raketovém útoku na nemocnici v Gaze vypukly v Turecku násilné demonstrace. Lidé házeli kameny na sídlo izraelského generálního konzulátu v Istanbulu. Z Turecka již odletěla dosavadní velvyslankyně Izraele v Ankaře. „Izrael také doporučil svým občanům v Turecku, kteří se zde v těchto dnech nacházejí, aby zemi z obav o jejich bezpečí opustili,“ informoval zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Protesty v Turecku stále pokračují, podle zpravodaje už ale nejsou tak násilné jako v prvních dnech ani tak početné jako v Evropě. V historické čtvrti konzervativní části Istanbulu se sešlo v pátek několik tisíc lidí. „Podle některých pozorovatelů je důvodem toho, že protesty v Turecku nejsou tak početné jako v arabských nebo evropských zemích, to, že obecný názor společnosti na tu problematiku je podobný, jako razí vláda AKP v čele s Erdoganem,“ uvedl Černohorský.
Snahy o propuštění unesených Izraelců
Erdogan podle něj dosud nepoužíval v souvislosti s válkou tak tvrdou rétoriku vůči Izraeli jako v minulosti. Turecký prezident dokonce kritizoval útoky na civilisty na obou stranách. V pátek ale Erdogan v proslovu přece jen volil tvrdší slova. Izraelské útoky na Pásmo Gazy podle něj hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost. Izrael vyzval k zastavení úderů na Gazu.
„Snaží se hrát roli prostředníka. Turecko dopravilo humanitární pomoc do Egypta, která má výhledově zamířit do Pásma Gazy, a snaží se vyjednat propuštění civilních rukojmí z rukou teroristické organizace Hamás. Otázka je, do jaké míry mohou být tyto ambice úspěšné, ale své vazby na Hamás chce zužitkovat,“ míní zpravodaj.
Zpravodaj ČT Černohorský k roli Turecka v blízkovýchodním konfliktu (zdroj: ČT24)
Turecko na rozdíl od řady západních zemí neřadí Hamás mezi teroristické organizace. „Ankara tvrdí, že mu poskytuje pouze politickou podporu, v minulosti se ale objevily obvinění ze strany izraelských úřadů a tajných služeb, že Turecko podporuje Hamás finančně i logisticky,“ upozornil zpravodaj.
Vůdci Hamásu jsou v Turecku jako doma
Turecko navíc pravidelně hostí lídry Hamásu, což není v zemi žádným tajemstvím. V dobrovolném exilu v Turecku a Kataru žije například lídr Hamásu Ismáíl Haníja. Naposledy byl v Ankaře na oficiální návštěvě letos v červenci.
„Zmíním ještě jméno Sálih Arúrí. To je člověk, který je členem nejužšího vojenského velení Hamásu a po útoku ze 7. října byl viděn na záběrech celého vedení Hamásu, jak oslavují tento teroristický útok. V Turecku se dlouhodobě zdržoval, pak ale v rámci narovnávání vztahů mezi Izraelem a Tureckem zemi opustil. Do země se ale pravidelně vrací, což je samozřejmě trnem v oku izraelských úřadů,“ podotkl Černohorský.
Arúrí je velitel Hamásu pro teroristické útoky na okupovaném Západním břehu, za jehož dopadení Spojené státy vypsaly odměnu ve výši pěti milionů dolarů. „Náš názor je, že Hamás by neměl mít kancelář a provozovat aktivity ani v Turecku, ani nikde jinde na světě,“ prohlásila velvyslankyně Izraele v Turecku Irit Lillianová.
Spekuluje se i o tom, že Hamás z Turecka plánoval některé teroristické útoky, to ale Ankara opakovaně popírá. „Současný vztah s Hamásem turecké vládě zajišťuje přízeň jejích voličů. Nemá ale zájem vazby s ním nějak prohlubovat,“ míní teolog a spisovatel Ihsan Eliacik.
Turecko podle Černohorského nestojí o regionální rozšiřování konfliktu. „Souvisí s tím i zlepšování vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Loni tu byl na oficiální návštěvě izraelský prezident, loni se Erdogan poprvé po čtrnácti letech setkal s izraelským premiérem,“ připomněl zpravodaj.
Vztahy Ankary a Jeruzaléma zamrzly v roce 2010, v posledních dvou letech se ale zlepšily. Důvodem jsou vleklé potíže turecké ekonomiky. Podle Ankary by mohly pomoci lepší obchodní vztahy se židovským státem. „Pokud by konflikt dále eskaloval, pro místní vládu, která se tradičně staví do role patrona muslimů po celém světě, a tedy i Palestinců, by se zúžil manévrovací prostor. Oživení turecko-izraelských vztahů by skončilo minimálně u ledu,“ hodnotí situaci Černohorský.