Jih Ukrajiny čelil v noci na sobotu útokům ruských bezpilotních letounů. Zranění utrpěl nejméně jeden člověk. Dva výbuchy ohlásilo Záporoží. V Mykolajivské oblasti se podařilo tři drony íránské výroby sestřelit. Poplach zněl i v Chersonské oblasti. Nejtvrdší boje se dál vedou na východě země, zejména u měst Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka. Ukrajinské a ruské jednotky se tam za uplynulý den střetly nejméně dvaatřicetkrát. Škody úřady zjišťují.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Protiletecký poplach se v noci rozezněl kromě Mykolajivské a Záporožské i v sousední Chersonské oblasti. Rozhlasová a televizní stanice Suspilne na sociální síti Telegram po půlnoci uvedla, že v Záporoží byly slyšet dvě exploze.
„Noc byla neklidná,“ uvedla mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková, podle které ruské síly nepřestávají v útocích na jihu a zejména v Záporožské oblasti tak reagují na tlak ze strany ukrajinských vojáků. „V Mykolajivské oblasti byly zničeny tři drony typu Šáhed,“ dodala Humenjuková.
Ukrajinské výpady
„Je potřeba co nejjasněji chápat, že ruské síly na jihu a východě naší země dělají vše, co je v jejich silách, aby zastavily postup našich vojáků. Každý kilometr, každý úspěch našich jednotek si zaslouží vděk. Každému, kdo provádí naše útoky, kdo brání naše pozice, jsem vděčný,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zatímco na Dněpru jde spíš o akce s cílem znejistit okupanty, ve směru na Melitopol dělají ukrajinské síly všechno pro to, aby je mohly vytlačit.
Na východě pak armáda oznámila, že jednotky Národní gardy připravují předmostí k rozšíření ofenzivy směrem k Avdijivce.
„Samozřejmě se chceme hnout dál, aby se něco dělo a mohli jsme osvobodit naše území, potřebujeme obsadit výšiny, abychom mohli vyrazit do útoku,“ popsal velitel protitankové jednotky s přezdívkou „Maliovanyj“.
Velení armády doufá, že k rychlejším postupu pomůže kazetová munice, kterou Ukrajina dostala v rámci pomoci od Američanů. „Zatím jsme ji ještě nepoužili, ale může zásadně změnit situaci na bojišti,“ uvedl armádní velitel Oleksandr Tarnavskyj.
Ukrajinská armáda podle analytiků změnila taktiku své protiofenzivy, což pomohlo snížit počet ztrát vojenské techniky. Podle zámořských médií v prvních týdnech ukrajinské protiofenzivy došlo ke zničení až dvaceti procent zbraní vyslaných na bojiště. To se týkalo i zbraní, které Ukrajina dostala od západních partnerů.
Podpořit zemi přijel v sobotu jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Navštívili mimo jiné města Buča a Irpiň na předměstí Kyjeva. Následně jednal se svým ukrajinským protějškem. Jižní Korea dosud Ukrajině poskytovala podle BBC pouze humanitární a hospodářskou pomoc. Hlava země ale přitom nedávno prohlásila, že zvažuje i zbrojní dodávky. Během společné tiskové konference se Zelenským oznámil Jun Sok-jol plány zvýšení podpory Ukrajiny, o zbraních se ale nezmínil.
Otázka obilí
Nebojuje se ale jen na frontové linii, v plném proudu jsou žně a zemědělci se snaží sklidit co nejvíc úrody. Osud ukrajinského obilí je ale zatím nejasný, protože dohoda umožňující jeho nejsnadnější export přes Černé moře vyprší v pondělí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že se s ruským vládcem Vladimirem Putinem shoduje na prodloužení obilné dohody. Kreml ale reagoval, že ohledně prodloužení Rusko neučinilo žádné prohlášení a stěžuje si na údajně nevyhovující podmínky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv.
Pro prodloužení černomořské obilné dohody neexistuje ze strany Ruska žádný důvod, zopakoval v telefonickém hovoru s prezidentem JAR Cyrilem Ramaphosou šéf Kremlu. Putin při rozhovoru, který se podle Kremlu konal z iniciativy JAR, opět zdůraznil, že nejsou splněny všechny náležitosti ohledně vývozu ruských potravin a hnojiv, uvádí se v prohlášení. Moskva už několikrát upozornila na to, že dohodu neprodlouží.
