Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.
Výsledky jednání ve Vilniusu jsou podle ukrajinského prezidenta „velice pozitivní“. „Až skončí válka, Ukrajinu pozvou do NATO a určitě se stane členem. Nic jiného jsem dnes neslyšel,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci po summitu. „Nebude to předmětem handrkování s kýmkoliv,“ doplnil.
„Důležitým výsledkem je, že Ukrajina nebude potřebovat plnit akční plán pro své členství v NATO,“ řekl také Zelenskyj. Prezident také zdůraznil, že v prohlášení summitu se mluví o zárukách, které Ukrajina získává na své cestě stát se členem NATO. Zároveň však upozornil, že nezměnil svůj dřívější názor, kdy absenci harmonogramu ukrajinského vstupu do bloku označil za absurdní a bezprecedentní.
„Dostal jsem odpovědi na všechny otázky,“ popsal vyjednávání. Deklarace ohledně bezpečnostních záruk skupinou zemí G7 podle něj byla logickou tečkou za úterním jednáním.
Představitelé spojeneckých zemí také Zelenského ujistili, že budou pokračovat ve vojenské podpoře. Přiznal však, že tato podpora bude závislá na ukrajinské iniciativě. „Nemůžeme se zastavit na místě a čekat, že nás bude celá desetiletí někdo podporovat,“ uvedl. „Zmrazený konflikt není vítězství,“ dodal.
Podle Pavla patří Ukrajina do NATO
Státy se shodly na materiální a finanční podpoře Ukrajiny, která se plánuje na pět až deset let. První odhad byl ve výši půl miliardy euro, řekl český prezident Petr Pavel po jednání všech zúčasněných lídrů. Zmínil i poválečnou obnovu napadené země a zdůraznil, že na jednání zaznělo, že mírová jednání budou v její režii. „Nebude se jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ řekl prezident.
„Ukrajina patří do NATO,“ řekl Pavel a zdůraznil, že čas v tomto ohledu nehraje roli. „Pokud (ruský) prezident (Vladimir) Putin počítal s tím, že se Aliance dřív nebo později vyčerpá, tak tento kalkul nevyšel,“ doplnil. NATO podle něj funguje nejlépe pod velkým tlakem.
Zdůraznil, že Aliance se shodla na všech bodech, které si pro summit stanovila. „Zároveň se také podařilo ujistit Ukrajinu v očekávání, že v tom nezůstane sama. Že jí budou ostatní státy pomáhat, a to velice výrazně. To, na čem se tady ostatní státy shodly, jsou dlouhodobé záruky pro Ukrajinu z hlediska materiálního, finančního, ale i bezpečnostního,“ uvedl Pavel.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním takzvané Rady NATO–Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.
Po skončení summitu na tiskové konferenci uvedl, že věří, že se Ukrajina stane členem Aliance. NATO bude navíc zemi napadenou Ruskem dál podporovat. „Včera jsme se dohodli na dalším balíčku asistence, který je víceletý. Budeme poskytovat zařízení odpovídající standardům NATO a také budeme pracovat na interoperabilitě,“ řekl ve středu Stoltenberg.
„Garance, dokumenty, rady a zasedání jsou důležité. Ale mnohem důležitějším úkolem teď je zajistit Ukrajině, ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, dostatek zbraní,“ uvedl šéf NATO. Podle něj je potřeba zajistit ochranu Ukrajiny po skončení rusko-ukrajinské války.
„Myslím, že je to silné vyjádření závazku vůči Ukrajině, která brání svou svobodu a buduje svou budoucnost. Budeme ji podporovat, jak dlouho to bude potřeba,“ okomentoval výsledky summitu také americký prezident Joe Biden.
Spojenci úterním společným prohlášením příliš nevyjasnili cestu Ukrajiny k členství v NATO, když uvedli, že země bude moci pozvánku dostat, „až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. Rozhodli alespoň o tom, že přístupový proces bude jednodušší. Zelenskyj předtím uvedl, že by bylo absurdní neposkytnout Ukrajině časový rámec pro přijetí, které jí Aliance bez větších podrobností přislíbila už v roce 2008.
Výsledkem summitu ve Vilniusu je zároveň závazek víceletého pokračování podpory modernizace ukrajinské armády, jakož i spuštění nového formátu pro přijímání společných rozhodnutí NATO a Ukrajiny. Vývoj prezentují alianční činitelé jako další posun Kyjeva blíže k NATO.
