Erdogan naznačil, že nebude znovu kandidovat na prezidenta, píší agentury

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Sedmdesátiletý Erdogan zvítězil v prezidentských volbách v roce 2023 a získal tak prezidentský mandát na pět let. „Volby 31. března budou pro mě ty poslední,“ uvedl ohledně komunálních voleb, které jsou vnímané jako významný test pro prezidentovu stranu AKP. Dodal, že výsledky voleb budou znamenat „předání důvěry mým bratrům, kteří přijdou po mně“.

Erdogan podle současné ústavy znovu kandidovat v roce 2028 nemůže. Ústava totiž zakazuje více než dva mandáty po sobě. Podle opozice dokonce nesměl kandidovat ani v roce 2023, protože se ucházel o třetí mandát za sebou. Soudy ale nakonec daly za pravdu Erdoganovi a jeho příznivcům, že první prezidentský mandát z roku 2014 se do limitu nezapočítává, protože se odehrál před změnou ústavy, jež byla schválená v roce 2017.

AKP se bude snažit v březnových komunálních volbách získat radnice dvou největších tureckých měst, Istanbulu a Ankary, které v současnosti drží opozice. Opoziční strany se sice na mnohých místech nedohodly na společné kandidátce, ale budou chtít ukázat, že popularita prezidenta a vlády klesla. Cílem opozice je obhájit stávající pozice v místních samosprávách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odhady přisuzují volební vítězství CDU/CSU. Výrazně posílila AfD

Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo. Hamás rozhodnutí odsoudil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Merz vyloučil spolupráci s AfD, Scholz nebude jednat s CDU

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Výhra CDU/CSU je dobrou zprávou, zní z Česka

Čeští politici gratulují německým konzervativcům z CDU/CSU k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se těší na společnou práci na silnější Evropě. Podle expremiéra a šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše je výhra CDU/CSU dobrou zprávou pro Německo, Evropu i česko-německé vztahy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Neonacisty jsem ve straně skoro nepotkal, říká poslanec, který se s AfD rozešel

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.
před 3 hhodinami

Rusko na Ukrajinu vyslalo rekordní počet dronů, hlásí Kyjev

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 267 dronů, nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Rusko podle letectva také vypálilo tři rakety. Jedna z ruských raket zasáhla pravoslavný chrám ve městě Kryvyj Rih, kde zahynul jeden civilista a dalších pět utrpělo zranění, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nabízí rezignaci za mír a vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci volili nový parlament

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...