Erdogan naznačil, že nebude znovu kandidovat na prezidenta, píší agentury

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Sedmdesátiletý Erdogan zvítězil v prezidentských volbách v roce 2023 a získal tak prezidentský mandát na pět let. „Volby 31. března budou pro mě ty poslední,“ uvedl ohledně komunálních voleb, které jsou vnímané jako významný test pro prezidentovu stranu AKP. Dodal, že výsledky voleb budou znamenat „předání důvěry mým bratrům, kteří přijdou po mně“.

Erdogan podle současné ústavy znovu kandidovat v roce 2028 nemůže. Ústava totiž zakazuje více než dva mandáty po sobě. Podle opozice dokonce nesměl kandidovat ani v roce 2023, protože se ucházel o třetí mandát za sebou. Soudy ale nakonec daly za pravdu Erdoganovi a jeho příznivcům, že první prezidentský mandát z roku 2014 se do limitu nezapočítává, protože se odehrál před změnou ústavy, jež byla schválená v roce 2017.

AKP se bude snažit v březnových komunálních volbách získat radnice dvou největších tureckých měst, Istanbulu a Ankary, které v současnosti drží opozice. Opoziční strany se sice na mnohých místech nedohodly na společné kandidátce, ale budou chtít ukázat, že popularita prezidenta a vlády klesla. Cílem opozice je obhájit stávající pozice v místních samosprávách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sousedé Ruska znovu hledí k protipěchotním minám

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.
před 21 mminutami

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 34 mminutami

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 61, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 1 hhodinou

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 10 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...