Jeruzalém zasahuje v největší nemocnici v Pásmu Gazy. Erdogan označil Izrael za teroristický stát

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Izraelská armáda oznámila, že v nemocnici Šífa ve městě Gaza našla zbraně, což podle ní dokládá, že tam palestinské islamistické hnutí Hamás mělo velitelský štáb. Informoval o tom server The Times of Israel. Ve válečné situaci není možné tyto informace nezávisle ověřit. 

Podle serveru armáda rovněž sdělila, že v nemocnici nenašla známky toho, že by tam Hamás držel některá rukojmí unesená 7. října při útoku na jih Izraele. Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z lékařů napsala, že lidé v nemocnici se musí držet dál od oken, protože na budovy se střílí. Tento lékař rovněž popřel, že by Hamás měl v nemocnici velitelství.

5 minut
Události: Boje ve městě Gaza
Zdroj: ČT24

Co se děje v nemocnici?

V okolí nemocnice Šífa, která je největší a nejspecializovanější nemocnicí v Pásmu Gazy, svádí izraelská armáda už několik dní boje s palestinskými ozbrojenci. V noci na středu vnikla do nemocničního areálu, kde je podle místních úřadů několik tisíc lidí, z toho asi 600 pacientů, včetně několika desítek novorozenců, z nichž někteří jsou závislí na inkubátorech. Do nemocnice se také ukryly tisíce lidí před izraelskou ofenzivou a bombardováním, velká část z nich ale během posledních dnů odešla, což jí izraelská armáda umožnila.

Armáda ve středu také uvedla, že v nemocnici při její akci nedochází k žádným střetům s civilisty. Šéf nemocnic v Gaze Muhammad Zakút agentuře AP telefonicky sdělil, že pacienti v nemocnici Šífa jsou vyděšení. „Křičí strachy. (…) Nemůžeme pro pacienty nic udělat, jen se modlit,“ dodal.

Operace pokračuje, její průběh je nejasný

Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek řekl, že během noci nastala ostrá fáze akce u nemocnice a v ní. Operace zřejmě dál pokračuje, protože komplex je rozsáhlý. Její charakter označil za „prekérní“, protože vedle vojenského pohledu je nutno počítat i s tím, že na místě je velký počet civilistů, kteří se tam skrývají. A zároveň je zde zdravotnický personál a pacienti.

Zatím je známo, že armáda vstoupila přímo do komplexu nemocnice, ale neví se, zda areál už obsadila celý. Rozporuplné zprávy také přicházejí o tom, jak samotný postup vojáků vypadá. Podle některých „používají v chodbách nemocnice varovné výstřely a měli vyzývat lidi k evakuaci.“ Podle jiných zdrojů tam střelba neprobíhala a Izraelci pouze vyzvali, aby všichni muži v bojeschopném věku areál opustili, s výjimkou členů lékařských týmů v urgentních oborech. U východu pak instalovali skener na přítomnost kovů, který by odhalil zbraně. Údajně Izraelci také přivezli inkubátory, léky a dětskou výživu, které lékařům předali.

Izraelská armáda uvedla, že při průniku do areálu zastřelila tři členy Hamásu a později také našla schované zbraně. Podle agentury AP se mělo jednat o granáty, samopaly AK-47, neprůstřelné vesty či munici. Armáda tvrdí, že také nalezla uniformy hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, reagovalo prohlášením, že izraelská armáda „nenalezla ani zbraně, ani (vojenské) vybavení“, s tím, že skladování zbraní v nemocnici není povolené.

Zpravodaj Borek rovněž uvedl, že Izraelci poprvé umožnili příjezd kamionu s naftou, což dosud odmítali. Je však určen pro Agenturu OSN pro uprchlíky, nikoliv pro nemocnici. Izrael tvrdí, že paliva je v Gaze dost, ale má ho pro sebe Hamás, který ho používá pro vojenské účely.

Zásahu předcházely boje u areálu

Zásah izraelské armády přišel poté, co byly v posledních dnech hlášeny boje mezi Izraelci a ozbrojenci Hamásu v bezprostřední blízkosti areálu nemocnice. V té bylo před izraelskou invazí asi 1500 pacientů, místo se také v posledních týdnech stalo útočištěm tisíců lidí prchajících před izraelským bombardováním. Podle izraelské armády a americké vlády je pod nemocnicí skrytá infrastruktura Hamásu, který se Izrael snaží zničit.

Zpravodajská společnost BBC citovala svědka, podle kterého bylo v nemocničním komplexu šest tanků a více než sto vojáků. Při vstupu do nemocnice podle něj použili dýmovnici. „Viděl jsem, jak vojáci vstupují do specializovaného chirurgického oddělení,“ uvedl muž.

