Jeden z kandidátů na tureckého prezidenta odstoupil z voleb

Jeden ze čtyř kandidátů na tureckého prezidenta Muharrem Ince ohlásil rezignaci na svou kandidaturu. Stalo se tak jen pár dní před nedělními prezidentskými a parlamentními volbami. Incemu poslední průzkumy přisuzovaly méně než pět procent preferencí, a neměl tak reálnou šanci na úspěch. Politik patřil podle agentury AFP k odpůrcům stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část turecké opozice mu však vyčítala, že jeho kandidatura drobí před klíčovými volbami hlasy odpůrců současné hlavy státu.

„Dělám to pro svou zemi,“ řekl Ince při oznámení rezignace na kandidaturu. Dodal, že v poslední době čelil mnoha nevybíravým osobním útokům. Tím, že se vzdal kandidatury, chce také podle svých slov zabránit tomu, aby na něj opoziční strany svalily vinu v případě volebního neúspěchu. „Nechci, aby měli výmluvu,“ řekl na adresu opozičních politiků Ince.

Ince v rezignačním proslovu ovšem kandidáta opozice na prezidenta Kemala Kilicdaroglua přímo nepodpořil. Právě tomu by ale konec kandidatury bývalého politika opoziční Lidové republikánské strany (CHP) mohl prospět, napsala agentura AP. Po Inceho oznámení Kilicdaroglu vyzval na sociální síti, aby zůstaly stranou staré neshody a nevraživosti. Inceho vyzval, aby se přidal k ostatním opozičním stranám v podpoře jeho kandidatury.

Analytik Kemal Özkiraz turecké agentuře Bianet řekl, že Ince se kandidatury vzdal, protože se obával, že skončí ve volbách poslední. Podle Özkirazova odhadu zhruba polovina voličů, kteří chtěli Incemu dát hlas, nepůjde vůbec k volbám a druhá polovina zřejmě podpoří Kilicdaroglua.

Ve čtvrtek zveřejněný průzkum respektované agentury Konda přisuzoval Incemu 2,2 procenta hlasů. Kilicdaroglu by podle průzkumu dostal 49,3 procenta hlasů, a těsně by mu tak uniklo zvolení v prvním kole. Stávajícímu prezidentovi Erdoganovi sondáž přisuzovala 43,7 procenta hlasů.

Ince byl kandidátem na prezidenta za CHP v roce 2018. Tehdy však prohrál již v prvním kole právě s Erdoganem. Největší tureckou opoziční stranu pak opustil a založil si své vlastní politické hnutí, které letos kandiduje do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.