Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Ankaře proti Erdoganovi

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Na náměstí v centru Ankary davy lidí mávaly tureckými vlajkami a vlajkami strany CHP a někteří přinesli i fotografie jejího lídra Özgüra Özela, jemuž hrozí sesazení ankarským soudem, či jeho stranického kolegy a bývalého primátora Istanbulu Ekrema Imamoglua. Ten je od března ve vězení kvůli obvinění z korupce, což opozice označuje za snahu Erdoganovy vlády odstranit hlavního volebního soupeře současného prezidenta.

Özel, který loni v březnu dovedl stranu CHP k vítězství v místních volbách, na nedělní demonstraci obvinil vládu, že se drží u moci represemi vůči opozici a porušováním principů demokracie. Vyzval rovněž k předčasným parlamentním volbám. Özel přečetl také dopis, v němž Imamoglu z vězení zkritizoval Erdoganovu vládu, že se snaží určit výsledek příštích voleb tím, že odsunuje legitimní soupeře na vedlejší kolej. Po přečtení dopisu dav tleskal a skandoval „prezident Imamoglu“.

Imamoglu byl primátorem Istanbulu od roku 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto města, kde žije asi 15 milionů lidí. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb. Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování a anulování označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst země. Za to byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce volební komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí; verdikt zatím není pravomocný.

Letos v březnu byl Imamoglu s desítkami dalších lidí zatčen krátce předtím, než ho CHP podle očekávání nominovala jako kandidáta do příštích prezidentských voleb. Jeho zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za deset let. Podle Reuters bylo v Turecku za poslední rok zatčeno přes 500 lidí, včetně 17 starostů měst a obcí zvolených za CHP. Mnozí kvůli podezření z korupce, což je i případ Imamoglua.

Soud v Ankaře by mohl v pondělí zneplatnit výsledky kongresu CHP z listopadu 2023, na němž byl zvolen předsedou strany Özel a nahradit ho správcem či Özelovým předchůdcem Kemalem Kiliçdarogluem. Už minulý týden istanbulský soud odvolal šéfa stranické organizace CHP v Istanbulu Özgüra Çelika, když zrušil výsledky provinčního kongresu CHP z roku 2023. Zdůvodnil to korupcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...