Podle nového prohlášení IDF v úterý daly příslušným orgánům v Gaze ultimátum, aby veškeré vojenské aktivity v nemocnici Šífa skončily. „Bohužel se tak nestalo,“ uvádí komuniké. Hamás odmítá tvrzení, že využívá nemocnice pro své aktivity včetně zadržování rukojmích, a v nočním prohlášení připsal zodpovědnost za vývoj i americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

Satelitní snímek nemocnice Šífa
Zdroj: Reuters

Bílý dům po oznámení izraelské operace zopakoval, že nechce „vidět přestřelku v nemocnici“. Také informoval, že prezident Biden v úterý odpoledne washingtonského času (pozdě večer středoevropského času) mluvil o nejnovějším vývoji konfliktu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Kvůli bojům je nyní podle Hamásu mimo provoz většina nemocnic v Gaze, v případě té největší kolaps lékařské péče po víkendu potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Evakuace nemocnice

V nemocnici Šífa podle světových médií zřejmě v úterý zůstávaly tisíce lidí včetně stovek pacientů. Areál je od víkendu bez elektřiny a v posledních dnech přicházely zprávy, že za rychle se zhoršujících podmínek museli lidé v hromadném hrobě pohřbít desítky těl včetně novorozenců, kteří byli předtím v inkubátorech. Televize al-Džazíra uvádí, že úřady v Gaze před nočním útokem dostaly od Izraelců varování, na které nejmenovaný palestinský činitel reagoval mimo jiné slovy, že chodby nemocnice jsou plné lidí.

Izraelská strana prohlásila, že v uplynulých dnech umožnila „rozsáhlou evakuaci“ areálu. „Síly IDF zahrnují zdravotnické týmy a mluvčí arabštiny, kteří prošli speciálním výcvikem, aby se připravili na toto složité a citlivé prostředí,“ uvedla armáda k zásahu v nemocnici. Cílem je podle ní vyhnout se jakékoli újmě vůči „civilistům používaným Hamásem jako lidské štíty“.

Palestinská samospráva působící na okupovaném Západním břehu Jordánu podle agentury Reuters v reakci na zásah v nemocnici Šífa uvedla, že přisuzuje izraelským jednotkám plnou zodpovědnost za životy zdravotníků, pacientů a uprchlíků. Izraelce obvinila z „nových zločinů proti lidskosti“. 

Středeční akci izraelské armády v nemocnici Šífa odsoudily humanitární organizace, úřad OSN či jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za porušení mezinárodního humanitárního práva. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí uvedl, že katastrofální situaci v nemocnici Šífa způsobilo mlčení Rady bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti OSN ve středu přijala rezoluci, ve které vyzvala k humanitárním pauzám v boji mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy, informovaly agentury. Součástí dokumentu je i výzva k propuštění všech rukojmí unesených teroristy z Hamásu. Rozhodnutí padlo po čtyřech neúspěšných pokusech v minulém měsíci.

Zničeno sídlo parlamentu?

Zpravodajský web The Times of Israel ve středu odpoledne napsal, že izraelská armáda zničila sídlo parlamentu v Pásmu Gazy. V budově zákonodárného sboru, kde ještě donedávna zasedali příslušníci islamistického hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, se přitom izraelští vojáci před pár dny vyfotili. Video, které nyní koluje na sociálních sítích, zachycuje mohutnou explozi, po níž celou už velmi poškozenou budovu zahalí oblak černého dýmu. 

Ve válečné situaci nelze tvrzení zúčastněných stran bezprostředně nezávisle ověřit. 

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravoval Hamás. Kromě parlamentu také například vládní areál a ústředí policie. Izraelský ministr obrany Joav Galant téhož dne hovořil o tom, že Hamás přišel o kontrolu nad městem Gaza, později doplnil, že izraelská armáda má pod kontrolou horní a střední část severního Pásma Gazy.

Erdogan označil Izrael za teroristický stát

Turecký prezident Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu, píše agentura Reuters. Izraelská armáda v Gaze bojuje s islamistickým hnutím Hamás, o kterém Erdogan nyní opět řekl, že je „politickou stranou, která v Palestině vyhrála volby“.

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi turecký prezident vzkázal, že jeho čas v čele vlády se naplnil, a vyzval ho, aby potvrdil, zda Izrael disponuje jadernými bombami.

Poznámkou o jaderných zbraních Erdogan reagoval na skutečnost, že Izrael odmítá potvrdit či vyvrátit, zda má jaderné zbraně. Všeobecně se předpokládá, že Izrael jimi disponuje od 60. let minulého století. Odhad neziskového Centra pro kontrolu a nešíření zbraní vyčísluje izraelský arzenál na asi 90 bojových hlavic na bázi plutonia. Stejný počet uvedlo v roce 2021 výzkumné centrum pro jaderné zbraně Nagasacké univerzity v Japonsku.

„Turecko bude na mezinárodní scéně pracovat na tom, aby byli izraelští osadníci považováni za teroristy,“ řekl Erdogan. Odkazoval tak na Izraelce žijící na okupovaných územích, především na Západním břehu Jordánu. „Nárůst násilností radikálních židovských osadníků proti Palestincům“ na Západním břehu odsoudili ve svém prohlášení minulý týden také ministři zahraničí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.

Erdogan na konci minulého týdne podepsal společné prohlášení summitu Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, které odsoudilo „izraelskou agresi v Gaze“, vyzvalo k ukončení bojů a jednání izraelské armády v Pásmu Gazy označilo za válečné zločiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...