Jednání s třetími státy
Kromě toho druhý den summitu přináší jednání prezidentů a premiérů členských států s představiteli Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu a Evropské unie. Stoltenberg na úvod zdůraznil potřebu jednoty a spolupráce a rovněž provázanost severoatlantického regionu s takzvaným Indo-Pacifikem.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO je aliancí Evropy a Severní Ameriky, ale zdejší dění má dopad na situaci v Indo-Pacifiku a platí to i naopak. „Nikdo není bližším spojencem NATO než Japonsko,“ řekl Stoltenberg předtím na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Ten vyzdvihl, že NATO a Japonsko „sdílejí hodnoty i strategické cíle“.
Chování Ruska a Číny podle Stoltenberga ještě více sblížilo evropské členské země s tichomořskými partnery. „Aliance posílila pouta s Japonském, Novým Zélandem, Jižní Koreou a máme společné programy, námořní bezpečnost a nové kybertechnologie,“ řekl. „To co se děje v Evropě, se může stát i v Tichomoří,“ doplnil generální tajemník.
Petr Pavel okomentoval jednání čtyř tichomořských partnerů a Evropské unie, jehož tématem byla především Čína. „Není v pozici nepřítele, ale v pozici bezpečnostní výzvy do budoucna. Je zřejmé, že Čína má jiný soubor hodnot, než mají demokratické země. Má jiné strategické zájmy, které nejsou s těmi našimi kompatibilní,“ řekl Pavel.
Představitelé NATO a jejich partneři chtějí jednat o prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože hrozby tohoto druhu podle Stoltenberga neznají hranic. Rusko-ukrajinská válka navíc podnítila masivnější šíření dezinformací a manipulaci, uvedl generální tajemník NATO.
Program Petra Pavla
Český prezident se ráno na okraj summitu NATO sešel s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Jednání trvalo asi půl hodiny, přičemž několik minut strávili lídři mezi čtyřma očima.
„Norsko je cenný partner na severu, nejen v oblasti ekologie či energetiky, ale také v oblasti ochrany severního křídla NATO,“ uvedl prezident v příspěvku na sociálních sítích. Jeho mluvčí Markéta Řeháková dodala, že schůzka se dotkla také podpory Ukrajiny nebo revize vztahů s Čínou.
Norsko je jedním ze zakládajících členů NATO a má také blízký vztah s Evropskou unií díky členství v Evropském hospodářském prostoru. Po loňském vpádu Rusů na Ukrajinu se stalo klíčovým energetickým partnerem EU vzhledem k masivním dodávkám zemního plynu. Kromě toho letos Unie se severskou zemí zahájila nový program spolupráce v klimatické politice.
Výstupem summitu je potvrzení jednoty, shodli se Fischer, Kovařík a Peksa
Podle senátora a předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.) je jedním z hlavních výstupů summitu „robustní obranné plánování, které tady nebylo v takovém rozsahu“.
Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) se domnívá, že setkání ve Vilniusu zejména potvrdilo jednotu spojenců, a to jak ohledně závazků ke kolektivní obraně, tak v podpoře Ukrajiny.
Podle europoslance Mikuláše Peksy bylo nejvýraznějším výstupem summitu odblokování patu kolem švédského vstupu do Aliance. „To vypadalo jako velký neuralgický problém,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.
Podle Fischera měli spojenci provést „mnohem robustnější, odvážnější a suverénnější krok k přizvání Ukrajiny do NATO“. V některých členských státech k tomu podle něj „nebyla ochotna, nebo byla opatrnost“. Ocenil však, že přestože Kyjev nedostal pozvánku ke vstupu do Aliance, všech 31 států bylo jednotných na dohodě o urychlení budoucího procesu přijetí napadené země do NATO. „To je samo o sobě mimořádně důležitá zpráva,“ řekl.
Peksa připomněl, že samotný způsob fungování mezinárodních organizací mohl být překážkou. „Je to 31 států a všechny se musí shodnout,“ řekl. Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, musely by jí ostatní státy pomoci, protože by byly zavázány ke společné obraně, uvedl Peksa. „Asi se nedalo čekat víc, byť chápu zklamání Ukrajinců (…) Takhle to prostě funguje,“ domnívá se.
O konci konfliktu mají podle Kovaříka „obě strany různé představy“. Obecně však platí, že by Ukrajina měla být suverénním státem, který má pod plnou kontrolou své území. Je však podle něj otázkou, jak budou její hranice definovány a zda „bude schopná garantovat plné zapojení svých ozbrojených sil do kolektivní obrany Aliance“. „To jsou klíčové parametry, bez kterých spojenci nemůžou uvažovat o tom, že by Ukrajina přístupovým procesem úspěšně prošla,“ řekl europoslanec.
