Jih Ukrajiny čelil v noci na sobotu útokům ruských bezpilotních letounů. Zranění utrpěl nejméně jeden člověk. Dva výbuchy ohlásilo Záporoží. V Mykolajivské oblasti se podařilo tři drony íránské výroby sestřelit. Poplach zněl i v Chersonské oblasti. Nejtvrdší boje se dál vedou na východě země, zejména u měst Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka. Ukrajinské a ruské jednotky se tam za uplynulý den střetly nejméně dvaatřicetkrát. Škody úřady zjišťují.
Rusko útočilo drony na jih Ukrajiny, nejtvrdší boje se dál vedou na východě země
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (červenec 2023)
- 23:37
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v úterý 1. srpna. Děkujeme za pozornost.
- 23:31
Ukrajinská datová analytická webová stránka Opendatabot uvedla, že v prvních šesti měsících letošního roku byla porodnost na Ukrajině o 28 procent nižší než ve stejném období v roce 2021. Tento pokles je největší od získání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991.
Porodnost na Ukrajině klesá od roku 2013 přibližně o sedm procent každým rokem. Celkem se na Ukrajině od ledna do července 2023 narodilo 96 755 dětí, zatímco ve stejném období roku 2021 se jich narodilo 135 079. Informoval o tom web The Kyiv Independent.
- 23:15
Od začátku loňského roku Rusko na okupovaných územích Ukrajiny násilně mobilizovalo až 60 tisíc mužů, uvedl mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Černiak.
Protiletecký poplach se v noci rozezněl kromě Mykolajivské a Záporožské i v sousední Chersonské oblasti. Rozhlasová a televizní stanice Suspilne na sociální síti Telegram po půlnoci uvedla, že v Záporoží byly slyšet dvě exploze.
„Noc byla neklidná,“ uvedla mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková, podle které ruské síly nepřestávají v útocích na jihu a zejména v Záporožské oblasti tak reagují na tlak ze strany ukrajinských vojáků. „V Mykolajivské oblasti byly zničeny tři drony typu Šáhed,“ dodala Humenjuková.
Ukrajinské výpady
„Je potřeba co nejjasněji chápat, že ruské síly na jihu a východě naší země dělají vše, co je v jejich silách, aby zastavily postup našich vojáků. Každý kilometr, každý úspěch našich jednotek si zaslouží vděk. Každému, kdo provádí naše útoky, kdo brání naše pozice, jsem vděčný,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zatímco na Dněpru jde spíš o akce s cílem znejistit okupanty, ve směru na Melitopol dělají ukrajinské síly všechno pro to, aby je mohly vytlačit.
Na východě pak armáda oznámila, že jednotky Národní gardy připravují předmostí k rozšíření ofenzivy směrem k Avdijivce.
„Samozřejmě se chceme hnout dál, aby se něco dělo a mohli jsme osvobodit naše území, potřebujeme obsadit výšiny, abychom mohli vyrazit do útoku,“ popsal velitel protitankové jednotky s přezdívkou „Maliovanyj“.
Velení armády doufá, že k rychlejším postupu pomůže kazetová munice, kterou Ukrajina dostala v rámci pomoci od Američanů. „Zatím jsme ji ještě nepoužili, ale může zásadně změnit situaci na bojišti,“ uvedl armádní velitel Oleksandr Tarnavskyj.
Ukrajinská armáda podle analytiků změnila taktiku své protiofenzivy, což pomohlo snížit počet ztrát vojenské techniky. Podle zámořských médií v prvních týdnech ukrajinské protiofenzivy došlo ke zničení až dvaceti procent zbraní vyslaných na bojiště. To se týkalo i zbraní, které Ukrajina dostala od západních partnerů.
Podpořit zemi přijel v sobotu jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Navštívili mimo jiné města Buča a Irpiň na předměstí Kyjeva. Následně jednal se svým ukrajinským protějškem. Jižní Korea dosud Ukrajině poskytovala podle BBC pouze humanitární a hospodářskou pomoc. Hlava země ale přitom nedávno prohlásila, že zvažuje i zbrojní dodávky. Během společné tiskové konference se Zelenským oznámil Jun Sok-jol plány zvýšení podpory Ukrajiny, o zbraních se ale nezmínil.
Otázka obilí
Nebojuje se ale jen na frontové linii, v plném proudu jsou žně a zemědělci se snaží sklidit co nejvíc úrody. Osud ukrajinského obilí je ale zatím nejasný, protože dohoda umožňující jeho nejsnadnější export přes Černé moře vyprší v pondělí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že se s ruským vládcem Vladimirem Putinem shoduje na prodloužení obilné dohody. Kreml ale reagoval, že ohledně prodloužení Rusko neučinilo žádné prohlášení a stěžuje si na údajně nevyhovující podmínky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv.
Pro prodloužení černomořské obilné dohody neexistuje ze strany Ruska žádný důvod, zopakoval v telefonickém hovoru s prezidentem JAR Cyrilem Ramaphosou šéf Kremlu. Putin při rozhovoru, který se podle Kremlu konal z iniciativy JAR, opět zdůraznil, že nejsou splněny všechny náležitosti ohledně vývozu ruských potravin a hnojiv, uvádí se v prohlášení. Moskva už několikrát upozornila na to, že dohodu neprodlouží.