V Rakousku vznikla mapa islámu. Podle vládních lidovců má odhalovat rizika, opozice mluví o útoku na muslimy

V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes šest set mešit, modliteben či muslimských spolků působících v zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí po čtvrteční prezentaci vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu, uvedla agentura APA.

Mapu islámu ve spolupráci s religionisty z Vídeňské univerzity zpracovalo Dokumentační středisko pro politický islám (Dokumentationsstelle Politischer Islam), které loni zřídila současná vláda lidovců (ÖVP) a Zelených. Jeho cílem je politický islám „vědecky dokumentovat a zkoumat“.

„Zaevidovali a popsali jsme 623 spolků, organizací a mešit,“ řekl vedoucí projektu Ednan Aslan s tím, že cílem bylo poskytnout transparentní data, která by mohla pomoci při začleňování muslimů do většinové společnosti.

Druhým cílem bylo upozornit politiky na „nebezpečné tendence“, v jejichž důsledku podle něj nakonec trpí většina muslimů v Rakousku. Kromě toho středisko zveřejnilo rovněž obsáhlé souhrny k hlavním organizacím prosazujícím politický islám v Rakousku, včetně jejich ideologického zázemí či vazeb do zahraničí.

Ministryně: Nelze ignorovat nebezpečný vývoj politického islámu

Podle lidovecké ministryně pro integraci Susanne Raabové mapa v žádném případě nemá z muslimů učinit předem podezřelé jedince. Z druhé strany podle ní není možné „přivírat oči“ a ignorovat „nebezpečný vývoj politického islámu“, který je podle ní ohrožením pro rakouský hodnotový systém a liberální demokracii. Úkolem politiků je podle Raabové zabránit, aby se takovéto ideologie šířily „pod pláštíkem tolerance“.

Projekt ostře kritizovala islámská obec v Rakousku (IGGÖ), podle níž se jedná o „evidentní snahu vlády paušálně všechny v Rakousku žijící muslimy stigmatizovat jako potenciální nebezpečí“. V prohlášení dodala, že mapa „pobízí k rasismu“ a – s ohledem na fakt, že zveřejňuje adresy jednotlivých mešit a spolků – vystavuje muslimy „masivnímu bezpečnostnímu riziku“.

Mapu kritizují sociální demokraté, Zelení, evangelíci i Erdogan

Mapu coby „další útok ÖVP proti muslimům“ odsoudili také někteří sociální demokraté (SPÖ) a distancovali se od ní i Zelení, kteří přitom s lidovci tvoří vládní koalici.

Dále ji odmítla evangelická církev v Rakousku či zmocněnec Rady Evropy pro potírání antisemitismu a nenávisti vůči muslimům. Již v pátek se k odpůrcům projektu přidal turecký islamistický prezident Recep Tayyip Erdogan. Ústy svého mluvčího Rakousku vzkázal, že mapa je „xenofobní, rasistická a protiislámská“.

Raabová v pondělí oznámila, že se stala terčem výhrůžek na sociálních sítích a že se případem zabývá tajná služba BVT i policie. Vedoucí projektu Aslan musel podle svých slov dostat policejní ochranu a vyhrožování čelil i další ze spoluautorů projektu, teolog a sociolog Mouhanad Khorchide.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...