Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.
Turecko čekají volby. Politici sázejí na téma syrských uprchlíků
Události: Turecko a syrští uprchlíci (zdroj: ČT24)
„Co se Syřanů týče, ti v drtivé většině – 99 procent – žijí ve městech a řada z nich pracuje, podle odhadů více než milion, byť ve velké většině načerno,“ podotýká zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Uprchlická populace je rozmístěna dost nerovnoměrně. Například v Gaziantepu tvoří pětadvacet procent z dvoumilionové populace, což znamená nápor na infrastrukturu a na služby. Jejich situace je tam obtížná, je však lepší než v dalších zemích v regionu, kam Syřané utíkali, především v Libanonu nebo Jordánsku, dodává Černohorský.
Zhoršující se ekonomická situace
Na druhou stranu poté, co se v Turecku začala zhoršovat ekonomická situace, čelí podle Černohorského Syřané mnohem asertivnějšímu přístupu jak ze strany úřadů či politiků, tak ze strany většinové společnosti. „Nese nelibě fakt, že syrská populace tady žije už mnoho let a oni je vnímají jako konkurenty na pracovním trhu a stěžují si, že vzrostla kriminalita, byť toto tvrzení nemá oporu v oficiálních statistikách,“ podotýká Černohorský. Dodává, že je tak vztah mezi většinovou společností a syrskou uprchlickou populací stále napjatější.
Nyní před volbami nejsou podle Černohorského ze strany politiků slyšet návrhy, jak Syřany co nejlépe integrovat či jak jim dát lepší příležitosti, ale jsou slyšet spíše jen restriktivní návrhy. „Slyšíme buď radikálnější, nebo umírněnější návrhy jejich deportace – vracení do vlasti a v tomto ohledu je mnohem radikálnější opozice i její kandidát na prezidenta Kemal Kilicdaroglu, který se nechal několikrát slyšet, že pokud zvítězí, tak do dvou let to pošle dva miliony Syřanů do jejich vlasti,“ dodává Černohorský.
Zpravodaj Černohorský k blížícím se prezidentským volbám v Turecku (zdroj: ČT24)
Jedním z dvou set tisíc Syřanů, kteří mají turecké občanství a mohou tak volit, je například měditepec Bašár Henkeh. Hlasovat bude pro Erdogana, který na adresu běženců není tak ostrý jako opozice. „Konečně mám šanci ovlivnit, kdo vyhraje. Ne jako v Sýrii, kde nemáte na výběr. Dá-li Bůh, vyhraje Erdogan,“ říká.
Zároveň tvrdí, že zvažuje cestu do Evropy – legálně, jako řemeslník a turecký občan. Podobně mluví i další. Obchodník Násir Alí na Západ nechce kvůli hrozbě deportace, ale kvůli ekonomické krizi, se kterou se Turecko potýká. „Už od pandemie řada Syřanů včetně mě zvažuje odchod do Evropy. Je tam klidnější život a víc práce,“ podotýká.
Uprchlíci jako politické téma
V Turecku dosud podle zpravodaje nevznikla protiimigrační strana „klasického evropského střihu,“ jak ji známe například z Německa nebo i z Česka. „Je to ale téma, které turečtí politici zvedají stále častěji i nyní před nadcházejícími volbami. Na tlak ze strany opozice reaguje i prezident Recep Tayyip Erdogan,“ uvedl zpravodaj s tím, že se k situaci nyní staví pozitivněji než v minulých letech.
„Staví se pozitivněji k možnému dialogu se syrským prezidentem Bašárem Asadem a snaze vytvořit nějaké aranžmá, na základě kterého by se mohlo víc Syřanů žijících v Turecku vrátit do vlasti,“ dodal Černohorský s tím, že je otázka, nakolik je tento scénář reálný.
„Experti na migraci, kteří působí v Turecku, tyto plány označovali za nerealistické. V historii se nestalo, aby byly miliony lidí přesunuty zpět do své vlasti, kde stále ještě zuří válka,“ podotkl s tím, že jde jednoznačně o reakci na populární poptávku, tedy téma uprchlické populace, které je pro místní velmi důležité.