Jeruzalém zasahuje v největší nemocnici v Pásmu Gazy. Erdogan označil Izrael za teroristický stát

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Izraelská armáda oznámila, že v nemocnici Šífa ve městě Gaza našla zbraně, což podle ní dokládá, že tam palestinské islamistické hnutí Hamás mělo velitelský štáb. Informoval o tom server The Times of Israel. Ve válečné situaci není možné tyto informace nezávisle ověřit. 

Podle serveru armáda rovněž sdělila, že v nemocnici nenašla známky toho, že by tam Hamás držel některá rukojmí unesená 7. října při útoku na jih Izraele. Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z lékařů napsala, že lidé v nemocnici se musí držet dál od oken, protože na budovy se střílí. Tento lékař rovněž popřel, že by Hamás měl v nemocnici velitelství.

Nahrávám video

Co se děje v nemocnici?

V okolí nemocnice Šífa, která je největší a nejspecializovanější nemocnicí v Pásmu Gazy, svádí izraelská armáda už několik dní boje s palestinskými ozbrojenci. V noci na středu vnikla do nemocničního areálu, kde je podle místních úřadů několik tisíc lidí, z toho asi 600 pacientů, včetně několika desítek novorozenců, z nichž někteří jsou závislí na inkubátorech. Do nemocnice se také ukryly tisíce lidí před izraelskou ofenzivou a bombardováním, velká část z nich ale během posledních dnů odešla, což jí izraelská armáda umožnila.

Armáda ve středu také uvedla, že v nemocnici při její akci nedochází k žádným střetům s civilisty. Šéf nemocnic v Gaze Muhammad Zakút agentuře AP telefonicky sdělil, že pacienti v nemocnici Šífa jsou vyděšení. „Křičí strachy. (…) Nemůžeme pro pacienty nic udělat, jen se modlit,“ dodal.

Operace pokračuje, její průběh je nejasný

Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek řekl, že během noci nastala ostrá fáze akce u nemocnice a v ní. Operace zřejmě dál pokračuje, protože komplex je rozsáhlý. Její charakter označil za „prekérní“, protože vedle vojenského pohledu je nutno počítat i s tím, že na místě je velký počet civilistů, kteří se tam skrývají. A zároveň je zde zdravotnický personál a pacienti.

Zatím je známo, že armáda vstoupila přímo do komplexu nemocnice, ale neví se, zda areál už obsadila celý. Rozporuplné zprávy také přicházejí o tom, jak samotný postup vojáků vypadá. Podle některých „používají v chodbách nemocnice varovné výstřely a měli vyzývat lidi k evakuaci.“ Podle jiných zdrojů tam střelba neprobíhala a Izraelci pouze vyzvali, aby všichni muži v bojeschopném věku areál opustili, s výjimkou členů lékařských týmů v urgentních oborech. U východu pak instalovali skener na přítomnost kovů, který by odhalil zbraně. Údajně Izraelci také přivezli inkubátory, léky a dětskou výživu, které lékařům předali.

Izraelská armáda uvedla, že při průniku do areálu zastřelila tři členy Hamásu a později také našla schované zbraně. Podle agentury AP se mělo jednat o granáty, samopaly AK-47, neprůstřelné vesty či munici. Armáda tvrdí, že také nalezla uniformy hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, reagovalo prohlášením, že izraelská armáda „nenalezla ani zbraně, ani (vojenské) vybavení“, s tím, že skladování zbraní v nemocnici není povolené.

Zpravodaj Borek rovněž uvedl, že Izraelci poprvé umožnili příjezd kamionu s naftou, což dosud odmítali. Je však určen pro Agenturu OSN pro uprchlíky, nikoliv pro nemocnici. Izrael tvrdí, že paliva je v Gaze dost, ale má ho pro sebe Hamás, který ho používá pro vojenské účely.

Zásahu předcházely boje u areálu

Zásah izraelské armády přišel poté, co byly v posledních dnech hlášeny boje mezi Izraelci a ozbrojenci Hamásu v bezprostřední blízkosti areálu nemocnice. V té bylo před izraelskou invazí asi 1500 pacientů, místo se také v posledních týdnech stalo útočištěm tisíců lidí prchajících před izraelským bombardováním. Podle izraelské armády a americké vlády je pod nemocnicí skrytá infrastruktura Hamásu, který se Izrael snaží zničit.

Zpravodajská společnost BBC citovala svědka, podle kterého bylo v nemocničním komplexu šest tanků a více než sto vojáků. Při vstupu do nemocnice podle něj použili dýmovnici. „Viděl jsem, jak vojáci vstupují do specializovaného chirurgického oddělení,“ uvedl muž.

