Lídra turecké opozice Kilicdaroglua podpoří ve volbách další nacionalistická strana

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Özdag na tiskové konferenci po boku Kilicdaroglua prohlásil, že společně prosazují, aby se do roka od voleb vrátili do své vlasti Syřané, kteří do Turecka utekli před občanskou válkou a kterých je v Turecku na 3,7 milionu. 

„Kilicdaroglu se před prvním kolem voleb snažil být inkluzivní, snažil se oslovit voliče z celého širokého spektra. Teď jednoznačně cílí na hlasy krajní pravice, na hlasy nacionalistické,“ připomněl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ulice tureckých měst jsou plné plakátů s Kilicdarogluem, které mají jednoduché dvouslovné heslo: Syřané půjdou.“ 

Nahrávám video
Erdoganův rival Kilicdaroglu slibuje posílení demokracie a zkrocení inflace
Zdroj: ČT24

Téma vyhoštění nebo deportací Syřanů zvedá Kilicdaroglu podle Černohorského v téměř každém veřejném projevu. „Jednoznačně tak cílí na voliče toho třetího vzadu, neúspěšného kandidáta z prvního kola Sinana Ogana, který toto také velmi často opakoval,“ dodal zpravodaj ČT.

Opozičního lídra Kilicdaroglua pro druhé kolo podporuje i další strana už rozpadlé aliance ATA, Strana spravedlnosti. Její lídr Vecdet Öz řekl, že Ogan se postavil za Erdogana proto, že mu bylo slíbeno místo ve vládě. „Řekl jsme mu (Oganovi), že jsme opoziční strana. Budeme si vybírat podle toho, kdo nám dá křeslo?“ vysvětlil Öz, proč podpoří lídra opozice proti Erdoganovi.

Nahrávám video
Václav Černohorský k druhému kolu prezidentských voleb v Turecku
Zdroj: ČT24

Erdoganovi se v prvním kole vedlo lépe, než se čekalo

V prvním kole voleb 14. května vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil s nečekaně velkým rozdílem druhý se 44,88 procenta. Ogan dostal 5,2 procenta hlasů.

Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. Ovšem získal více hlasů, než mu dávaly průzkumy, z nichž většina předpovídala těsný výsledek či vítězství Kilicdaroglua.

Mnozí očekávali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Erdogan ale vyhrál i ve většině provincií postižených touto přírodní katastrofou.

Podle analytiků Erdogan vyhrál výrazně v prvním kole proto, že se mu podařilo z volebního souboje udělal zápas o tureckou identitu a bezpečnost země.

Erdogan je favoritem druhého kola

I pro druhé kolo dávají mnozí větší šance Erdoganovi. Do karet mu budou hrát mimo jiné výsledky parlamentních voleb, v nichž vyhrála jeho aliance. Mnozí voliči totiž budou podle analytiků preferovat silné vedení země.

„Panuje zde všeobecné přesvědčení, že výhodu má Erdogan, a to kvůli tomu, že jeho koalice dokázala ovládnout volby do parlamentu. Jeho AKP si pohoršila oproti předchozím volbám, jeho koaliční partner, ultranacionalistická strana MHP, ale získala víc mandátů než minule, a to v důsledku znamená udržení nadpoloviční většiny,“ shrnul Černohorský. 

Erdogan vyhrál i díky ovládnutí médií, ve státní televizi opozice dostala jen minimální prostor. „Nebavíme se o standardní předvolební situaci, jakou známe ze západní Evropy. Erdogan, jeho vláda a na něj napojení lidé ovládají velkou většinu médií, státní zdroje, klíčové instituce včetně ústřední volební komise či justici,“ zdůraznil zpravodaj ČT.

Kilicdaroglu žaluje Erdogana kvůli upravenému videu

Turecká nezávislá platforma zveřejnila také několik lží, které Erdoganova propaganda využila v kampani.

V úterý oznámil volební tým Kilicdaroglua, že jeho Lidová republikánská strana (CHP) podala trestní oznámení na Erdogana a několik dalších lidí za upravené video, na němž to vypadá, že CHP má podporu teroristické organizace Strana kurdských pracujících (PKK).

Erdogan v živém vysílání státní televize TRT v pondělí znovu řekl, že lídr CHP se spoléhá na podporu teroristické organizace PKK, což Kilicdaroglu odmítá. „Nezáleží na tom, zde je to videomontáž, či ne. Členové PKK opozici podporují,“ řekl Erdogan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Právě teď

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...