Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
Ben Gvir na sociální síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem zadržených aktivistů. A zatímco oni klečeli na zemi se spoutanýma rukama, krajně pravicový ministr kolem nich s úsměvem mával izraelskou vlajkou. „Takhle vítáme podporovatele terorismu. Vítejte v Izraeli,“ napsal k videu Ben Gvir. Na záznamu je také vidět, jak maskovaní policisté sráží jednu aktivistku na kolena.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a ministr zahraničí Antonio Tajani označili Ben Gvirovo chování za naprosto nepřijatelné a požadují za to omluvu. Kvůli tomu bude předvolán izraelský velvyslanec v Itálii.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares zacházení s aktivisty podle AFP označil za ohavné, hanebné a nelidské. Irská ministryně zahraničí Helen McEnteeová uvedla, že je videem šokována a zděšena. Izrael podle ní aktivisty zadržel nezákonně a zachází s nimi nedůstojně. Také britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že je videem „skutečně zděšena“.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota je Ben Gvirovo chování nepřijatelné. Francie si kvůli tomu předvolá izraelského velvyslance, informovala AFP. Německý velvyslanec v Izraeli Steffen Seibert označil Ben Gvirovo zacházení se zadrženými aktivisty za zcela nepřijatelné a „neslučitelné se základními hodnotami našich zemí“.
„Takové jednání se zadrženými porušuje základní lidskou důstojnost,“ uvedl podle agentury Reuters nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen a dodal, že si předvolá izraelského velvyslance. Izraelského velvyslance si předvolá také Belgie. Podle ministra zahraničí Maxima Prévota jsou záběry hluboce znepokojující. „Lidé jsou zadržováni, spoutáni, tváří k zemi, a ministr vlády jejich ponížení vysílá na sociálních sítích,“ napsal Prévot na X.
„S polskými občany, kteří nespáchali žádný zločin, takovýmto způsobem zacházet nemůžete,“ napsal na X polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. V demokratickém světě není zvykem zadržované napadat a škodolibě se jim vysmívat, dodal.
„Toto nejsou odsouzení zločinci. Jsou to aktivisté, kteří se snaží k hladovějícím dostat chléb. Nenásilný aktivismus a svoboda shromažďování jsou základní práva,“ napsala na X eurokomisařka pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení na X uvedlo, že Ben Gvir, „který je klíčovou postavou probíhající genocidy v Gaze, opětovně světu otevřeně ukázal násilnickou a krutou povahu vlády premiéra Benjamina Netanjahua“.
Podle amerického velvyslance v Izraeli Mikea Huckabeeho, kterého řada médií označuje za křesťanského sionistu, je Ben Gvirovo chování zavrženíhodné. „Flotila byla hloupým kouskem, ale Ben Gvir zradil důstojnost svého národa,“ napsal velvyslanec na X.
Kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová ve středu oznámila, že Ottawa kvůli Ben Gvirovu chování rovněž předvolá izraelského velvyslance. „Co jsme viděli, včetně videa sdíleného Itamarem Ben Gvirem, je hluboce znepokojující a zcela nepřijatelné,“ uvedla s tím, že jde o humánní přístup k civilistům a že Kanada věc bere velmi vážně.
V úterý večer izraelská diplomacie oznámila, že zastavila všechna plavidla humanitární flotily a zadržela na 430 lidí. „Všech 430 aktivistů bylo přesunuto na izraelské lodě a míří do Izraele, kde se budou moci setkat s konzulárními úředníky svých zemí,“ uvedlo v úterý večer podle agentury AFP izraelské ministerstvo zahraničí. To už v pondělí varovalo, že nedovolí nikomu, aby porušil izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy. Tu Izrael dlouhodobě zdůvodňuje snahou zabránit dovozu zbraní tamním ozbrojeným skupinám.
Mezi zadrženými Izraelem je i sestra irské prezidentky
První část plavidel flotily 54 lodí s aktivisty ze čtyř desítek zemí, která vyplula minulý týden z tureckého přístavu Marmaris, zadržela izraelská armáda už v pondělí. Zbytek pak v úterý. Jejich zadržení kritizovala řada zemí, včetně Turecka, Španělska, Jordánska, Brazílie či Indonésie. Mezi zadrženými je i sestra irské prezidentky Catherine Connollyové Margaret. Italská diplomacie vyzvala izraelské úřady, aby se zadrženými italskými občany jednaly „důstojně“ a zajistily jim plnou ochranu v souladu s mezinárodním právem.
Také izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Adalah kritizovala izraelské úřady za zadržení aktivistů z humanitární flotily. „Zadržení civilních plavidel armádou v mezinárodních vodách, nucený přesun zahraničních občanů na izraelské území proti jejich vůli a odpírání bezpečného průjezdu s humanitární pomocí představují závažné porušení mezinárodního práva,“ uvedla organizace Adalah.
Izraelská armáda překazila už několik podobných akcí, při nichž se aktivisté snažili proplout s humanitární pomocí do Gazy. Naposledy 30. dubna zatkla na několika desítkách lodí u řeckého ostrova Kréta na 175 aktivistů z různých zemí, které následně vyhostila, poslední dva až 10. května.
Na Pásmo Gazy uvalil Izrael blokádu už v roce 2007, kdy se tam násilím ujalo vlády palestinské hnutí Hamás, považované Izraelem, EU i Spojenými státy za teroristické. Izrael tvrdí, že se tak snaží zabránit tomu, aby se k Hamásu a dalším palestinským teroristickým skupinám dostaly zbraně.
Lidskoprávní organizace ale dlouhodobě blokádu kritizují a označují ji za kolektivní trest pro obyvatele Pásma Gazy. Tamní humanitární krizi ještě zhoršila válka, kterou začal Hamás v říjnu 2023 útokem na Izrael. Během dvouletých bojů čelila izraelská vláda kritice, že nepovoluje vstup dostatečného množství humanitární pomoci na toto palestinské území.