Podle nového prohlášení IDF v úterý daly příslušným orgánům v Gaze ultimátum, aby veškeré vojenské aktivity v nemocnici Šífa skončily. „Bohužel se tak nestalo,“ uvádí komuniké. Hamás odmítá tvrzení, že využívá nemocnice pro své aktivity včetně zadržování rukojmích, a v nočním prohlášení připsal zodpovědnost za vývoj i americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

Satelitní snímek nemocnice Šífa
Zdroj: Reuters

Bílý dům po oznámení izraelské operace zopakoval, že nechce „vidět přestřelku v nemocnici“. Také informoval, že prezident Biden v úterý odpoledne washingtonského času (pozdě večer středoevropského času) mluvil o nejnovějším vývoji konfliktu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Kvůli bojům je nyní podle Hamásu mimo provoz většina nemocnic v Gaze, v případě té největší kolaps lékařské péče po víkendu potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Evakuace nemocnice

V nemocnici Šífa podle světových médií zřejmě v úterý zůstávaly tisíce lidí včetně stovek pacientů. Areál je od víkendu bez elektřiny a v posledních dnech přicházely zprávy, že za rychle se zhoršujících podmínek museli lidé v hromadném hrobě pohřbít desítky těl včetně novorozenců, kteří byli předtím v inkubátorech. Televize al-Džazíra uvádí, že úřady v Gaze před nočním útokem dostaly od Izraelců varování, na které nejmenovaný palestinský činitel reagoval mimo jiné slovy, že chodby nemocnice jsou plné lidí.

Izraelská strana prohlásila, že v uplynulých dnech umožnila „rozsáhlou evakuaci“ areálu. „Síly IDF zahrnují zdravotnické týmy a mluvčí arabštiny, kteří prošli speciálním výcvikem, aby se připravili na toto složité a citlivé prostředí,“ uvedla armáda k zásahu v nemocnici. Cílem je podle ní vyhnout se jakékoli újmě vůči „civilistům používaným Hamásem jako lidské štíty“.

Palestinská samospráva působící na okupovaném Západním břehu Jordánu podle agentury Reuters v reakci na zásah v nemocnici Šífa uvedla, že přisuzuje izraelským jednotkám plnou zodpovědnost za životy zdravotníků, pacientů a uprchlíků. Izraelce obvinila z „nových zločinů proti lidskosti“. 

Středeční akci izraelské armády v nemocnici Šífa odsoudily humanitární organizace, úřad OSN či jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za porušení mezinárodního humanitárního práva. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí uvedl, že katastrofální situaci v nemocnici Šífa způsobilo mlčení Rady bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti OSN ve středu přijala rezoluci, ve které vyzvala k humanitárním pauzám v boji mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy, informovaly agentury. Součástí dokumentu je i výzva k propuštění všech rukojmí unesených teroristy z Hamásu. Rozhodnutí padlo po čtyřech neúspěšných pokusech v minulém měsíci.

Zničeno sídlo parlamentu?

Zpravodajský web The Times of Israel ve středu odpoledne napsal, že izraelská armáda zničila sídlo parlamentu v Pásmu Gazy. V budově zákonodárného sboru, kde ještě donedávna zasedali příslušníci islamistického hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, se přitom izraelští vojáci před pár dny vyfotili. Video, které nyní koluje na sociálních sítích, zachycuje mohutnou explozi, po níž celou už velmi poškozenou budovu zahalí oblak černého dýmu. 

Ve válečné situaci nelze tvrzení zúčastněných stran bezprostředně nezávisle ověřit. 

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravoval Hamás. Kromě parlamentu také například vládní areál a ústředí policie. Izraelský ministr obrany Joav Galant téhož dne hovořil o tom, že Hamás přišel o kontrolu nad městem Gaza, později doplnil, že izraelská armáda má pod kontrolou horní a střední část severního Pásma Gazy.

Erdogan označil Izrael za teroristický stát

Turecký prezident Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu, píše agentura Reuters. Izraelská armáda v Gaze bojuje s islamistickým hnutím Hamás, o kterém Erdogan nyní opět řekl, že je „politickou stranou, která v Palestině vyhrála volby“.

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi turecký prezident vzkázal, že jeho čas v čele vlády se naplnil, a vyzval ho, aby potvrdil, zda Izrael disponuje jadernými bombami.

Poznámkou o jaderných zbraních Erdogan reagoval na skutečnost, že Izrael odmítá potvrdit či vyvrátit, zda má jaderné zbraně. Všeobecně se předpokládá, že Izrael jimi disponuje od 60. let minulého století. Odhad neziskového Centra pro kontrolu a nešíření zbraní vyčísluje izraelský arzenál na asi 90 bojových hlavic na bázi plutonia. Stejný počet uvedlo v roce 2021 výzkumné centrum pro jaderné zbraně Nagasacké univerzity v Japonsku.

„Turecko bude na mezinárodní scéně pracovat na tom, aby byli izraelští osadníci považováni za teroristy,“ řekl Erdogan. Odkazoval tak na Izraelce žijící na okupovaných územích, především na Západním břehu Jordánu. „Nárůst násilností radikálních židovských osadníků proti Palestincům“ na Západním břehu odsoudili ve svém prohlášení minulý týden také ministři zahraničí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.

Erdogan na konci minulého týdne podepsal společné prohlášení summitu Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, které odsoudilo „izraelskou agresi v Gaze“, vyzvalo k ukončení bojů a jednání izraelské armády v Pásmu Gazy označilo za válečné zločiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled