Jeden z kandidátů na tureckého prezidenta odstoupil z voleb

Jeden ze čtyř kandidátů na tureckého prezidenta Muharrem Ince ohlásil rezignaci na svou kandidaturu. Stalo se tak jen pár dní před nedělními prezidentskými a parlamentními volbami. Incemu poslední průzkumy přisuzovaly méně než pět procent preferencí, a neměl tak reálnou šanci na úspěch. Politik patřil podle agentury AFP k odpůrcům stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část turecké opozice mu však vyčítala, že jeho kandidatura drobí před klíčovými volbami hlasy odpůrců současné hlavy státu.

„Dělám to pro svou zemi,“ řekl Ince při oznámení rezignace na kandidaturu. Dodal, že v poslední době čelil mnoha nevybíravým osobním útokům. Tím, že se vzdal kandidatury, chce také podle svých slov zabránit tomu, aby na něj opoziční strany svalily vinu v případě volebního neúspěchu. „Nechci, aby měli výmluvu,“ řekl na adresu opozičních politiků Ince.

Ince v rezignačním proslovu ovšem kandidáta opozice na prezidenta Kemala Kilicdaroglua přímo nepodpořil. Právě tomu by ale konec kandidatury bývalého politika opoziční Lidové republikánské strany (CHP) mohl prospět, napsala agentura AP. Po Inceho oznámení Kilicdaroglu vyzval na sociální síti, aby zůstaly stranou staré neshody a nevraživosti. Inceho vyzval, aby se přidal k ostatním opozičním stranám v podpoře jeho kandidatury.

Analytik Kemal Özkiraz turecké agentuře Bianet řekl, že Ince se kandidatury vzdal, protože se obával, že skončí ve volbách poslední. Podle Özkirazova odhadu zhruba polovina voličů, kteří chtěli Incemu dát hlas, nepůjde vůbec k volbám a druhá polovina zřejmě podpoří Kilicdaroglua.

Ve čtvrtek zveřejněný průzkum respektované agentury Konda přisuzoval Incemu 2,2 procenta hlasů. Kilicdaroglu by podle průzkumu dostal 49,3 procenta hlasů, a těsně by mu tak uniklo zvolení v prvním kole. Stávajícímu prezidentovi Erdoganovi sondáž přisuzovala 43,7 procenta hlasů.

Ince byl kandidátem na prezidenta za CHP v roce 2018. Tehdy však prohrál již v prvním kole právě s Erdoganem. Největší tureckou opoziční stranu pak opustil a založil si své vlastní politické hnutí, které letos kandiduje do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 3 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.