Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Ankaře proti Erdoganovi

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Na náměstí v centru Ankary davy lidí mávaly tureckými vlajkami a vlajkami strany CHP a někteří přinesli i fotografie jejího lídra Özgüra Özela, jemuž hrozí sesazení ankarským soudem, či jeho stranického kolegy a bývalého primátora Istanbulu Ekrema Imamoglua. Ten je od března ve vězení kvůli obvinění z korupce, což opozice označuje za snahu Erdoganovy vlády odstranit hlavního volebního soupeře současného prezidenta.

Özel, který loni v březnu dovedl stranu CHP k vítězství v místních volbách, na nedělní demonstraci obvinil vládu, že se drží u moci represemi vůči opozici a porušováním principů demokracie. Vyzval rovněž k předčasným parlamentním volbám. Özel přečetl také dopis, v němž Imamoglu z vězení zkritizoval Erdoganovu vládu, že se snaží určit výsledek příštích voleb tím, že odsunuje legitimní soupeře na vedlejší kolej. Po přečtení dopisu dav tleskal a skandoval „prezident Imamoglu“.

Imamoglu byl primátorem Istanbulu od roku 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto města, kde žije asi 15 milionů lidí. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb. Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování a anulování označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst země. Za to byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce volební komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí; verdikt zatím není pravomocný.

Letos v březnu byl Imamoglu s desítkami dalších lidí zatčen krátce předtím, než ho CHP podle očekávání nominovala jako kandidáta do příštích prezidentských voleb. Jeho zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za deset let. Podle Reuters bylo v Turecku za poslední rok zatčeno přes 500 lidí, včetně 17 starostů měst a obcí zvolených za CHP. Mnozí kvůli podezření z korupce, což je i případ Imamoglua.

Soud v Ankaře by mohl v pondělí zneplatnit výsledky kongresu CHP z listopadu 2023, na němž byl zvolen předsedou strany Özel a nahradit ho správcem či Özelovým předchůdcem Kemalem Kiliçdarogluem. Už minulý týden istanbulský soud odvolal šéfa stranické organizace CHP v Istanbulu Özgüra Çelika, když zrušil výsledky provinčního kongresu CHP z roku 2023. Zdůvodnil to korupcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 54 mminutami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 3 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 4 hhodinami

Evropský pohled