Turecká centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na třicet procent

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na třicet procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za dvacet let.

„Měnový výbor se rozhodl pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky s cílem co nejdříve nastolit cestu dezinflace, ukotvit inflační očekávání a dostat pod kontrolu zhoršování cenového chování,“ uvedla centrální banka. Míra inflace byla podle ní nad očekávání vyšší jak v červenci, tak v srpnu.

Domácí poptávka v Turecku zůstává silná a míra inflace ve službách se drží vysoko. To spolu s růstem cen ropy a dalším zhoršením inflačních očekávání zvyšuje riziko, že zdražování ještě zrychlí.  

Zvýšení základní úrokové sazby je čtvrté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se odklonil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. Pod vedením Erkanové se turecká měnová autorita vrátila k tradičnějším postupům boje s inflací a od června zvýšila úroky o 21,5 procentního bodu. Předtím banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala. 

Čtvrté zvýšení úrokových sazeb za několik měsíců „pravděpodobně samo o sobě nestačí k tomu, aby přesvědčilo investory, že se inflace dostává pod kontrolu,“ řekl stratég ING James Wilson. „Očekáváme, že do konce roku bude zapotřebí dalšího zvyšování úroků, ačkoliv celkové směřování politiky směrem k více jestřábímu sklonu by investoři měli obecně brát jako pozitivní,“ dodal. Jestřábí politika se zaměřuje na udržení nízké inflace a je pro ni charakteristické zvyšování úrokových sazeb.

Erdogan dříve podporoval politiku nízkých úrokových sazeb navzdory vysoké inflaci, která na konci roku 2021 vyvolala měnovou krizi. Loni inflace činila až 85 procent. Minulý měsíc banka šokovala zvýšením úroků o 7,5 procentního bodu, které bylo vnímáno jako signál nového odhodlání.

Prudký růst úroků také vyvolal nejvyšší jednodenní růst turecké liry od roku 2021. O dva týdny později Erdogan prohlásil, že přísná měnová politika pomůže zpomalit inflaci. Od roku 2018 se přitom několikrát označil za nepřítele vysokých úrokových sazeb a do roku 2021 odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.